Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ověření vhodnosti dvou různých linií Amurského lysce k produkci užitkových hybridů kapra obecného s plemenem M2 na mateřské pozici - širokoplošný test
VOJTĚŠEK, Zbyněk
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnání přežití a růstu kříženců kapra obecného s použitím dvou linií Amurského lysce. Test byl založen pomocí vrcholového křížení s plemenem M2 na mateřské pozici. Na tuto mateřskou linii byli kříženi samci plemene M2 (pro produkci čistého plemene za účelem ověření heterozního efektu), Severského lysce M72, a dvě linie Amurského lysce (Alp vyšlechtěn v Pohořelicích a Alv vyšlechtěn ve Vodňanech). Jako kontrolní plemeno byl využit šupinatý hybrid Ropšínského kapra s kaprem Tatajským. Test probíhal na pěti lokalitách od vysazení váčkového plůdku (K0) až po odchov do tržní velikosti K3. V průběhu odchovu se prováděly pravidelné odlovy, za účelem kontroly růstu a přežití. Po následném stanovení korigovaných hmotností a přežití pro kvalitnější vyhodnocení výsledků. Následně byly zjištěny rozdíly mezi plemeny a stanoven heterozní efekt. Po vyhodnocení testu, kdy linie křížené na mateřské plemeno M2 dosáhly lepších výsledků, než čistokrevná linie bych tuto linii nedoporučoval ke komerčnímu chovu. Naopak obě linie Amurského lysce by pro komerční chov mohly být velmi dobře využívány, zejména díky vyšší odolnosti kříženců proti KHV.
Porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů kříženců kapra obecného s využitím dvou různých linií Amurského lysce
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů hybridů kapra obecného s využitím dvou linií Amurského lysce v testu užitkovosti. Při založení testu bylo využito vrcholového křížení, kde byl na mateřské pozici použit Maďarský lysec (M2). Na toto plemeno byli kříženi samci Maďarského lysce M2 (pro produkci čistého plemene), Severského lysce (M72) a dvě linie Amurského lysce (ALP ? vyšlechtěn v Pohořelicích, ALV ? vyšlechtěn ve Vodňanech) a jako kontrolní skupina byl použit hybrid šupinatého fenotypu Ropšínského (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Test užitkovosti započal v rybnících (celkem na pěti lokalitách) s polointenzivním způsobem hospodaření vysazením váčkového plůdku (K0) a pokračoval jeho odchovem do tržní velikosti (K3). Po třetím roce testování byl test užitkovosti v rybnících ukončen a u testovaných skupin ryb byly hodnoceny biometrické a výtěžnostní ukazatele. Při celkovém hodnocení výsledků jedlých částí těla (opracovaného trupu a filetů) metodou ANCOVA, nebyl mezi lysými testovanými skupinami ryb zjištěn statistický rozdíl. Výjimku tvořil podíl filetů bez kůže, který byl průkazně vyšší u křížence M2 x ALP vůči plemenu M2, proto bych toto plemeno (M2) ke komerčnímu chovu nedoporučil. Při srovnání mých výsledků s ostatními publikacemi by mohl být pro komerční chov využit hybrid M2 x M72 a taktéž oba hybridi s Amurským lyscem, kteří nejen dosáhli vysoké výtěžnosti jedlých podílů těla, ale i z dřívějších testů byl potvrzen vyšší růst, přežití a odolnost vůči viru KHV.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.