|
|
Faktory oblíbenosti učitele u pubescentů
KURKOVÁ, Veronika
Diplomová práce "Faktory oblíbenosti učitele u pubescentů" má teoreticko-empirický charakter. Cílem diplomové práce je zmapovat faktory oblíbenosti učitele druhého stupně základní školy u pubescentů metodou dotazníku vlastní konstrukce. Teoretická část je zaměřena na učitele a období dospívání. V první části jsou vymezeny pojmy jako učitel, osobnost učitele, typologie a autorita učitele. Dále jsou blíže popsány pedagogické kompetence. Druhá část je převážně věnována charakteristice pubescenta z pohledu tělesného, emocionálního, kognitivního a sociálního vývoje. Praktická část je založena na kvantitativním výzkumu. Jsou zde stanoveny cíle a předpoklady výzkumu. Dotazníkového šetření se zúčastnili žáci třech základních škol v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu jsou doplněny tabulkami a grafy. V závěru jsou ověřeny předpoklady a shrnuty získané poznatky o oblíbenosti učitele u pubescentů.
|
|
|
Autorita učitele z pohledu žáků 2. stupně základní školy
OUTLÁ, Eliška
Hlavním cílem této diplomová práce, s názvem "Autorita učitele z pohledu žáků 2. stupně základní školy," je, zjistit názor žáků na autoritu učitele a zmapovat případné rozdíly v odpovědích žáků v závislosti na jejich pohlaví a školní úspěšnosti. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. V první části jsou systematicky popsány teoretické poznatky, týkající se autority učitele. Nejprve je definován pojem autorita, jako obecný pojem, dále následuje část, která je zaměřena na autoritu učitele a její krizi, spojení autority s výchovou a kázní během vyučování. Druhá část diplomové práce je zaměřena na empirický výzkum, ve kterém bylo využito metody dotazníku.
|
|
|
Sestra na psychiatrickém oddělení jako zdroj jistoty a důvěry duševně nemocného
TICHÁ, Kateřina
Duševní onemocnění je v očích veřejnosti často tabuizovaným a stigmatizujícím jevem. Stejně tak práce sestry na psychiatrickém oddělení je v celé řadě publikací považována za nedůležitou. Sestry pracující na tomto oddělení jsou označovány jako neschopné práce na ostatních odděleních. V teoretické části práce je nejdříve zmíněna současná psychiatrická péče v České republice. Dále je zmíněna historie psychiatrické péče. Největší kapitolu tvoří obecné vymezení komunikace, její formy a dále specifika komunikace s duševně nemocným. Teoretickou práci uzavírá kapitola věnovaná etice a právní stránce v oblasti psychiatrie. A samozřejmě sestra jako osobnost tvoří také svoji zaslouženou část. Cíle bakalářské práce byly čtyři. Prvním cílem bylo zjistit, zda je autorita sestry nedílnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o duševně nemocné. Dále bylo cílem odhalit, zda sestry na psychiatrickém oddělení posilují svoji autoritu dodržováním komunikačních zásad a postupů. Předposledním cílem bylo odhalit, v čem spatřují sestry se zkušenostmi z oddělení jiných medicínských oborů nejpodstatnější rozdíly v nárocích na ně kladených v rámci realizace ošetřovatelského procesu. Posledním cílem bylo prozkoumat, zda sestry na psychiatrickém oddělení znají a dodržují obecné zásady pro komunikaci s duševně nemocnými. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Vnímají sestry vliv, který plyne z jejich autority, jako pozitivní aspekt ošetřovatelské péče o pacienty na psychiatrickém oddělení? Je při práci sestry s duševně nemocnými posilována její autorita prostřednictvím dodržování komunikačních zásad? Jaké nejčastější rozdíly v ošetřovatelské péči spatřují sestry aktuálně pracující na psychiatrickém oddělení v porovnání s odděleními jiných medicínských oborů, na kterých v minulosti samy působily? Mají sestry na psychiatrickém oddělení znalosti o zásadách komunikace s duševně nemocnými a jsou tyto zásady dodržovány? Výzkumným souborem byly