|
|
Potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek
RÉDLOVÁ, Žaneta
Význam neformální péče narůstá s ohledem na demografické změny ve společnosti a role těchto pečujících je v systému dlouhodobé péče nenahraditelná. Diplomová práce reflektuje aktuální situaci v této oblasti s cílem zmapovat potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek. Teoretická část diplomové práce je opřena o řadu výzkumů, které přinášejí zajímavý pohled na různé oblasti domácí péče s ohledem na aktuální trendy v péči o seniory. Pozornost je také zaměřena na charakteristiku Alzheimerovy choroby a uvedené obce s rozšířenou působností. Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za použití polostrukturovaných rozhovorů s osmi neformálními pečujícími o osoby s Alzheimerovou chorobou ve vybrané lokalitě. S akcentem na dané území byl předmětem výzkumu i rozsah sdílené péče a dostupnost formálních služeb z pohledu samotných pečujících. Analýza dat probíhala metodou zakotvené teorie a výsledkem axiálního kódování je paradigmatický model, který se soustřeďuje kolem centrální kategorie - potřeb neformálních pečujících. Výzkum prokázal, že potřeby neformálních pečujících jsou proměnlivé v závislosti na fázi Alzheimerovy choroby. Zatímco na začátku vyvstávají potřeby spíše informativního charakteru, později se modifikují v důsledku finanční a časové tísně. Zároveň výzkum poukázal na nepřiměřenou nabídku služeb na území ORP Písek a tato skutečnost se promítá do kvality podpůrné sítě. Pečující potřebují vědět, že na to nejsou sami, že existuje člověk nebo služba, která je v případě jejich absence zastoupí.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobu
POLACHOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na problematiku komunikace při sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji charakteristiku, příznaky, rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Dále popisuji problematiku komunikace sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a rodinných příslušníků s klienty s Alzheimerovou chorobou. Praktické část obsahuje výzkum metodou dotazování. Pomocí dotazníku jsem zjistila, zda je komunikace důležitá v sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou a jaké problémy jsou s ní spojené. Dotazovala jsem se ve 2 sociálních zařízeních, které poskytují komplexní služby klientům s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem
RATHOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je identifikovat možnosti, jak efektivně využít systému koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem. Pro získání informací jsem použila metodiku kvalitativního výzkumu. Nástrojem pro výzkum byly polostandartizované rozhovory. Tyto rozhovory byly provedeny s 10 zaměstnanci domova se zvláštním režimem Městského ústavu sociálních služeb Strakonice. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na koordinovanou rehabilitaci, jako celek, dále pak pojednává o jednotlivých složkách koordinované rehabilitace. V dalších kapitolách jsou popsány nejčastější diagnózy klientů domova se zvláštním režimem a nakonec je zmínka o standardech kvality sociálních služeb. Hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem? Dílčí výzkumná otázka: Jsou zaměstnanci informování o možnostech koordinované rehabilitace? V rozhovoru jsem použila otázky zaměřené na obecné identifikační údaje, otázky zaměřující se na význam koordinované rehabilitace, multidisciplinárního týmu. Dále jsem se ptala na jednotlivé složky koordinované rehabilitace a nakonec, jakým způsobem je prováděno individuální plánování. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že se spolu jednotlivé složky koordinované rehabilitace úplně nepropojují. Bylo by vhodné pro zaměstnance zajistit vhodný kurz, který by jim chybějící znalosti doplnil. Tato diplomová práce by mohla sloužit ke zkvalitnění péče o klienty v domově se zvláštním režimem a zasloužit se o větší informovanost zaměstnanců domova se zvláštním režimem o koordinované rehabilitaci.
|
|
|
Histologické vyšetření mozku na Alzheimerovu chorobu
HAVELKOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci se zabývám histologickým vyšetřením mozku na Alzheimerovu chorobu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická a praktická část. V teoretické části se zabývám tím, co je vlastně histologie a histologické vyšetření, histologickou stavbou nervového systému a především mozku. Dále se zabývám Alzheimerovou chorobou, jejím popisem, druhy, příznaky, terapií a prevencí. Také zde zmiňuji Českou alzheimerovskou společnost a mýty o Alzheimerově chorobě. Na závěr teoretické části uvádím příklady jiných demencí. V praktické části jsem prováděla histologické vyšetření mozku metodami Impregnace nervových vláken podle Palmgrena a Průkaz senilních drúz podle A. v. Braumühla na zmrazených řezech. Tyto dvě metody slouží k obarvení nervových struktur (včetně drúz, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu), díky čemuž lze potvrdit či vyvrátit toto onemocnění. Dále jsem provedla základní barvení Hematoxylin-eosinem. Těmto barvením předcházelo zpracování biologického materiálu jako je fixace, přikrojení, zabalení, zalévání do parafínu, krájení a napínání preparátu na podložní sklo. Po barvení se preparát zamontoval pod krycí sklo a následně jsme provedly vyhodnocení pomocí mikroskopu. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, popsat zpracování mozku v histologické laboratoři, provést metody, které jsou typické pro průkaz Alzheimerovy choroby u zemřelých osob, vyhodnotit a porovnat preparáty zdravého a nemocného mozku.
