|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Proměny přístupu federální vlády vůči původním obyvatelům Kanady za vlády Pierra Elliota Trudeaua
Fátorová, Eliška ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Kanada je jedna ze zemí, kde dochází ke střetu původních obyvatel a nově příchozích kolonizátorů z Evropy. Kanadská vláda se po desetiletí snažila o asimilaci původních obyvatel do většinové společnosti bílých Kanaďanů. Ovšem dokončení asimilace se jí stále nedařilo, až byla v roce 1968 zvolena liberální vláda v čele s Pierrem Elliotem Trudeau. Ta přišla o rok později s koncepcí přístupu k původním obyvatelům Kanady, kterou chtěla situaci vyřešit jednou pro vždy. Trudeauova vláda chtěla sjednotit práva všech Kanaďanů na stejnou úroveň a zavést nediferencované univerzální občanství a zbavit tím původní obyvatele jejich speciálního statusu. Na vládní prohlášení ovšem zareagovali původní obyvatelé silným odporem. Začali se politicky organizovat, sepsali dokument, v němž oponovali vládním asimilačním snahám a začali bojovat za svá práva a jejich následné uznání v kanadské ústavě. Bakalářská práce Proměny přístupu federální vlády vůči původním obyvatelům Kanady za vlády Pierra Elliota Trudeau se na základě historického pozadí a rozborů oficiálních vládních dokumentů i teoretických přístupů k diferencovanému občanství autorů jako je Charles Taylor nebo Will Kymlicka snaží odpovědět na otázku, zda lze považovat vládní bílou knihu z roku 1969 a reakce na ní ze stran původních obyvatel za klíčový spouštěcí...
|
host ::
RSS.