čtyři sestry pro pozorování a sedm sester pro polostandardizované rozhovory na Psychiatrickém oddělené v nemocnici České Budějovice, a.s. První část výzkumu pracuje s pojmem autorita. Výzkum poskytl výsledek, že by se neměla vyskytovat mezi sestrami a pacienty autorita a sestry samy se snaží být spíše společníkem a pomocníkem k úspěšné léčbě a péči o duševní zdraví. Všechny sestry spíše hovoří o důvěře, která je prý nezbytná pro efektivní ošetřovatelskou péči a komunikaci s klientem. Proto se snaží vždy pacientovi poskytnout maximum informací přijatelnou formou a minimalizovat tak strach z neznámého prostředí a mnohdy i z vlastní nemoci. Zároveň však vyžadují a dbají na důsledné dodržování pravidel ze strany pacientů, což v důsledku pocit důvěry posiluje. Všude ve zdravotnictví a při práci s lidmi je komunikace důležitá, ale sestry tvrdí, že v péči o duševně choré je nutné nedělat chyby, především právě v komunikaci. Při výzkumném pozorování svým chování a přístupem potvrdily, že své veškeré jednání maximálně podřizují pacientovi. Při péči o duševně nemocného člověka je nutno snahu o získání důvěry minimálně zdvojnásobit pro posílení pocitu bezpečí a jistoty. Sestry si také uvědomují, že spolupráce s pacienty závisí i na jejich osobnostních kvalitách a uznání pacientovy individuality.
|
|
|
Pedagogika volného času - animace nebo manipulace?
ŠŤASTNÁ, Veronika
Diplomová práce se snaží zjistit, zda je v pedagogice volného času využíváno pouze animačních technik, nebo je, stejně jako všechny oblasti našeho života, zasažena manipulací. Pro objektivní odpověď bylo zapotřebí jasně definovat manipulaci, její různé formy a poté i pojmy, které s manipulací přímo souvisí nebo ji naopak mají vylučovat. Jednalo se především o autoritu, svobodu, moc a hromadné chování. Následně bylo nutné zaměřit se na různé druhy výchovy a výskyt manipulace v nich. Po zjištění, že manipulace se stala součástí výchovy, bylo vhodné, pro potřeby této diplomové práce, definovat manipulaci tentokrát z etického hlediska. Poslední kapitola hodnotí jednotlivé metody a praktické návody pedagogiky volného času, snaží se zjistit, zda se v nich manipulace vyskytuje, nebo se jedná pouze o pedagogické ovlivňování, tedy eticky přijatelnou formu manipulace.
|
|
|
Autorita v pedagogickém vztahu při výchovném ovlivňování volného času
JANDA, Vojtěch
Práce se zabývá pedagogickým vztahem a autoritou, která je jeho součástí. Práce je teoretická, shrnuje a porovnává informace z použité literatury. Definuje pojmy s autoritou související. Odpovídá na otázku, co to autorita je, v jakých se vyskytuje prostředí a především jak se vyskytuje v prostředí mikrosociálním, kde se projevuje v interakci mezi jedinci. Dále se práce zabývá autoritou pedagoga, odůvodňuje její nezbytnost a navrhuje, jak by měly vypadat zásahy autority v případě nekázně. To však neřeší samotný problém, z kterého nekázeň vzniká. Proto práce dále popisuje příčiny nekázně a její předcházení. Čtvrtá kapitola odůvodňuje důležitost kladného pedagogického vztahu při výchově. Poslední podkapitoly se zabývají hranicemi pedagogického vztahu. Celou problematiku se snažím sledovat z hlediska specifik pedagogiky volného času.
|
|
|
Příspěvek k filosofii výchovy: Klement Alexandrijský
HOŠKOVÁ, Jana
Alexandrijská katechetická škola na přelomu 2. a 3. století přichází s novými impulsy, přehodnocuje systém platónské a stoické filosofie a otevírá novou možnost křesťanskému paradigmatu. To se přirozeně odrazilo i ve filosofii výchovy. Jedním z představitelů školy v Alexandrii byl Klement. Přínosná je jeho trojstupňová cesta MYÉSIS- TELÉTÉ- EPOPTEIA, která může být inspirativní i dnes. Klement využívá vychovnou metodu EIKÓNU a dialogu. Jde jednak o dialog křesťanské filosofie s filosofií pohanskou, tak o dialog člověka se Vtěleným LOGEM.
