|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
|
|
Trvalý cévní přístup u dialyzovaných pacientů z pohledu sestry.
ŠVÁBOVÁ, Veronika
Problematika chronického selhání ledvin a kanylace trvalých cévních přístupů u pacientů léčených na hemodialyzačních střediscích je aktuální a rozšířený problém současnosti. Dle obecně dostupných pramenů je incidence terminálního stádia selhání ledvin, a tedy nutnost pacienta léčit pomocí eliminačních metod, velmi vysoká, statisticky dosahuje počtu čtyř jedinců na deset tisíc obyvatel. Je tedy zřejmé, že se jedná o plošně vyskytující ošetřovatelský problém. Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na shrnutí a popis současného stavu chronického selhání ledvin, zejména pak stručný nástin chronického selhání ledvin, příčin a příznaků chronického selhávání ledvin. Dále pak je rozpracováno téma zaměřené na soudobé možnosti léčby, se zaměřením na ošetřování pacienta v nefrologických ambulancích a v hemodialyzačním středisku. Další kapitolou diplomové práce je popsán vývoj od historie hemodialýzy až k současným perspektivním eliminačním metodám. Současné eliminační metody sebou nesou nutnost funkčního zajištění cévního přístupu, zejména pak kanylace AV fistulí, je velmi častým ošetřovatelským výkonem, který poskytují sestry ošetřující chronicky nemocné pacienty na hemodialyzačních střediscích. Závěrem této kapitoly jsou obecné poznatky k technikám kanylace trvalých cévních přístupů, možným vnikem komplikací při samotném výkonu zavedení kanyly a souvislosti s psychickou rovinou ošetřovatelské péče o nemocné s chronickým selháním ledvin. Praktická část diplomové práce byla zacílena na nalezení a případné potvrzení předpokladů diskutovaných v teoretické části. Hlavní osou praktického šetření bylo zjistit problémy dialýzovaných pacientů, které souvisejí s trvalým cévním přístupem, dále pak postoje sester pracujících na dialyzačních střediscích, ke kanylaci trvalých cévních přístupů a zmapovat přístup pacientů s trvalým cévním přístupem k sestrám s krátkou dobou praxe na hemodialyzačním středisku. K tomuto účelu byly stanoveny výzkumné otázky, které v kvalitativním šetření byly zpracovány na základě hloubkových rozhovorů do podrobných kasuistik se sestrami na hemodialyzačních střediscích Nemocnice České Budějovice, a.s.; Nemocnice Český Krumlov, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. a s jejich pacienty. Pro zpracování získaných dat bylo použito tabelární zpracování, kdy separátně byly hodnoceny odpovědi pacientů a sester. V jednotlivých výstupních tabulkách byly sledovány zejména četnosti výskytu příslušných odpovědí, avšak díky zvolené metodice zpracování a tedy nízkému počtu respondentů, tyto odpovědi nebyly zpracovány pomocí standardních statistických metod, ale z výstupních dat byly stanoveny závěry a doporučení v aplikaci ošetřovatelských metod. V závěru diplomové práce jsou shrnuty získané poznatky a doporučeny možné postupy v řešení problematiky kanylace trvalých cévních přístupů u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených na hemodialyzačních střediscích.
|
host ::
RSS.