|
|
Reziduální kontaminace půd umělými radionuklidy Sr-90 a Cs-137
Kadlecová, Tereza ; Sedlářová, Barbora (vedoucí práce) ; Bruthans, Jiří (oponent)
Rešeršní část této bakalářské práce se zabývá zdroji umělých radionuklidů stroncia-90 a cesia- 137, které se dostávají do prostředí především vlivem testů atomových zbraní a jadernými haváriemi. Nejrozsáhlejší kontaminaci České republiky způsobila havárie v Černobylu roku 1986. Je shrnut transport stroncia-90 a cesia-137 životním prostředím s důrazem na půdu. V experimentální části práce byla v lokalitě Veltrusy vyhodnocena reziduální kontaminace orné a luční půdy těmito radionuklidy v závislosti na hydropedologických vlastnostech. Tato lokalita byla zvolena v návaznosti na projekt "Inovativní metody detekce ultra nízkých koncentrací radionuklidů k hodnocení zranitelnosti zdrojů pitné vody při jaderné havárii", který proběhl v rámci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Bylo zjištěno, že kontaminace se liší v závislosti na využití půdy, jako je obdělávaná a neobdělávaná půda. Stroncium-90 nebylo měřitelné ani na jedné lokalitě, kdežto cesium-137 bylo detekovatelné na obou z nich. Nejvíce cesia-137 u luční půdy bylo naměřeno v přípovrchové vrstvě půdy, kdežto u orné půdy bylo rovnoměrně rozloženo v celém profilu. Mobilitu cesia-137 půdním profilem zvyšuje vyšší zastoupení nekapilárních pórů a vyšší obsah humusu. Imobilitu naopak způsobuje vyšší obsah jílové frakce. Kapilární póry...
|
|
|
Aktuální stav důsledků havárie černobylského jaderného reaktoru z agroekologického pohledu se zaměřením na kontaminaci zemědělské půdy
Ondračka, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou aktuální kontaminace zemědělské půdy radionuklidy, jako následek havárie jaderného reaktoru v Černobylu roku 1986. Práce je zpracována formou literárního přehledu na danou problematiku. V práci jsou uvedeny fyzikálně chemické vlastnosti vybraných antropogenních radionuklidů. Vzhledem k fyzikálnímu poločasu přeměny se práce nadále zabývá pouze radionuklidy s dlouhým poločasem přeměny, jejich transferu v životním prostředí se zaměřením na chování těchto radionuklidů v půdním systému. V závěru této práce je zpracován přehled ostatních důležitých půdních kontaminantů a jejich srovnání s radiokontaminanty.
|
|
|
Agroekologické důsledky havárie reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. se zaměřením na vodní ekosystémy
Krejčí, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá agroekologickými důsledky havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiichi ve vodních ekosystémech. Je v ní uvedena stručná historie využívání radioaktivních prvků v energetice a vlastnosti nejdůležitějších produktů jaderného štěpení. Dále popisuje průběh havárie elektrárny, kontaminanty uvolněné do prostředí atmosférickým únikem i přímým vypouštěním kontaminované vody, měření a sledování jejich pohybu a akumulace v říčních a mořských ekosystémech. Bakalářská práce se zaměřuje především na radioizotop cesia 137Cs, jeho akumulaci v říčních a oceánských sedimentech, mořských řasách a vodních živočiších. Zvláštní oddíl je věnován akumulaci 137Cs v rybách, které jednak představují klíčovou složku vodních ekosystémů a v Japonsku jsou rovněž často konzumovány.
|
|
|
Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách
Kubějová, Michaela
Diplomová práce s názvem Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách je zaměřena na vypracování literárního přehledu, odebrání a zpracování půdních vzorků ke gamaspektrometrické analýze stanovení obsahu radiocesia. V první části literárního přehledu je charakterizováno radiocesium a jeho zdroje v prostředí. Součástí je transport 137Cs v atmosféře, depozice na půdu a vliv radiocesia na člověka. V další části jsou popsány vlastnosti půdy, chování radiocesia v půdách a následná dekontaminační opatření, rozdíly agroekosystémů a zemědělsky neobhospodařovaných půd, dále kontaminace území České republiky a aktivity radiocesia v půdách. Následuje materiál a metodika, popis zvolených lokalit. Hlavní část je zaměřena na stanovení obsahu radiocesia v odebraných vzorcích. V roce 2013 byl zajištěn sběr 114 půdních vzorků (57 svrchních A organických profilů do 5 cm a 57 spodních B minerálních profilů do hloubky 12 cm) ve čtyřech vybraných lokalitách: Valašské Meziříčí-Juřinka, Velké Karlovice, Loukov, Prostřední Bečva. Odběr půdních vzorků byl proveden vždy ve třech dále specifikovaných místech: louka, les listnatý (případně smíšený) a les jehličnatý. Nejnižší hmotnostní aktivity radiocesia ve sledovaných