|
|
Znalost laické první pomoci u vojáků z povolání - příslušníků ženijních praporů
DUDEK, Jan
Znalost laické první pomoci je důležitá nejen pro osobu, která je nucena první pomoc provádět, ale současně a ve větší míře pro postiženého, na kterém je první pomoc prováděna. Armáda České republiky je složkou, která patří do ostatních složek integrovaného záchranného systému. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Vojáci z povolání - příslušníci ženijního vojska jsou specializovaní na plnění zvláštních pozemních úkolů pomocí speciální-ženijní techniky. V dobách míru plní úkoly spojené s civilní ochranou a pomoci při katastrofách přírodního nebo jiného charakteru. I tedy ve výkonu svého zaměstnání se mohou vojáci z povolání - příslušníci ženijních praporů setkat s člověkem, který potřebuje poskytnout první pomoc. Cílem bakalářské práce je zmapovat úroveň znalostí laické první pomoci u vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů. Hypotéza předpokládá, že vojáci z povolání -příslušníci ženijních praporů mají dostatečné znalosti laické první pomoci. V bakalářské práci se využívá metodika shromažďování informací z různých zdrojů a sběr dat, který bude prováděn kvantitativní formou, metodou anonymního dotazování za pomoci otevřených, polootevřených a uzavřených otázek. Bakalářská práce může být využita jako studijní materiál v dané problematice, jako přehled nových poznatků o znalosti laické první pomoci vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů.
|
|
| |
|
|
Extremismus v AČR
REPKO, Tomáš
Cílem bakalářské práce je orientovat se v problematice extremismu a souvisejících fenoménech v Armádě České republiky. V teoretické části se autor věnuje základním pojmům, rozdělením, historií a v neposlední řadě nebezpečností a důležitostí informovat o tomto problému. V praktické části bude provedena sonda do znalostí příslušníků AČR z vybraných útvarů. V praktické části zprvu definuje použitou metodu, dále pak zpracovává cíle a hypotézu výzkumu. Poté popisuje realizaci výzkumu, který probíhal u 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích. V závěru práce se ověřují stanovené hypotézy.
|
|
|
Připravenost sil a prostředků na řešení mimořádné události, nevojenské a vojenské krizové situace
KUBÁT, Robert
Žijeme v době, kdy lidstvo častěji ohrožují mimořádné události, které ovlivňují zdraví nebo životy každého z nás. K zamezení nebo oddálení nebezpečných účinků těchto mimořádných událostí a krizových situací, je ve společnosti vytvořen systém, který tyto účinky eliminuje. Tato bakalářská práce se zaměřila právě na tento systém, jenž je připraven svými silami a prostředky mimořádné události řešit. V České republice je zabezpečeno řešení těchto událostí pomocí jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo zjistit připravenost sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, Zdravotnická záchranná služba a jedné ostatní složky Armády České republiky, na řešení mimořádných událostí. Aby bylo možné zjistit, jak jednotlivé složky, resp. příslušníci jednotlivých složek, vnímají připravenost sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému a Armády České republiky, byl mnou osobně mezi ně distribuován dotazník, který se zaměřoval na tuto problematiku. Dotazníků bylo sto, a protože jsem je osobně rozdával i vybíral, návratnost byla stoprocentní. Do každé ze složek bylo dáno dvacet pět dotazníků. Dotazníky byly zpracovány do tabulek a grafů a byl tak vytvořen přehled o tom, jak každá ze složek vnímá připravenost svých sil a prostředků k řešení mimořádných situací.
|
|
|
Možnosti využití sil a prostředků ženijních vojsk Armády ČR při řešení mimořádných událostí a krizových situací
BURDA, Radek
Práce analyzuje současný stav ženijního vojska Armády České republiky, které je nedílnou součástí záchranného systému České republiky. Svým materiálním zázemím a technickým vybavením je ženijní vojsko pro řešení následků mimořádných událostí a krizových situací vybaveno nejlépe, ze všech složek Armády České republiky. V práci je shrnut přehled úkolů ženijního vojska, jeho určení a začlenění v rámci Armády České republiky. Dále práce popisuje síly a prostředky ženijního vojska a to zejména 15. ženijní brigády a specifikuje zásady jejich vyžadování a nasazování. Práce si klade za cíl seznámit orgány krizového řízení s možnostmi využití sil a prostředků ženijního vojska Armády České republiky při řešení mimořádných událostí a krizových situací v rámci složek Integrovaného záchranného systému a v rámci řešení krizových situací. Součástí práce je rovněž pomůcka pro orgány krizového řízení k vyžadování pomoci ženijního vojska při řešení krizových situací. Analýzou současného stavu, studiem odborné literatury a poznatků z praxe u ženijního vojska bylo zjištěno, že ženijní vojsko Armády České republiky je připraveno podílet se na řešení mimořádných událostí v rámci složek Integrovaného záchranného systému, ale především je připraveno zasahovat při krizových situacích podle potřeb orgánů krizového řízení.
