|
|
Europeanisation of German asylum policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Práce diskutuje otázku německé azylové politiky a její europeizace. Poskytuje přehled v oblasti zkoumání europeizace - od vývoje přes terminologii až po rozdílné přístupy v této problematice. Přičemž se pokouší odpovědět na otázku, zda německá azylová politika a její výrazné změny v 90. letech byly ovlivněny EÚ, či zda Německo naopak aktivně usilovalo o ovlivnění evropské azylové politiky.
|
|
|
Azylová politika Francie ve vztahu k Evropské unii
Trůblová, Pavla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzájemného vlivu francouzské azylové politiky a azylové politiky EU. Hlavním cílem práce je prokázat, zda Francie byla a je úspěšná ve svých snahách o prosazení domácí legislativy na evropské úrovni, nebo zda spíše převládá opačný jev: nezbytnost implementace azylových předpisů přijatých na půdě EU do francouzských stanov. Celá práce se opírá o koncept evropeizace; ten stanovuje teoretický rámec, na jehož základě je zpracována empirická část, sestávající ve svém počátku z analýzy vývoje azylové legislativy Francie a společné evropské azylové legislativy. Stěžejní částí diplomové práce je čtvrtá kapitola, kde dochází k propojení teoretické a empirické části, nalezení souvislostí mezi francouzskou a evropskou azylovou legislativou a vyvození důsledků, které zodpovídají počáteční teze.
|
|
|
Azylová politika SRN od znovusjednocení
Rynešová, Lenka ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Německo bylo, je a bude přistěhovaleckou zemí, ale o azylové politice hovoříme až od jeho znovusjednocení v roce 1990. Země, která přistěhovalce potřebovala, s nimi naopak celé 21. století bojovala s obavou z jejich negativních vlivů na ekonomiku a společnost. Sto třicet let uplynulo od najímání sezónních pracovníků z ciziny v německém císařství a 50 let od počátku náboru tureckých hostujících dělníků značí bezpochyby vhodný čas k vytvoření ještě efektivnější přistěhovalecké politiky. Během na dlouhou trať je integrace cizinců, hlavně Turků. Jelikož se sociální klima německé společnosti nikdy nevyznačovalo rozmanitostí, zůstává otevření společnosti směrem k přistěhovalectví a integraci cizinců hlavním úkolem současné německé politiky.
|
|
|
Imigrační a azylová politika Itálie
Cihlářová, Renata ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Italská imigrační a azylová politika je citlivým tématem nejen na italské, ale i evropské politické scéně. Kvůli své geografické poloze je Itálie vystavena velkému přílivu imigrantů přicházejících zejména ze severní Afriky. Jako země, která je s přílivem imigrantů konfrontována až v posledních pár desítkách let a mající poměrně mladou legislativní úpravou oblasti je mnohdy kritizována za svá "nešikovná" protiimigrační opatření. Italská společnost zaujímá všeobecně spíše negativní postoj ohledně imigrantské problematiky, který je podporován názory italských politiků i poměrně tvrdou zákonnou úpravou oblasti. Tato práce se zabývá vývojem a současnou podobou italské imigrační a azylové politiky a nejzávažnějšími problémy, s kterými se potýká. Práce stručně analyzuje postavení imigrantských menšin v Itálii, legislativní vývoj v oblasti i kontroverzní body posledního imigračního zákona. Dále je řešen přístup a zacházení s imigranty, a to jak při jejich přijetí v záchytných centrech tak i při podpoře jejich integrace do společnosti. Poslední kapitola zasazuje celé téma do širšího kontextu souvisejícího s imigrační politikou Evropské unie, zkoumá vzájemné vztahy a možnosti zlepšení spolupráce.
|
|
|
Česká republika a problematika uprchlictví vzhledem k ostatním typům imigrace po vstupu země do Evropské unie.
POHLOVÁ, Petra
Předmětem diplomové práce je popis azylové politiky České republiky (ČR) po roce 1989 a dále také fakt, jaký vliv měl vstup ČR do Evropské unie (EU) na azylovou politiku země a počty imigrantů. V práci je provedena deskripce imigrace v polistopadových souvislostech, které měly značný vliv na situaci v zemi. Jsou zde popsány počty a typy přistěhovalců a je vytvořen celkový náhled na danou problematiku. Je proveden popis problematiky uprchlictví k ostatním typům imigrace. V práci je také shrnuta společná azylová a migrační politika EU. Imigrace do České republiky je porovnávána se situací v podobně lidnaté Belgii. Co se týče přílivu přistěhovalců do Belgie, tento jev se zde objevil mnohem dříve a to se podepisuje i na její aktuální situaci. Cílem práce je tedy provést deskripci v oblasti přistěhovalectví v obou zemích a následnou komparaci v oblasti azylové politiky, počtu imigrantů a jejich národnostního původu. Vzhledem k tomu, že do Belgie začalo přistěhovalectví mnohem dříve a že se Belgii říká "země azylu", tato země je a vždycky byla pro cizince poutavou destinací, nabízející nové příležitosti a lepší životní podmínky. Přistěhovalci měli také významný vliv na belgickou kulturu. V tom je značný rozdíl mezi Belgií a Českou republikou, protože Česká republika neměla a stále ještě nemá příliš otevřený postoj k cizím národnostem ve své zemi. Imigrace do země začala mnohem později než v Belgii, takže nedošlo ani k výrazným vlivům přistěhovalců na českou kulturu. Rozdílné jsou také národnosti cizinců v obou zemích přicházející do Belgie či České republiky.
