|
|
Porovnání výsledků základního koagulačního vyšetření provedeného ve třech různých laboratořích ze stejného vzorku krve
FÁLOVÁ, Alena
Základní koagulační vyšetření se provádí v každé hematologické laboratoři. Tato vyšetření by se měla provádět všem pacientům, kteří mají podstoupit operační zákrok a pacientům léčeným antikoagulanty. Koagulační vyšetření umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnější či vnitřní cesty koagulační kaskády. Konečná diagnóza se stanoví speciálními testy. K základním koagulačním vyšetřením patří protrombinový čas, aktivovaný parciální tromboplastinový čas a fibrinogen. Principem koagulačních metod je určení času potřebného k detekci fibrinového vlákna od přidání reagencie ke vzorku testované plazmy. Testy používané v hemostáze lze rozdělit na globální, skupinové a specifické. Na vyšetření se používají zkumavky s antikoagulačním činidlem, v případě hemostázy se jedná o citrát sodný. Při každém vyšetření je nutné dodržet správný poměr krve a citrátu ve zkumavce, neboť při jeho nedodržení nelze vyšetření provést. Velmi důležitá je také preanalytická část, jež obsahuje soubor postupů a činností, kterými projde vzorek od odběru po jeho zpracování, díky čemuž lze získat reprodukovatelné výsledky. V současné době se koagulační vyšetření provádějí v laboratořích na multifunkčních analyzátorech. K tomuto vyšetření se standartně používá venózní krev. U novějších, přenosných koagulometrů, na kterých se měří protrombinový čas u pacientů léčených antikoagulanty, však stačí pouze odběr krve z prstu. Tato práce je zaměřena na porovnání měření jednoho vzorku na třech různých koagulometrech, ve třech různých laboratořích. Pro každý analyzátor byly použity různé, výrobcem doporučené tromboplastiny s různým ISI (International sensitivity index - mezinárodní index citlivosti). Reagencie na aktivovaný parciální tromboplastinový čas byly ze stejných důvodů taktéž od různých výrobců. Bylo změřeno 50 náhodně vybraných vzorků, neboť ne každá žádanka má uvedený údaj s diagnózou pacienta. Každý vzorek jsem změřila týž den, do 4 hodin po odběru, aby byly dodrženy zásady správné laboratorní praxe. Vzorky byly svozovou službou svezeny do laboratoře Synlab czech s.r.o., kde byly také primárně změřeny na koagulometru Sysmex CA 1500. Další měření jsem provedla v laboratoři Stafila s. r.o. na koagulometru ACL Elite PRO a poslední měření v laboratoři Medipont s.r.o. na koagulometru START 4. Všechna měření byla statisticky vyhodnocena. Byly vypočteny průměrné hodnoty a směrodatné odchylky, které ukazují, že se výsledky od sebe příliš neliší. Dosažená hladina významnosti u INR (international normalised ratio ? mezinárodní normalizovaný poměr) a aktivovaného parciálního tromboplastinového času byla zhodnocena jako statisticky významná, což znamená, že se jednotlivé výsledky z daných koagulometrů liší. I když jsou odchylky mezi různými přístroji statisticky významné, nemají větší klinický význam. Pouze u protrombinového času v sekundách z měření vyplývá, že se výsledky z koagulometrů od sebe neliší. Totéž platí pří hodnocení koagulometrů mezi sebou. Lze konstatovat, že změřené výsledky jsou na různých přístrojích statisticky rozdílné, nicméně nemají větší klinický význam. Z daných zjištění plyne, že doporučení pro lékaře je, aby pro vyšetřování protrombinového času a aktivovaného parciálního tromboplastinového času využívali stále stejnou laboratoř. ?
|
|
|
Koagulační vyšetření
ROJDLOVÁ, Lenka
Koagulační vyšetření dnes patří k často požadovaným hematologickým testům a to zejména při předoperačním vyšetření a v rámci sledování antikoagulační terapie. Základními koagulačními vyšetřeními jsou aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), protrombinový čas (PT), stanovení počtu krevních destiček a doba krvácení (Dukeův čas). Tato vyšetření nám umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnitřní či vnější cesty koagulační kaskády nebo o trombocytopatii či funkční poruchu krevních destiček. Tato práce se zabývá zkoumáním, jaký vliv má na výsledek vyšetření aPTT a PT časový interval mezi odběrem krve pacienta a jejím vyšetřením v laboratoři. V teoretické části je uvedena koagulační kaskáda, její hlavní cesty dle nejnovějších literárních údajů a doplňků. Další kapitola se zabývá koagulačními faktory, které se podílejí na aktivaci koagulační kaskády. Pozornost je zde věnována i krevním destičkám a dalším možným patologiím hemostázy. Největší část je zde věnována metodám koagulačního stanovení. Práce se zabývá i analytickými postupy při vyšetření koagulace, je zde zdůrazněn i význam neanalytické fáze vyšetření. Praktická a výzkumná část mé práce byla provedena v laboratoři Laboma s.r.o České Budějovice, kde jsem v průběhu měsíců srpen - září 2010 vyšetřovala 50 náhodně vybraných vzorků z denního rutinního provozu od různých pacientů. U všech těchto vzorků bylo provedeno koagulační vyšetření testy aPTT a PT v různých časových intervalech od odběru krve. Cílem bylo ověřit, jak se mění konečné hodnoty uvedených koagulačních vyšetření, jsou-li tato vyšetření provedena za dobu delší, než je doporučeno ve správné laboratorní praxi. U obou použitých koagulačních testů byla před vlastním vyšetřením vzorků provedena verifikace, kterou se měla potvrdit správnost výsledků. Verifikace je zároveň praktickou částí této práce. Na základě naměřených výsledků jsem provedla statistické vyhodnocení, které ukazuje, jak se naměřené hodnoty odlišují v závislosti na časovém intervalu od doby odběru a zda je možné provádět tato koagulační vyšetření s různým časovým odstupem od odběru krve.
|
host ::
RSS.