|
|
Možnosti zvýšení adaptability a prevence negativních změn v chování u násady jesetera sibiřského (Acipenser baerii)
KODRAS, Marek
Pokus byl proveden za účelem posouzení účinku změny krmné technologie v intenzivním chovu jesetera sibiřského (Acipenser baerii) na chování ryb. Testovány byly čtyři režimy krmení ve třech opakováních: krmení na hladinu ve dne (DFSF), krmení na hladinu v noci (NFSF), krmení na dno ve dne (DFBF), krmení na dno v noci (NFBF). Chování jeseterů bylo natáčeno pomocí videosystému v experimentálních pozorovacích nádržích před zavedením krmných režimů ve věku 48 dní po vylíhnutí (dph) a následně každých 20 dní (68, 88 a 108 dph). Paralelně byl zkoumán vliv pěti a desetidenního hladovění na chování ryb. Celkem bylo sledováno pět parametrů: celkový čas strávený v dolních 10 a 25 % nádrže, celkový čas strávený v horních 10 a 25 % nádrže a celková aktivita. Pokus včetně rozkrmení jeseterů trval 100 dní a videa byla analyzována pomocí softwaru MATLAB. Mezi testovanými skupinami byla během pokusu pozorována celá řada statistických rozdílů. Testovaná skupina NFBF ve věku 88 dph vykazovala signifikantně nejvíce stráveného času v dolních 25 % nádrže. Navíc se tato skupina jeseterů ve věku 68 a 88 dph signifikantně nejméně pohybovala v horních 25 % nádrže (ve věku 68 dph se od ní nelišila jen skupina NFSF). V horních ani v dolních 10 % nádrže nebyly po celodenním natáčení nalezeny žádné statistické rozdíly. Po periodě hladovění byla také nalezena řada rozdílů mezi skupinami, avšak nevykazovaly žádný konstantní trend ani návaznost na data zjištěná před hladověním. Výsledkem práce je zjištění, že testovaná skupina NFBF vykazovala nejlepší předpoklady pro intenzivní odchov jeseterů, kteří mají být následně vysazeni do volných vod, jelikož byl u ryb z této skupiny pozorován nejnižší pohyb v horní části nádrže (68 a 88 dph). To může mít za důsledek zvýšené přežití ryb v přírodě díky menší náchylnosti na predaci.
|
|
|
Mezidruhová kompetice spermií jeseterovitých ryb
ŠACHLOVÁ, Hana
Jeseterovité ryby (řád Acipenseriformes) vykazují značnou náchylnost k mezidruhové hybridizaci. Vlivem antropogenních zásahů v povodí řek může docházet k překrytí doby a místa jejich přirozeného výtěru. Různé druhy jeseterů se pak snadněji zapojují do společné reprodukce, čímž se zvyšuje pravděpodobnost setkání heterospecifických gamet. V takovýchto případech mohou pro prevenci nepřirozené mezidruhové hybridizace hrát významnou roli prezygotické post-kopulační reprodukční bariéry zahrnující kompetici spermií a skrytou volbu samic. Cílem této práce bylo objasnit úlohu kompetice spermií a skryté volby samic při mezidruhové hybridizaci jesetera malého (Acipenser ruthenus) a jesetera sibiřského (Acipenser baerii). U vytvořených skupin byly sledovány hlavní reprodukční ukazatelé (oplozenost, líhnivost), které se mezi experimentálními a kontrolními skupinami výrazně nališily. Následovně byla u vzniklého potomstva provedena detailní analýza rodičovství pomocí mikrosatelitních a mitochondriálních DNA markerů. Po přiřazení otcovství bylo zjištěno, že spermie jesetera malého byly při kompetici spermií výrazně úspěšnější než spermie jesetera sibiřského, a to bez ohledu na druhový původ oplozovaných jiker. Celkový reprodukční úspěch samců jesetera malého byl 78,9 % a jesetera sibiřského 21,1 %. Naopak, pokud nebyly spermie v kompetici, vykazovaly oba druhy shodný reprodukční úspěch, a to jak při opození konspecifických, tak i heterospecifických jiker. V případě, kdy byly jikry obou studovaných druhů smíchány a osemeněny spermatem každého druhu zvlášť, se ukázalo, že jikry žádného ze studovaných druhů neměly tendenci přitahovat konspecifické spermie. Pravděpodobně tak neexistují žádné post-kopulační reprodukční bariéry na úrovni gamet, které by mezidruhé hybridizaci jesetera malého a jesetera sibiřského zabraňovaly.