|
|
|
Zapojení Armády České republiky do Integrovaného záchranného systému
SNÍŽEK, Libor
Dnešní doba si stále častěji a ve větším rozsahu žádá nasazení Armády České republiky, jakož i členů Integrovaného záchranného systému. Obě tyto složky jsou společnosti velkou podporou a nezřídka dochází k jejich kooperaci. Hlavní cíl této práce se proto upínal právě ke kooperaci těchto jednotek. První část práce se potom konkrétně zabývá popisem a základními principy spolupráce, ale i vymezením odpovědnosti a kompetencí jednotlivých útvarů. Opomenuta nejsou ani obecná východiska této problematiky, jako např. definování pojmu krizový management, jeho vznik a souvislosti. Převážná část práce se však věnuje historickému vývoji Armády České republiky a s tím souvisejícím změnám ve struktuře, a také v principech spolupráce s IZS. Největší pozornost je potom věnována roku 2008, který je z hlediska této práce považován za nejzásadnější historický milník ve vývoji AČR. V tomto roce byly zrušeny záchranné prapory, čímž byla zásadně narušena spolupráce mezi AČR a IZS, resp. společností celkově. Druhá část práce se zabývá prokázáním, zda je uskutečněná restrukturalizace považována za pozitivní krok. Z tohoto důvodu bylo 100 respondentů převážně odborné veřejnosti dotázáno, zda považuje zrušení záchranných praporů za vhodné. Získané výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny a společně s dalším výzkumem, který byl zaměřen na výdaje vynakládané na zásahy AČR před a po restrukturalizaci, z nich byly vyvozeny příslušné závěry a doporučení.
|
|
| |
|
|
Sociální profil uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání
VURM, Michal
Česká republika a její armáda, to jsou pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Země v srdci Evropy a základní instituce k obraně jejího území a ochraně obyvatel. V minulosti i v současnosti. Nejnovější kapitola v historii naší státnosti začíná listopadem roku 1989. Pádem totalitního režimu v Československu se pro naši zemi otevřela perspektiva zásadních změn, cesta k obnově suverénního demokratického státu. Nastartování zásadních ekonomických reforem a reformy státní správy bylo základním východiskem i pro návrat do společenství demokratických států Evropy. Věrnost prvorepublikovým a meziválečným demokratickým tradicím prokázala Česká republika při postupném začleňování do evropských struktur. Její přijetí do orgánů tvořících rámec evropské i světové demokracie a bezpečnosti {--} do NATO v březnu 1999 a do Evropské unie v květnu 2004 {--} jsou toho přesvědčivým důkazem. Zkoumaný soubor měl 80 respondentů, z toho bylo 79 % mužů a 21 % žen. Hlavní věkové zastoupení bylo v rozmezí 18 až 20 let. Z ekonomických ukazatelů, které ovlivňují vstup do AČR je požadavek hrubého příjmu v rozmezí 20 až 30 tisíc Kč měsíčně. U 58 % uchazečů sehrál rovněž velkou úlohu náborový příspěvek a u 53 % uchazečů měly velký význam zaměstnanecké výhody. Nezávislost na stávající rodině uvedlo jako velmi významné 50 % a jako významné 31 % . Velkou úlohu také sehrála jistota budoucího povolání , a 79 % uchazečů hodnotilo vyšší finanční ohodnocení oproti stávajícímu v civilu. Minimální význam při vstupu do AČR měla možnost působení v zahraničních misích ( 10 % ), malý význam měla také touha po dobrodružství ( 13 % ). Naproti tomu 73 % uchazečů uvedlo jako velmi významné možnost udržování fyzické kondice a sportování. Výzkum byl realizován na základě kvantitativního výzkumu. Stanoveny byly dvě hypotézy. H1: Největší podíl uchazečů do služebního poměru vojáka z povolání tvoří absolventi středních škol s maturitou. H2: Motivací vstupu do Armády České republiky je ekonomické zabezpečení rodiny na základě, kterých byl výzkum realizován. Obě hypotézy byly potvrzeny. Tudíž do služebního poměru vojáka z povolání se hlásí muži a ženy převážně ve věku 18 až 20 let, motivací ke vstupu do služebního poměru je ekonomické zabezpečení rodiny.