půdách byly zjištěny na Juřince (v profilech A 16,9 +- 4,29 Bq.kg-1 a B 11,6 +- 2,53 Bq.kg-1), poté v Loukově (v profilech A 38,8 +- 30,22 Bq.kg-1 a B 18,6 +- 12,60 Bq.kg-1). Nejvyšší aktivity 137Cs byly změřeny ve Velkých Karlovicích (v profilech A 64,7 +- 44,11 Bq.kg-1 a B 30,1 +- 21,50 Bq.kg-1) a na Prostřední Bečvě (v profilech A 46,6 +- 30,01 Bq.kg-1 a B 24,9 +- 28,50 Bq.kg-1). Na všech zvolených lokalitách byla hmotnostní aktivita ve svrchních A profilech vyšší (T-test, P menší než 0,05) než ve spodních profilech B. Podle odběrných míst na jednotlivých lokalitách byly nejvyšší průměrné hodnoty radiocesia naměřeny v půdách jehličnatých lesích (v profilech A 65,7 +- 41,91 Bq.kg-1 a B 35,03 +- 28,94 Bq.kg-1), poté v lesích listnatých (v profilech A 33,8 +- 17,27 Bq.kg-1 a B 20,1 +- 7,51 Bq.kg-1) a nejnižší na loukách (v profilech A 14,9 +- 4,53 Bq.kg-1 a B 10,7 +- 3,63 Bq.kg-1), P menší než 0,05. Hmotnostní aktivity (Bq.kg-1) radiocesia v A a B půdních profilech byly převedeny na plošné aktivity (kBq.m-2), které dosáhly hodnot od 0,93 do 12,94 kBq.m-2. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a mapy. V závěrečné části práce byly diskutovány výsledky, naměřené hodnoty byly porovnávány s publikovanými daty a také byl posouzen ekologický význam obsahu radiocesia v zemědělsky neobdělávaných půdách.
|
|
|
Stanovení objemové aktivity nuklidů záření gama ve vzorcích životního prostředí a posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín na výslednou aktivitu
DAVIDOVÁ, Lenka
K posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín byly shromážděny údaje z různých vzorků životního prostředí z let 1995 až 2005. Tyto vzorky byly odebírány a měřeny v souladu s Programem monitorování okolí vyžadovaným vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vzorky byly voleny s ohledem na to, aby pokryly celou oblast monitorování životního prostředí, aby byly zastoupeny voda, země, vzduch i poživatiny, a zároveň s přihlédnutím k dostatečnému množství dat potřebných ke statistickému zpracování a posouzení vlivu na životní prostředí. Časové rozmezí rovněž umožnilo zpracovat potřebný počet hodnot, ať už před spuštěním elektrárny, tak také po spuštění (data byla shromažďována v průběhu roku 2006, ten tudíž nemohl být zařazen do zpracování). Jako první rok, kdy byl uvažován možný vliv provozu JE Temelín na životní prostředí ,byl zvolen rok 2002, ve kterém byl oficiálně zahájen provoz prvního výrobního bloku. Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly zvoleny následující složky životního prostředí či zemědělské produkty, které byly monitorovány Laboratoří radiační kontroly okolí JE Temelín: {$\bullet$} povrchové vody z lokality Hladná {$\bullet$} týdenní vzorky aerosolů (spojený vzorek) {$\bullet$} říčních sedimentů z lokality Hladná {$\bullet$} neobdělávané půdy z lokality Litoradlice (2 různé vrstvy půdy) {$\bullet$} vzorky mléka ze zemědělského družstva v zóně havarijního plánování JE Temelín U těchto složek byly posuzovány gamaspektrometricky měřitelné 137Cs. U souborů dat byla nejdříve provedena popisná statistika, která poskytuje základní informace o příslušném znaku souboru. Poté byl proveden test normality rozdělení jako předpoklad pro výběr statistického testu. U souborů, které vykazovaly normální rozdělení (vzorky neobdělávaných půd a sedimentů), byl ke statistickému zpracování zvolen parametrický dvouvýběrový Studentův t-test o shodě středních hodnot s rovností rozptylů. Tomu ale musel předcházet F-test, dvouvýběrový test shodnosti rozptylů. U obou těchto testů byla přijata nulová hypotéza, že rozdíly rozptylů i středních hodnot dvou nezávislých výběrů jsou statisticky nevýznamné na příslušné hladině významnosti. Vzhledem k velmi malému počtu dat (11), však mají testy velmi malou vypovídací hodnotu a musíme se spolehnout na příslušný krabicový graf. Ten neukazuje žádné navýšení hodnot po spuštění elektrárny. U souborů dat, u kterých nebylo možno potvrdit, že rozdělení hodnot souboru je normální (vzorky aerosolů, povrchových vod a mléka), bylo ke zpracování nutno zvolit neparametrický Mann {--} Whitneyův test. Ten prokázal, na příslušné hladině významnosti {$\alpha$}, že soubory před i po spuštění se statisticky neliší, což bylo zřejmé i z příslušného krabicového grafu. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, že soubory naměřených hodnot před a po spuštění se statisticky neliší a Jaderná elektrárna Temelín nemá významný vliv na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že došlo k potvrzení obou hypotéz.
|
host ::
RSS.