|
|
|
Mezinárodní obchod s jeseterem sibiřským (Acipenser baerii)
KORUNKOVÁ, Eva
Jeseterovité ryby (Acipenseriformes) jsou komerčně využívány pro produkci kvalitního masa a vysoce ceněného kaviáru, přičemž všechny druhy jeseterovitých ryb jsou od 1. 4. 1998 zařazeny do příloh CITES. Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) je nejčastěji chovaným a nejvíce obchodovaným zástupcem jeseterovitých ryb a to jak v Evropě, tak v Asii. Cílem této práce bylo zhodnotit mezinárodní obchod s j. sibiřským od počátku jeho zařazení do přílohy II CITES (od 1998) do roku 2012. Zdrojem dat byla obchodní databáze CITES. Za posledních 15 let se celkem obchodovalo s téměř 1400 t a 32 milióny kusů (dle údajů importu) j. sibiřského ve všech formách. V průběhu sledovaného období frekvence obchodů rostla. Nejčastější obchodovanou formou byla vajíčka j. sibiřského, která byla téměř výlučně (96 % z počtu všech obchodů) určena pro komerční účely a pocházela z jedinců, kteří byli odchováni v zajetí (94 % z počtu všech obchodů). S j. sibiřským se nejčastěji obchodovalo v těchto formách:(1)vajíčka, (2) kaviár, (3) extrakty, (4) deriváty,(5) maso a další. V posledních 3 letech, ale obchod s vajíčky výrazně klesl. Oproti tomu byl od roku 2008 v databázi CITES zaznamenán obchod s kaviárem a ten naopak každoročně stoupá. Nejčastější zemí původu a zároveň zemí původu s největším objemem obchodu s jeseterem sibiřským byla Francie. Nejčastějším vývozním státem bylo Německo a z pohledu kvantity (kg) vyvezla nejvíce jesetera sibiřského Arménie. Spojené státy americké byly naopak nejčastější dovozní zemí, přičemž ale nejvíce (kg) j. sibiřského se dovezlo do Moldavska. České republika za celé období dvakrát vyvezla (celkem 35 000 ks) a dvakrát dovezla (celkem 210 ks) živé jedince j. sibiřského.
|
|
|
Vliv mezidruhové hybridizace na fitness jeseterovitých ryb
ŠACHLOVÁ, Hana
Jeseteři jsou jednou z nejstarších skupin obratlovců žijících na naší planetě a jejich polyploidní původ je předurčuje k častým mezidruhovým hybridizacím. Tyto mezidruhové a dokonce i mezirodové hybridizace byly popsány jak v přírodních, tak i v akvakulturních podmínkách. Doposud však nebylo studováno fitness takovýchto hybridů ve vztahu k původním rodičovským druhům, které může mít zásadní vliv pro zlepšení produkce jeseterovitých ryb. Cílem této práce bylo porovnat reprodukční ukazatele (oplozenost, líhnivost) a růstové ukazatele cíleně vytvořených hybridů jesetera ruského (Acipenser gueldenstaedtii) a jesetera sibiřského (A. baerii) s jejich rodičovskými druhy. Celé sledování bylo provedeno do 262 dne po vykulení. Lze předpokládat, že tyto sledované parametry mohou mít zásadní vliv na fitness jedinců. Nejvyšších hodnot oplozenosti a zároveň i líhnivosti dosáhl hybrid mezi jeseterem sibiřským a jeseterem ruský (A. baerii × A. gueldenstaedtii ). Naopak nejnižších hodnot oplozenosti a líhnivosti dosáhla kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). V počátečních fázích odchovu do 37. dne od vykulení vykazovaly vyšší úroveň přežití kontrolní skupiny čistých rodičovských druhů, zatímco od 37. dne odchovu se tento trend nepatrně obrátil ve prospěch hybridů a na konci experimentu dosahovala nejnižších hodnot přežití kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Celkově nejnižších hodnot růstu za celé experimentální období měla také kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Oproti tomu celkově nejlepší růstové ukazatele byly pozorovány u hybrida jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) a to i přesto, že do 101. dne od vykulení naopak rostl nejpomaleji ze všech sledovaných skupin. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, se jeví tento typ hybrida jako nejvhodnější pro intenzivní chov v akvakultuře v průběhu prvního roku života. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že hybrid jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) je vhodný pro chov v polykultuře s ostatními druhy jeseterů. Z celkového pohledu může být chov hybridů jeseterovitých ryb perspektivní alternativou pro akvakulturu, avšak záleží na typu hybrida a na účelu chovu.
|
host ::
RSS.