|
|
|
POSTAVENÍ UZNANÝCH ŽADATELŮ O AZYL V ČESKÉ REPUBLICE PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE
SVOBODOVÁ, Iva
Bakalářská práce pojednává o postavení uprchlíků v České republice po roce 2004, tedy po vstupu do Evropské unie. Jejím cílem je upozornit na problémy, které se u nás v souvislosti s fenoménem uprchlictví vyskytují a podat přehled o azylové politice v České republice. V první části se čtenář seznámí se základními pojmy, které ho budou provázet celou prací. Také získá přehled o základních pramenech, kde je zakotveno mezinárodní právo, týkající se uprchlictví. Dále je tato teoretická část zaměřena na vývoj azylové politiky v České republice respektive Československu před a po roce 1991, kdy byla ratifikována Úmluva o právním postavení uprchlíků. A také na změny, které přineslo přistoupení České republiky do Evropské unie. Následně projdeme azylovou procedurou od vstupu cizince na území našeho státu až po rozhodnutí o získání statusu uprchlíka. Je srovnán pobyt cizinců v jednotlivých azylových střediscích, především jejich práva a povinnosti a dostupnost služeb. Integraci žadatelů o azyl a uznaných uprchlíků se detailněji věnuje další část práce, v níž se podíváme na samotný proces integrace očima různých autorů a upozorníme na chyby vznikající při integračním procesu. Zároveň je pohlédnuto na přístup státu k integraci azylantů, jedná se především o Státní integrační program. Je provedena detailní analýza jedné oblasti života uprchlíků a tou je přístup ke vzdělání. Pohledem agentur CVVM, Stem a Českého statistického úřadu je pojednán vztah české společnosti k uprchlíkům. Na toto téma jsou agenturami pravidelně prováděny výzkumy. A v neposlední řadě se seznámíme s činností mezivládní mezinárodní organizace UNHCR a vybraných nevládních neziskových organizací působících na poli uprchlictví.
|
|
| |
|
|
Asylum policy of the Slovac Republik
Bigová, Ľubomíra ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat proces evropeizace azylové politiky v podmínkách Slovenské republiky. Na základě změn, ke kterým došlo v důsledku evropské integrace a s využitím teoretických východisek pojmu evropeizace, práce porovnává stav a vývoj před a po vstupu do Evropské unie. Komparace systému vychází též ze statistických údajů a zachytává kardinální proměny, ke kterým došlo v právní a legislativní oblasti. Prostor je věnován i charakteristice hlavních právních aktů v souvislosti s azylovou problematikou a taky aspektům, které podporovali evropeizaci na Slovensku.
|
|
|
Komparace azylových politik Německa, Velké Británie a Francie
Trůblová, Pavla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na komparaci azylových politik tří evropských mocností: Německa, Velké Británie a Francie. Je v ní sledován vývoj počtu žadatelů o azyl v těchto zemích od roku 1989 a monitorována legislativa, kterou jednotlivé státy v daném období přijaly. Nedílnou součástí práce pak je komparace současného stavu azylové politiky ve zkoumaných státech. Cílem práce bylo porovnat postoj jednotlivých zemí k žadatelům o azyl, zhodnotit, jak se měnil v průběhu posledních dvaceti let, a posoudit, do jaké míry se v otázce azylové politiky odráží příslušnost zemí k modelům integrace, ke kterým se hlásí. Jsou jimi diskriminační model pro Německo, multikulturní pro Velkou Británii a asimilační pro Francii. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly, přičemž první tři kapitoly jsou věnovány analýze azylové politiky Německa, Velké Británie a Francie; čtvrtá kapitola se pak soustředí na komparaci zkoumaných aspektů.
|
|
|
Comparison of German and Austrian Asylum Policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem azylových politik Rakouska a Německa od konce Druhé světové války až po současnost. Také se snaží o komparaci těchto dvou politik. Poukazuje na specifický vývoj azylové politiky v Německu, která byla ovlivněná událostmi v době Druhé světové války. Pozornost taky věnuje společné legislativě Evropské unie, která od počátku 90. let výrazně ovlivňuje azylové zákony v jejích členských státech.
|
host ::
RSS.