Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekologické determinanty klonálního růstu rostlin
Martincová, Nina ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Latzel, Vít (oponent)
Práce se zabývá vlivem podmínek prostředí, konkrétně úrovně hnojení a dostupnosti světla, na produkci a růst výběžků u klonálních rostlin. V rámci práce byly provedeny tři experimenty, mající za cíl zjistit vliv těchto podmínek, případně jejich vzájemných interakcí, na šest druhů klonálních rostlin, srovnat závislost parametrů klonálního rozmnožování na podmínkách prostředí mezidruhově a na základě přirozených podmínek výskytu jednotlivých druhů, případně porovnat vliv podmínek prostředí mezi druhy tvořícími rhizomy a stolony. Z výsledků experimentů vyplynulo, že pět ze zkoumaných šesti druhů vykazuje signifikantní závislost mezi alespoň jednou zkoumanou podmínkou prostředí a parametry klonálního rozmnožování. Většina použitých druhů zvyšovala prokazatelně délku i počet vytvořených výběžků v závislosti na úrovni hnojení. Naopak na úroveň osvětlení reagovaly signifikantně alespoň v jednom parametru klonálního rozmnožování pouze tři druhy, přičemž tato dostupnost světla měla u různých rostlin odlišný vliv. Velký vliv jak na produkci, tak na délku výběžků, měla u většiny druhů rovněž velikost rostliny. Nebyla nalezena žádná výrazná odlišnost ve vlivu podmínek na klonální rozmnožování mezi jednotlivými čeleděmi, spíše se zdá, že druhy vyskytující se v podobných podmínkách na jednotlivé proměnné reagují...
Klonální integrace Agrostis stolonifera v živinově heterogenním prostředí
Duchoslavová, Jana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Sdílení zdrojů mezi rametami umožňuje klonálním rostlinám vypořádat se s heterogenitou prostředí. Dosavadní studie ukázaly, že výhody klonální integrace rostou s velikostí kontrastu v dostupnosti zdrojů mezi rametami. Stejně velký kontrast ale rostliny pravděpodobně vnímají různě při různé celkové dostupnosti zdroje. Lze očekávat, že integrace bude mít větší dopad spíše při celkově nižší dostupnosti zdroje a vysokém kontrastu v dostupnosti zdroje mezi rametami (Caraco & Kelly 1991). Cílem této práce bylo ověřit tyto předpoklady u dvojic ramet Agrostis stolonifera, které byly pěstovány při různě velkém kontrastu v dostupnosti živin zasazeném do různě celkově bohatých podmínek. Experiment s dvojicemi stejně vývojově starých ramet ukázal celkově velmi slabý efekt integrace na růst ramet, nicméně integrace měla pozitivní efekt na přežívání ramet a ovlivňovala také poměr podzemní a nadzemní biomasy ramet. V experimentu, kde dvojice tvořily starší mateřské ramety a jejich dceřiné ramety, byl efekt integrace na růst dceřiných ramet výraznější. Velikost efektu integrace ale byla, navzdory předpokladům, vyšší při vyšší dostupnosti živin pro dceřiné ramety a klesala s rostoucím kontrastem mezi rametami. Spojené dceřiné ramety měly také vyšší poměr podzemní a nadzemní biomasy než nespojené ramety, což...
Fenotypová plasticita a cytotypy \kur{Agrostis stolonifera} v České republice
KUBEŠOVÁ, Magdalena
Práce se zabývá fenotypovou variabilitou polyploidního komplexu Agrostis stolonifera. Pomocí dvou kultivačních experimentů je posouzen vliv ekologických podmínek (substrát, vlhkostní poměry, sešlap) na morfologickou variabilitu tří cytotypů. Součástí práce je mapka rozšíření zjištěných cytotypů v ČR. U všech cytotypů byla změřena délka průduchů. Pro stanovení ploidie cytotypů byla použita metoda průtokové cytometrie. Ta byla použita také pro stanovení ploidie a DNA-ploidie druhů A. canina, A. capillaris, A. gigantea, A. rupestris, A. vinealis. U všech 6 studovaných druhů byl určen také absolutní obsah jaderné DNA. Za účelem ověření hybridního vzniku některých pentaploidních jedinců A. stolonifera byla provedena analýza isozymů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.