Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role RMS2 v regulaci apikální dominance
Hiršová, Veronika
V této práci byla studována role RMS2 v regulaci apikální dominance s využitím rms2 mutantních rostlin a divokého typu cv. Torsdag pro stanovení fenotypových projevů a změn v polárním transportu auxinu (imunolokalizací PIN1)způsobených rms2 mutací a aplikací auxinu. Fenotypové projevy rms2 mutantů oproti cv. Torsdag jsou, zvýšené větvení především z prvního a druhého nodu, které ale zdaleka nedosahuje stupně větvení pozorovaného u strigolakton-deficientních rostlin. Vlivem aplikace auxinu jak na intaktní, tak na dekapitované rms2 mutanty dochází k zesílení růstu pupenů nejblíže místu aplikace auxinu na rozdíl od divokého typu, u kterého aplikace růst nejbližších pupenů inhibuje. Aplikace auxinu na řeznou plochu dekapitovaného stonku nebo zboku na stonek vede u primární aplikace vždy ke kanalizaci, U sekundární aplikace 24 hodin později dochází ke kanalizaci pouze u rms2. Původně navržené zpětnovazebné přímé působení RMS2 na expresi RMS1 bylo na základě výsledků změněno na působení RMS2 jako negativního regulátoru polárního transportu auxinu.
Rola auxínu a cytokinínu v iniciácii rastu axilárnych púčikov na izolovaných stonkových segmentoch
Füleky, Martin
Součástí mé práce bylo vypracovat literární rešerši, která byla zaměřena na roli fytohormonů při regulaci apikální dominance, zejména na vliv auxinů a cytokininů. Hlavní zaměření bylo na biosyntézu těchto dvou skupin fytohormonů a na potencionální inhibitory jejich biosyntézy a endogenního působení. Experimentální část sestávala z testování účinku inhibitorů biosyntézy auxinu a anticytokininů na větvení izolovaných stonkových segmentů. Sledovali se dvě varianty: rostliny kultivované na světle a rostliny kultivované ve tmě. Izolované Stonkové segmenty byly kultivovány 5 dní v roztocích příslušných inhibitorů za příslušných podmínek a byl sledován čistý přírůstek délky axilárů. Následně byly sestrojeny grafy a provedena statistická analýza výsledků. Anticytokiníny se prokázaly jako potentnejší inhibitory růstu axilárů druhého nodu ve srovnání s inhibitory biosyntézy auxinu.
Role auxinu a cytokininů v regulaci vyrůstání pupenů hrachu
Hýsková, Anna
Tato diplomová práce se věnuje přiblížení interakcí dvou klíčových hormonů v procesu aktivace a prorůstání axilárních pupenů u modelové rostliny Pisum sativum, auxinu a cytokininů V literární rešerši byly zpracovány současné poznatky a teorie o apikální dominanci, polárním auxinovém transportu a zakládání kanalizace do axilárních pupenů, které následně umožní jejich prorůstání. Navázáním na teoretickou část bylo naplánování experimentů, kde na intaktní a dekapitované rostliny byly aplikovány lanolinové pasty s příměsí auxinu a cytokininů, za využití zeatinu a benzyladeninu. V rámci hydroponického experimentu byla také sledována interakce mezi cytokininy a jejich inhibitorem PI-55. Vyhodnocení získaných dat bylo poté podloženo imunonalýzou PIN1 proteinů v pletivech s aplikovanou kombinací růstových regulátorů, jejichž množství a polarizace souvisí se zavedením polárního auxinového proudu. Zjištěné výsledky podporují již publikovaná zjištění o esenciální přítomnosti cytokininů při kompetitivní kanalizaci mezi axilárními pupeny během zavádění vlastního polárního transportu auxinu k hlavnímu stonku.
Vplyv vonkajších a vnútorných faktorov na vyrastanie kotylárnych pupencov hrachu
Kucsera, Attila
Apikální dominanci je jedním ze základních jevů růstové korelace ve fyziologii rostlin. Je dobře známo, že auxin pochází z apexu a pohybuje se směrem dolů ve stonku do kořenové špičky. Tento polární tok auxinu typu vrchol-báze udržuje v dormanci níže položené axilární pupeny. Pokud je apex odstraněn a tok auxinu přerušen, axilární pupeny mohou kanalizovat a exportovat svůj vlastní auxin do stonkového polárního transportního systému, čímž se vytvoří nový zdroj auxinu, což vede k vyrůstání pupenů. Kromě stonkových axilárních pupenů jsou na rostlinách hrachu (Pisum sativum L.) také dva kotylární pupeny, které byly v této práci použity jako modelový systém. Kotylární pupeny se nacházejí v blízkosti stonku a děložních listů. Je také známo, že děložní listy jsou bohaté zdroje auxinu. V této práci bylo ukázáno, že ve stopkách děložních listů jsou PIN1 proteiny, které zabezpečují výstup auxinu z buněk, lokalizované polárním způsobem. Tato polarizace indikuje tok auxinu z děložních listů do hlavního stonku, což naznačuje, že kotylární pupeny jsou udržovány v dormanci oběma toky auxinu, jak ze stonku, tak ze stopky děložních listů. Dále, na různých experimentálních modelech, kde byl přerušen tok auxinu ze stonku a/nebo tok auxinu z děložních listů, bylo ukázáno, že tok auxinu ve stonku měl větší vliv na inhibici růstu než auxin z děložních listů. Dále bylo zjištěno, že způsob vyrůstání kotlárních pupenů může být ovlivněn dostupností světla, což ukazuje propojení mezi auxiny a reakcí rostliny na zastínění (tzv. Shade-Avoidance response). V neposlední řadě bylo také prokázáno, že mechanismus vyrůstání kotlárních pupenů je založen na stejném principu kanalizace jako vyrůstání axilárních pupenů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.