|
|
|
Místo a úloha záchranných praporů Armády České republiky, jejich možnosti a využití při plánování odezvy na mimořádné události
LOVIČKA, Štefan
Vojenské záchranné útvary existovaly v různých organizačních strukturách v celých poválečných dějinách České republiky. Víceméně fungovaly na vojenském základě a byly prioritně určeny k plnění úkolů civilní obrany za válečného stavu. V mírových podmínkách byly využívány k provádění záchranných prací při živelních pohromách a průmyslových havárií, případně k výpomocím národního hospodářství. Z hlediska historie vojenské záchranné prapory pod hlavičkou Armády České republiky vznikli z důvodu, že nebyl vybudován Integrovaný záchranný systém. I když vznik rozsáhlého ozbrojeného konfliktu zasahujícího území České republiky je v nejbližším časovém horizontu nepravděpodobný avšak v dlouhodobé perspektivě tuto možnost včetně napadení zbraněmi hromadného ničení, nelze vyloučit. Z globálního hlediska dochází ke zhoršování bezpečnostní situace. Zvyšuje se aktuálnost hrozeb asymetrického charakteru. Tyto hrozby jsou spojeny především se subjekty, organizujícími teroristické útoky, jejichž objektem jsou převážně civilní cíle. Tyto subjekty vynakládají více úsilí o získání zbraní hromadního ničení. Koncem minulého století došlo k ukončení studené války, avšak v mnoha případech současné doby se zvyšuje aktivita bezpečnostních hrozeb nevojenského charakteru, spojené s přírodními a průmyslovými katastrofami, organizovaným zločinem, legálními a nelegálními rozsáhlými migracemi osob, šíření drog, nebezpečných nakažlivých nemocí, narušením informačních a řídících systémů a ohrožení veřejného pořádku a majetku občanů. Postupem času dochází k transformaci AČR, což se výrazně dotklo i vojenských záchranných praporů, které jsou samostatnou součástí AČR. Vzhledem k možnosti využívání těchto sil a prostředků jak v mírovém stavu, tak i za válečného konfliktu k ochraně obyvatelstva, dále na podporu IZS a ženijní podporu vojsk, jsem se rozhodl ve své bakalářské práci věnovat zvýšenou pozornost problematice reorganizace vojenských záchranných praporů a ověřit zda bude mít podstatný vliv na zajištění havarijní a krizové připravenosti na mimořádné události v regionu Jihočeského kraje.
|
|
|
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému
MRZENA, Pavel
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému Negativní jevy, jako jsou necitlivé a neuvážené zacházení člověka s přírodou, zhoršující se klimatické podmínky, dynamicky se rozvíjející doprava a průmysl mají za následek vznik různých škodlivých látek ohrožujících ve svém důsledku zdraví lidí, zvířat a zamořujících jejich okolí a životní prostor. Vědecky je dokázán vliv těchto látek na vznik přírodních katastrof, tedy mimořádných událostí a krizových situací, kterým se člověk nedokáže bránit. V současné době je zde i nový fenomén a tím jsou teroristické útoky. Všechny tyto skutečnosti vedou státy na celém světě k vytváření různých systémů a složek, které by zabezpečovaly snižování možných rizik a byly schopny provést taková odborná opatření, jež by ztráty nebo škody vzniklé na životech, zdraví a majetku osob co nejvíce snížily. Ze všech těchto důvodů je tedy nezbytné, aby na území České republiky existoval ucelený organizační komplex, nazývaný Integrovaný záchranný systém (IZS), využívaný v případech, kdy je k provádění záchranných a likvidačních prací nutná současná spolupráce více složek IZS. K posílení těchto složek se v případech, kdy nemohou situaci zvládnout, používají záchranné útvary Armády ČR, případně další síly a prostředky AČR. Cílem této práce bylo potvrdit a prokázat, dobrou spolupráci základních složek IZS se záchrannými jednotkami AČR a vytvořit určitý přehled, který by i laické veřejnosti představil Armádu ČR v rámci IZS. Můžeme konstatovat, že fungování a spolupráce těchto složek se stále rozvijí a zdokonaluje a systém jako celek funguje.
|
host ::
RSS.