|
|
|
Geny a Alzheimerova choroba, možnosti diagnostiky
KOUDELKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je shrnout poznatky o Alzheimerově chorobě, která je nejčastější neurodegenerativní poruchou, její patofyziologii, epidemiologii, rizikových faktorech, možnostech léčby a genetice onemocnění. Dalším cílem bylo popsat diagnostické možnosti, které jsou důležité pro potvrzení diagnózy Alzheimerovy choroby a pro včasné zahájení léčby.
|
|
|
Zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vliv na pracovníky v sociálních službách
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá zátěžovými situacemi v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vlivem na pracovníky v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, s jakými zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají. Zájem byl také soustředěn na vyrovnávání se s zátěžovými situacemi a zkušenosti se supervizí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části popisuje stáří a změny s ním spojené, problematiku demence a Alzheimerovu chorobu. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na typologii a charakteristiku zátěžových situací, otázku psychohygieny a syndromu vyhoření. Třetí kapitola je soustředěna na sociální služby, možnosti využití služeb sociální péče; konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách a popisuje Domov Matky Vojtěchy v Prachaticích. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích pracovníci v sociálních službách?". Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že se zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají každý den. Nejčastější a zároveň nejvíce zátěžovou situací je pro ně komunikace s klienty agresivními a s projevy demence. Všichni respondenti se shodli, že nejdůležitější pro ně je klid na práci a dostatek informací o dění na pracovišti a organizaci, v které pracují. Příznaky stresu z každodenního působení zátěží jako je nechuť pracovat, ztráta energie a únava se u respondentů projevují formou podrážděnosti a impulzivního chování. K vyrovnání se s zátěžovými situacemi většina respondentů používá trávení volného času s rodinou a přáteli, mluvení o problému mezi sebou nebo při supervizi, s kterou mají dobrou zkušenost. Cestou k minimalizaci zátěžových situací je podle respondentů dobré vedení, dobrý kolektiv, správné rozdělení a organizace práce a dobré finanční ohodnocení. Všechna data z rozhovorů jsou shrnuta v tabulkách a mohou posloužit zaměstnavateli jako informační zdroj a inspirace k zlepšení podmínek na pracovišti a zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Mezigenerační názory na problematiku demencí
ŠVAŘÍČKOVÁ, Lenka
Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku demencí, převážně na názory a znalosti v různých věkových kategoriích. Demence patří mezi častá onemocnění staršího věku, ale připadá mi, že se o této problematice málo hovoří. V této práci jsem chtěla zjistit znalosti a zkušenosti ve třech věkových kategoriích (mladí - do 25 let, střední věk - do 45 let a předseniorský věk - starší 50 let). Zajímalo mě, jestli vědomosti a informovanost souvisejí s přibývajícím věkem. Práce má 2 části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na problematiku demencí, převážně ze sociálního pohledu. Ze zdravotnických informací jsem se snažila vybrat ty nejdůležitější, které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky, a které by měli znát pečovatelé takto nemocných osob. V praktické části jsou přepsány rozhovory s vybranými respondenty, kteří odpovídali na otázky spojené s tímto onemocněním. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda dotazování a technika polostandardizovaných rozhovorů. Tři respondenti souhlasili s nahráváním rozhovorů a s jejich následným doslovným přepisem. Tyto záznamy byly doslovně přepsány se zachováním hovorových výrazů. Ostatní respondenti s nahráváním nesouhlasili, proto byly jejich odpovědi písemně zaznamenány. Ze získaných rozhovorů jsem zjistila, že většina respondentů základní znalosti má, ale není si svou odpovědí jista. Z každé generace jsem vždy vybírala ženu a muže, aby byly zastoupeny názory obou pohlaví. Zjistila jsem, že tyto znalosti nesouvisejí s věkem. Základní informace o onemocnění měli všichni, ale lépe je dokázali vysvětlit ti, kteří znali, nebo pečovali o osobu s demencí. Vzhledem k získaným informacím z rozhovorů, by bylo podle mě dobré, aby se lékaři, organizace (hlavně domovy pro seniory), ale i média postarali o šíření důležitých informací mezi všechny generace.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace podle Lore Wehner jako jeden z novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním demencí
ŠÍMOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá Konceptem smyslové aktivizace od Lore Wehner jako jedním s novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním různými stupni demence. V úvodu jsou zmíněny kognitivní, tělesné a emoční změny, které jsou charakteristické pro stáří. Dále také změny sociálního zařazení seniora, hodnotového žebříčku a problémy s adaptací na nově vzniklé životní situace. Druhá kapitola je věnována domovům pro seniory a standardům sociální péče. V další části jsou popsány koncepty používané při aktivizaci seniorů, hlavní zřetel pak je kladen na Koncept smyslové aktivizace Lore Wehner, jeho principy a cíle. Bakalářská práce vede ke zhodnocení významu zmíněného konceptu v současné péči o seniory a jeho přínosu pro zlepšování kvality života seniorů postižených různými stupni demence.
|
|
| |
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
host ::
RSS.