|
|
Nekonvenční zdroje jaderné energie
Svoboda, Josef ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V místech, kde není možné využít konvenční výrobu a distribuci elektrické energie, nastupují autonomní energetické zdroje. Většina autonomních objektů využívá energii slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů energie. Pro speciální aplikace, jako jsou mise do vzdáleného vesmíru nebo obecně do míst, kde není využití běžných zdrojů možné, je využíváno nekonvenční jaderné energie. Vyjímaje napájení speciálních družic a vesmírných zařízení, jsou nekonvenční jaderné zdroje využívány pro autonomní bezobslužné objekty v odlehlých končinách s extrémními přírodními podmínkami nebo pro neobvyklé jaderné pohony pozemních, vodních a vzdušných zařízení. Těmito zařízeními jsou například kardiostimulátory s radioizotopovým pohonem nebo jaderné ponorky, letadlové lodě a další zařízení s jaderným pohonem netradiční koncepce. V této práci je komplexně shrnuta problematika nekonvenčních zdrojů jaderné energie s detailním popisem vybraných částí. Práce se dále zabývá hledáním účinnějšího zařízení pro přeměnu tepelné energie vzniklé přeměnou radioizotopů na energii elektrickou.
|
|
|
Reziduální kontaminace půd umělými radionuklidy Sr-90 a Cs-137
Kadlecová, Tereza ; Sedlářová, Barbora (vedoucí práce) ; Bruthans, Jiří (oponent)
Rešeršní část této bakalářské práce se zabývá zdroji umělých radionuklidů stroncia-90 a cesia- 137, které se dostávají do prostředí především vlivem testů atomových zbraní a jadernými haváriemi. Nejrozsáhlejší kontaminaci České republiky způsobila havárie v Černobylu roku 1986. Je shrnut transport stroncia-90 a cesia-137 životním prostředím s důrazem na půdu. V experimentální části práce byla v lokalitě Veltrusy vyhodnocena reziduální kontaminace orné a luční půdy těmito radionuklidy v závislosti na hydropedologických vlastnostech. Tato lokalita byla zvolena v návaznosti na projekt "Inovativní metody detekce ultra nízkých koncentrací radionuklidů k hodnocení zranitelnosti zdrojů pitné vody při jaderné havárii", který proběhl v rámci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Bylo zjištěno, že kontaminace se liší v závislosti na využití půdy, jako je obdělávaná a neobdělávaná půda. Stroncium-90 nebylo měřitelné ani na jedné lokalitě, kdežto cesium-137 bylo detekovatelné na obou z nich. Nejvíce cesia-137 u luční půdy bylo naměřeno v přípovrchové vrstvě půdy, kdežto u orné půdy bylo rovnoměrně rozloženo v celém profilu. Mobilitu cesia-137 půdním profilem zvyšuje vyšší zastoupení nekapilárních pórů a vyšší obsah humusu. Imobilitu naopak způsobuje vyšší obsah jílové frakce. Kapilární póry...
|
|
|
Aktuální stav důsledků havárie černobylského jaderného reaktoru z agroekologického pohledu se zaměřením na kontaminaci zemědělské půdy
Ondračka, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou aktuální kontaminace zemědělské půdy radionuklidy, jako následek havárie jaderného reaktoru v Černobylu roku 1986. Práce je zpracována formou literárního přehledu na danou problematiku. V práci jsou uvedeny fyzikálně chemické vlastnosti vybraných antropogenních radionuklidů. Vzhledem k fyzikálnímu poločasu přeměny se práce nadále zabývá pouze radionuklidy s dlouhým poločasem přeměny, jejich transferu v životním prostředí se zaměřením na chování těchto radionuklidů v půdním systému. V závěru této práce je zpracován přehled ostatních důležitých půdních kontaminantů a jejich srovnání s radiokontaminanty.
|
|
|
Nekonvenční zdroje jaderné energie
Svoboda, Josef ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V místech, kde není možné využít konvenční výrobu a distribuci elektrické energie, nastupují autonomní energetické zdroje. Většina autonomních objektů využívá energii slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů energie. Pro speciální aplikace, jako jsou mise do vzdáleného vesmíru nebo obecně do míst, kde není využití běžných zdrojů možné, je využíváno nekonvenční jaderné energie. Vyjímaje napájení speciálních družic a vesmírných zařízení, jsou nekonvenční jaderné zdroje využívány pro autonomní bezobslužné objekty v odlehlých končinách s extrémními přírodními podmínkami nebo pro neobvyklé jaderné pohony pozemních, vodních a vzdušných zařízení. Těmito zařízeními jsou například kardiostimulátory s radioizotopovým pohonem nebo jaderné ponorky, letadlové lodě a další zařízení s jaderným pohonem netradiční koncepce. V této práci je komplexně shrnuta problematika nekonvenčních zdrojů jaderné energie s detailním popisem vybraných částí. Práce se dále zabývá hledáním účinnějšího zařízení pro přeměnu tepelné energie vzniklé přeměnou radioizotopů na energii elektrickou.
|
host ::
RSS.