Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv zvolené strategie na efekt počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách
Dostál, Jan
V diplomové práci jsou shrnuty poznatky z oblasti počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus), které jsou v současnosti k dispozici. Dále jsou uvedeny výsledky experimentálního odchovu, který se uskutečnil v roce 2014, a sestával z dvou částí. V první části byl ověřován vliv rychlosti výměny vody ve žlabech na změnu hydrochemických parametrů. Pro pokus byly sestaveny tři varianty ve dvou opakováních. Pro každou variantu byly nastaveny jiné průtokové poměry. Objem vody ve žlabech byl nastaven na 100 litrů a počet ryb byl 150 ks/žlab. Výměna vody u první varianty byla 1/3 objemu za hodinu, u druhé varianty 2/3 objemu za hodinu a u třetí varianty 3/3 objemu za hodinu. Každý den byl měřen obsah kyslíku, teplota vody a pH a byly odebírány vzorky pro laboratorní analýzu. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu. V žádném parametru nebyl zjištěn mezi variantami významný statistický rozdíl, takto nastavené průtokové poměry tedy neměly vliv na změnu hydrochemických parametrů u jednotlivých variant. V druhé části experimentu byl proveden krmný test, v němž byl srovnáván vliv tří odlišných krmných směsí na vývoj růstových parametrů ryb. Byly zachovány stejné podmínky odchovného prostředí, ale hustota obsádky byla zredukována na 50 ks/žlab a byla nastavena jednotná výměna vody 3/3 objemu ve žlabu za hodinu. První variantě bylo předkládáno krmivo Aller Bronze 2 mm, druhé variantě Aller Silver 2 mm a třetí variantě BioMar Inicio 918 2 mm. Na počátku experimentu dosahovaly ryby průměrné kusové hmotnosti 29,00 g a FWC 0,44 u první varianty, u druhé varianty hmotnosti 29,70 g a FWC 0,43 a u třetí varianty hmotnosti 29,31 g a FWC 0,41. Na konci pokusu dosáhly sledované parametry ryb následujících hodnot: u první varianty byla průměrná kusová hmotnost 37,99 g, FWC 0,41, SWGR 0,90 %.d-1, FCR 2,12 kg.kg-1 a PER 1,01; u druhé varianty byla průměrná kusová hmotnost 40,38 g, FWC 0,41, SWGR 1,02 %.d-1, FCR 1,82 kg.kg-1 a PER 1,18; u třetí varianty byla průměrná kusová hmotnost 43,51 g, FWC 0,40, SWGR 1,44 %.d-1, FCR 1,44 kg.kg-1 a PER 1,46.
Stanovení velikosti genomu jeseterů 2-D a 3-D obrazovou cytometrií.
SRP, Jiří
Velikost genomu evolučně polyploidních, neopolyploidních a hybridních jeseterů se vyznačuje velmi vysokou variabilitou. Cílem této práce bylo stanovit 1) velikost genomu evolučně polyploidních a neopolyploidních jeseterů metodami počítačové analýzy 2-D a 3-D obrazu specificky barvených buněčných jader s 2) hodnocením vzorků populací pro účely cytogenetických analýz a 3) vzájemným hodnocením metod stanovení velikosti genomu a následným zaprotokolováním získaných údajů, ať za účelem dalšího zkoumání či například vyřazení z generačního hejna. Pokus probíhal na FROV JU ve Vodňanech, na všech zde dostupných jeseterovitých rybách i na vzorcích odebraných z jeseterovitých farem v zahraničí, se kterými FROV JU spolupracuje. Jednalo se o Acipenser ruthenus, A. baerii, A. stellatus, A. gueldenstaedtii a Huso huso. Dále pokus probíhal na záměrně vytvořených hybridech A. gueldenstaedtii (8n) x A. baerii (12n), A. baerii (8n) x A. ruthenus (4n), A. gueldenstaedtii (8n) x A. baerii (10n) a A. gueldenstaedtii (8n) x A. ruthenus (4n). Metodami měření byly zvoleny obrazová cytometrie a konfokální mikroskopie, při nichž je využíváno digitalizace obrazu s následnou počítačovou analýzou. Velikost genomu byla měřena ze specificky barvených jader červených krvinek (erytrocytů) vybraných jedinců. Výsledkem práce bylo naměření velikosti genomu studovaných jedinců různými metodami pozorování, zaprotokolování získaných údajů, popsání změn prostorové konformace buněčného jádra se zvětšující se ploidií a odvozením dopadů na jejich fyziologii a vzájemné porovnání metod pozorování mezi sebou. Závěrem práce je nutnost dalších stanovení velikosti genomu u jeseterů, výběr nejvhodnějších metod pozorování velikosti genomu, tak aby bylo možné efektivnější vyhledávání či zkoumání nestandardních (polyploidních) jedinců a následné zkoumání jejich fyziologických odlišností.
Polyploidie u jeseterů
SRP, Jiří
Cílem práce bylo nastudovat teoretické základy genetiky jeseterovitých ryb se zaměřením na cytogenetické aspekty polyploidie a osvojit si základy reprodukce a odchovu jeseterovitých ryb v podmínkách středoevropské akvakultury. Práce popisuje přehled metod pro určení ploidní úrovně u ryb, metody umělé reprodukce, metody značení ryb, odběr a hodnocení vzorků populací pro účely cytogenetických analýz. Experimentální část se zabývala vzorky různých druhů jeseterů a jejich hybridů,účinky spontánní polyploidie a mezidruhové hybridizace na biologickou rozmanitost a zachováním těchto ohrožených druhů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.