Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv UV složky spektra na odmítání parazitických vajec rákosníkem obecným (Acrocephalus scirpaceus)
Šulc, Michal ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Jeden z nejlepších způsobů obrany hostitele před hnízdním parazitismem je rozpoznání a odmítnutí parazitického vejce. Řada studií prokázala, že UV složka světelného spektra, kterou jsou ptáci schopni na rozdíl od lidí vnímat, hraje důležitou roli v chování ptáků. Použitím spektrofotometru jsme zjistili, že vejce rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus) a kukačky obecné (Cuculus canorus) se liší především svou světlostí, ale také UV odstínem. Ve své diplomové práci jsem si proto položil otázku, jaký vliv má UV odrazivost vajec na rozpoznávání a odmítání parazitických vajec. Abychom to zjistili, provedli jsme tři experimenty. V prvním experimentu jsme parazitovali hnízda modelovými vejci natřenými speciálními bílými barvami lišícími se pouze v UV složce spektra (UV+ a UV-). Ve druhém jsme hnízda rákosníků parazitovali jedním konspecifickým vejcem natřeným buď UV blokem, látkou redukující odrazivost vajec v rozmezí 300-400 nm, nebo vazelínou, která odrazivost nijak neovlivňuje. Ve třetím pokusu jsme pak UV blokem a vazelínou přetírali jedno z vlastních vajec hostitele. V každém experimentu jsme sledovali reakci hostitele na parazitická vejce. Protože vejce rákosníků sama odrážejí UV záření, očekávali jsme, že vejce UV- budou odmítána častěji podobně jako vejce natřená UV blokem, spíše než vejce...
Studium vybraných faktorů ovlinujících hnízdní populaci rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus)
KITTLOVÁ, Lucie
Práce se zabývala sledováním výskytu, početnosti a rozmístění hnízdní populace modelového druhu rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus) na vybraných lokalitách a následné vyhodnocení v závislosti na sledovaných hnízdních parametrech: výška hnízda nad vodou, hloubka vody, vzdálenost hnízda od volné vodní hladiny, vzdálenost hnízda od nejbližšího pevného bodu a počet stébel, na kterém bylo hnízdo postaveno. Na lokalitách byla dále zjišťována potravní nabídka. Výsledky byly statisticky analyzovány s cílem zjistit, zda dané faktory mohou ovlivňovat hnízdní úspěšnost a populační hustotu rákosníka obecného. Marginální vliv na úspěšnost vyvedení hnízda byl zjištěn pouze u hnízdních parametrů: počet stébel (nejvyšší úspěšnost u hnízd zavěšených na třech stéblech) a vzdálenost od pevného bodu. Úspěšně vyvedená hnízda byla o 26% (tedy o 1,8 m) vzdálenější od pevného bodu než hnízda s neúspěšným výsledkem hnízdění, což může být vysvětleno predačním tlakem. Nejpočetnějšími hmyzími řády z potencionální potravní nabídky na lokalitách byly: Diptera (60%), Hymenoptera (21%) a Araneae (12%).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.