|
|
|
Kázeň ve výuce na střední odborné škole gastronomického zaměření
KUBATOVÁ, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kázně ve výuce na střední odborné škole s gastronomickým zaměřením. Cílovou skupinu tvoří učitelé a žáci Střední školy a Vyšší odborné školy cestovného ruchu v Českých Budějovicích. Práce je rozčleněna do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou porovnávány různé pohledy odborníků na pojem kázeň ve vyučování, na kompetence a autoritu učitele. V praktické části jsou stanoveny cíle výzkumu, metody výzkumu a interpretace výsledků výzkumu. Výzkumnými předpoklady bylo, že žáci i učitelé mají na nekázeň ve vyučování shodný nebo podobný náhled, všeobecně jim nekázeň vadí. Tyto předpoklady se ve výsledcích potvrdily.
|
|
|
Práce učitele na základní škole při nemocnici
MICHALOVÁ, Ludmila
Důležitost nemocničních škol je doložena jejich mnohaletou historií. Jejich zřízení si vyžádal dlouhodobý pobyt dítěte na nemocničním lůžku a nesnadné začlenění vyléčeného dítěte do školy. Existuje rozsáhlá skupina pedagogů, kteří odvádějí velmi potřebnou, ale i namáhavou práci. Jejich práce není veřejností dostatečně doceněna. Je mnoho otázek okolo práce speciálních pedagogů v nemocnicích. Jsem si vědoma nedokonalosti své práce, ale pokusila jsem se o průzkum práce učitelů v nemocnici Na Bulovce.
|
|
|
Utváření autority učitele na 1. stupni ZŠ
BABORÁKOVÁ, Veronika
Autorita je v dnešní době velmi diskutované téma. Tato diplomová práce se zabývá utvářením autority učitele na 1. stupni ZŠ. Zaměřuje se na autoritu a mapuje myšlenky jednotlivých učitelů a žáků vztahující se k této problematice. Teoretická část diplomové práce seznamuje se základními pojmy, jako jsou autorita, její druhy, zdroje a autorita s výchovou. Dále vysvětluje a popisuje autoritu u profese pedagoga. Dále jeho kompetence, klima školní třídy a kázeň jakožto významné stavební kameny učitelské autority. V praktické časti jsou prezentovány výsledky výzkumu. Je zde představen pohled žáků, jak podle nich pedagog nejlépe docílí autority a pohled učitelů, jaké vlastnosti oslabují a posilují právě jejich autoritu. Cílem diplomové práce je zjistit pohledy žáků a učitelů na autoritu pedagoga.
|
|
|
Zdroje autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace
POLÁŠKOVÁ, Petra
Tématem této bakalářské práce jsou "Zdroje autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace." Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá rozborem dané problematiky zdrojů autority vysokoškolského učitele v rámci procesu edukace. V praktické části bylo provedeno kvantitativní dotazníkové šetření. Dotazníky byly rozdány studentům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před zpracováním výzkumu byly zvoleny dva cíle. Prvním cílem výzkumu bakalářské práce bylo zjistit a analyzovat rozdíly hodnocení autority učitelů ze strany vysokoškolských studentů. Druhým cílem bylo popsat klíčové zdroje autority vysokoškolského učitele. Pro dosažení vytčených cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že studenti jsou schopni reflektovat svůj vztah k učitelům i problematiku jejich autority. Tato hypotéza byla potvrzena. V dotazníkovém šetření odpovídali respondenti na otázky dle svých vlastních názorů a zkušeností. Druhá hypotéza, která předpokládala, že studenti považují autoritu pedagoga ve škole za důležitou, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pro respondenty autorita pedagoga ve škole má stále velký význam, i když bohužel pro mnohé respondenty se autorita ze škol vytrácí. Na základě zjištěných výsledků je možné tuto práci využít jako vhodný doplňující materiál týkající se výuky budoucích vysokoškolských učitelů nebo jako určitá zpětná vazba pro stávající učitele.
|
host ::
RSS.