Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cvakavé zvuky při chůzi u turovitých (Bovidae)
ŠPINDLEROVÁ, Anežka
Některé druhy turovitých a jelenovitých při chůzi cvakají, vznik a význam tohoto zvuku zůstává stále neobjasněn. Práce obsahuje literární rešerši na dané téma a analýzu zvuku cvakání antilop losích a antilop Derbyho.
Sociální preference a interakce antilopy losí v období porodů
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Antilopa losí (Taurotragus oryx) patří mezi největší antilopy světa. Základní sociální skupinu tvoří několik matek s mláďaty, dospělí samci se přidávají pouze na období říje. Ve stádě je založena dominanční hierarchie, která eliminuje silné negativní střety především mezi samicemi. Kromě agonistických interakcí probíhají mezi jedinci i afiliativní interakce, které příznivě působí na vztahy ve stádě. Cílem práce je shrnout dosavadní studie zabývající se sociální strukturou a chováním antilopy losí se zaměřením na afiliativní, mateřské a agonistické interakce ve stádě. Experimentální část se soustředí na preference samic pro volbu nejbližšího partnera, zda je výběr ovlivněn věkem, příbuzností či mateřským stavem samice. Data byla získána přímým pozorováním stáda antilopy losí na farmě v Lánech pomocí skanů vybraných samic po 15 minutách. Byly měřeny vzdálenosti mezi nimi a ostatními členy stáda. Rovněž bylo zaznamenáváno vybrané sociální chování jakýchkoli dvou jedinců ve stádě metodou all occurence sampling. Z analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce (98,77 %) interakcí bylo negativních, samice preferovaly bezkontaktní agonistické interakce, tedy hrozbu a ústup. Olizování se mnohem častěji vyskytovalo mezi matkou a mládětem než v jiných skupinách, kde bylo hodnoceno jako afiliativní interakce. Výsledky...
Vliv složení masa antilopy losí (Taurotragus oryx) na jeho další technologické zpracovní
Kolbábek, Petr ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce)
Tato disertační práce byla navržena jako součást dlouhodobého a široce zaměřeného výzkumu, který je prováděn na antilopách losích (Taurotragus oryx) farmově chovaných na Školním zemědělském podniku V Lánech. Tato práce plánuje blízké spojení studia vlivu výživy a diety na růst, složení a kvalitu masa. Antilopí maso je tradičně považované za chutné a nutričně hodnotné, ale ve skutečnosti poznatky o složení a zpracovatelnosti masa antilopy losí jsou omezené. Výzkum bude zaměřen na analýzu technologických a chemických vlastností masa s důrazem na studium vlivu diety a věku zvířat. Další součást práce bude experimentální příprava masných výrobků (např. paštika, fermentovaný salám) a zhodnocení jejich technologických, chemických a organoleptických vlastností. Většina analýz je plánována ve spolupráci s Katedrou kvality zemědělských produktů na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Potravní a sociální chování při získávání limitovaného okusu ve stádě farmově chovaných antilop losích (Taurotragus oryx)- manipulativní experiment s využitím strom simulujícího držáku na zakládání větví
LIŠKOVÁ, Markéta
Diplomová práce je zaměřena na analýzu potravního, komfortního a sociálního chování ve stádě antilop losích (Taurotragus oryx) iniciovaného předložením okusu do stojanu simulujícího strom. V roce 2008 a 2010 bylo pořízeno 15 hodinových videozáznamů chování postupně se třemi různými dospělými samci ve farmovém chovu antilop losích na ŠZP ČZU Lány. Cílem práce bylo vyhodnotit přístupnost k limitovanému zdroji potravy, frekvenci chování při příjmu potravy ve vztahu k hierarchickému postavení ve stádě, věku a pohlaví a zjistit jestli stojan bude využíván také ke komfortnímu chování (drbání, grooming). Dospělý samec byl ve stádě vždy nejvýše postavený a nikdo na něj neútočil, následovaly samice a mláďata. Přístup k limitovanému zdroji okusu byl ovlivňován mírou agrese dospělých výše postavených samic směrem k mladším a níže postaveným, které odháněly se stejnou frekvencí i mláďata. Dominantní samec odháněl především dominantní samice. Celková doba, i frekvence všech typů chování souvisela s pohlavím jedince, postavením v hierarchii stáda a s přítomností mláděte. Se zvyšující se hierarchickou pozicí ve stádě jedinci obvykle déle a častěji provozovali potravní a komfortní chování. Lze říci, že oba typy chování déle prováděli dospělí samci než samice. Samci a samice jednotlivé aktivity prováděli déle a častěji pokud mládě přítomno nebylo.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.