|
|
Veřejná služba a její pojetí před sociální reformou a po 01.01.2012
SÝKORA, Martin
Veřejná služba je od roku 2009 zakotvena v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Vznikla jako nástroj aktivace a sociálního začleňování. Veřejná služba představuje zejména pomocné práce vykonávané v obecním zájmu a to bezplatně. Je určena nezaměstnaným osobám dlouhodobě závislým na sociálním systému. V roce 2012 došlo ke změně zákonů č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. S touto změnou došlo k převodu agend sociálních dávek z pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností na krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Zároveň došlo i k převodu veřejné služby a k podstatné změně jejího nastavení. V listopadu 2012 Ústavní soud zrušil povinnost výkonu veřejné služby z důvodu jejího rozporu s Listinou základních práv a svobod. V současné době je veřejná služba dobrovolná. Cílem práce je srovnání pojetí veřejné služby před sociální reformou a po 1. 1. 2012. Srovnání je provedeno na základě zkušeností s realizací veřejné služby na Městském úřadě v Českém Krumlově. Praktickým smyslem práce je jednak vyhodnocení, zda byla veřejná služba přínosem a jednak posouzení pozitivních a negativních aspektů veřejné služby před a po sociální reformě a též následné nastínění možného řešení pro její další vývoj. V první části jsou uvedeny důvody vzniku veřejné služby, její zaměření a srovnání s veřejně prospěšnými pracemi, obecně prospěšnými pracemi a dobrovolnickou službou. Dále jsou podrobně rozepsány rozdíly mezi pojetím veřejné služby před sociální reformou a po ní do listopadu 2012. Zohledněna je stránka legislativní, organizační a také provázanost s dávkami pomoci v hmotné nouzi. Druhá polovina práce rozebírá realizaci veřejné služby na Městském úřadě Český Krumlov před a po reformě. V této části byla statisticky zpracována a využita data Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Český Krumlov o osobách vykonávajících veřejnou službu získaná z praxe. Zároveň je v této části zpracováno vyhodnocení kladných a záporných stránek veřejné služby a to jednak z pohledu realizátora a jednak vykonavatele/-ky. Závěrem bylo konstatováno, že veřejná služba byla pro město přínosem a měla též sociální rozměr. Na základě zhodnocení pozitivních a negativních stránek byly v bodech navrženy zásadní jednotlivosti podoby veřejné služby, která by spojovala výhody obou předchozích řešení a tak byla nastíněna možná varianta vývoje veřejné služby.
|
|
|
Sociální zajištění a životní úroveň žen na mateřské a rodičovské dovolené v ČR
JÍLKOVÁ, Lada
Práce se zabývá současným systémem sociálního zajištění - zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené v České republice. Dále se zabývá zaměstnáváním žen při mateřské a rodičovské dovolené v souvislosti se společenskou a životní úrovní rodin s dětmi. Jedná se o teoretický rozbor sociálních dávek, které jsou státem garantovány a poskytovány ženám , potažmo rodinám s malými nezaopatřenými dětmi, a to na základě stanovených podmínek a možnostech jejich čerpání . Založení rodiny je sociální událost, která se vnímána společností za pozitivní. Na podporu rodin s malými dětmi, stát vynakládá určité prostředky a činí jistá opatření, která mají ženu - matku v období mateřství a rodičovství zajišťovat a chránit. Z tohoto důvodu je velká část této bakalářské práce zaměřena na přehled sociálních dávek spojených výhradně s mateřstvím a rodičovstvím, a to jak z hlediska sociální rodinné politiky, tak z hlediska pracovního práva. V návaznosti na tuto tématiku je část práce věnována i možnostem zaměstnání žen na mateřské a rodičovské dovolené. Jsou zde nastíněny způsoby a formy zaměstnávání žen i důvody, které ženy v tomto období vedou k tomu, aby se v období mateřské a rodičovské dovolené vracely zpět do zaměstnání.
|
|
|
Sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o hmotné nouzi
ŽÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části jsem nastínila základní aspekty sociální politiky, chudoby, řešení chudoby a dále právní úpravy dané problematiky. Cílem práce bylo zmapovat strukturu příjemců dávek hmotné nouze v regionu a zjistit účinnost a využívání proaktivizačních opatření daných zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi vůči žadatelům dávek. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní i kvalitativní výzkum. U kvantitativního šetření bylo jako metoda sběru dat zvoleno dotazování, technika řízený rozhovor s 51 příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Odpovědi byly vyhodnoceny a prezentovány v bakalářské práci pomocí grafů a tabulek. V rámci sekundární analýzy dat jsem se zaměřila na sociální stav respondentů, jejich věk, dobu nezaměstnanosti, dobu pobírání příspěvku na živobytí a vzdělání respondentů. Na základě vytyčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Hypotéza č. 1 předpokládala, že nejvíce příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi má jen základní vzdělání. Tato hypotéza se nepotvrdila. V regionu Holýšov jsou nejvíce postiženy hmotnou nouzí osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Hypotéza č. 2 předpokládala, že institut veřejné služby nevykazuje očekávané efekty. Tato hypotéza byla potvrzena jak výsledkem dotazování vedeného s příjemci dávek hmotné nouze, tak výsledky získanými z rozhovorů s představiteli místních samospráv. U kvalitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru s devíti představiteli místních samospráv. Vzhledem k použitému výzkumu byla hypotéza stanovena až na konci výzkumného šetření. Hypotéza č. 3: Vzestup nezaměstnanosti donutí představitele obcí realizovat institut veřejné služby. Výsledky práce mohou být využity k zvýšení informovanosti veřejnosti i představitelů samospráv o proaktivizačních nástrojích daných zákonem o pomoci v hmotné nouzi a o možnostech občanů získat pomoc v případě nedostatečných příjmů. Dále mohou sloužit jako zdroj informací o problematice poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi pro Městský úřad Holýšov a Krajský úřad Plzeňského kraje.
|
host ::
RSS.