|
|
Problematika odběru pupečníkové krve
VAŇKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odběru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat
|
|
|
Edukace žen v šestinedělí
BĚHANOVÁ, Věra
Bakalářská práce pojednává o problematice edukace žen v šestinedělí při propuštění z porodnice do domácího prostředí. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů edukace, těhotenství, porod a šestinedělí. Šestinedělí je rozděleno na fyziologické a patologické. Změny, kterými žena ve fyziologickém šestinedělí prochází, se dělí na reparační, involuční, hormonální, extragenitální a laktaci. S tělesnými změnami souvisí oblasti, o kterých musí porodní asistentka ženu důsledně poučit, a to především o životosprávě v období šestinedělí. Byly stanoveny dva cíle výzkumné práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak porodní asistentky edukují ženy na oddělení šestinedělí při propuštění do domácí péče. Druhým pak bylo zjistit, zda ženy využily informace týkající se období šestinedělí. Z těchto cílů vzešly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: V jakých oblastech edukují porodní asistentky ženy při propuštění do domácí péče? Výzkumná otázka 2: Jaké informace byly pro ženy zásadní při propuštění do domácí péče? Výzkumná otázka 3: Jaké informace ženy v edukaci postrádaly? Výzkumná část bakalářské práce byla provedena kvalitativní formou šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořeny hlavní významové kategorie a jejich podkategorie. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo 6 porodních asistentek, které pracují na stanici šestinedělí v jedné pražské porodnici. Druhý výzkumný soubor tvořilo 12 matek, které rodily ve stejné nemocnici, následně byly hospitalizovány na stanici šestinedělí, a které ukončily období šestinedělí. Pro větší objektivitu byly vybrány primipary, které nemohly čerpat zkušenosti z předešlých prožitých šestinedělí. Odpovědi porodních asistentek byly uspořádány do jedné kategorie (Edukace při propuštění) a pěti podkategorií (Oblasti edukace, Způsob edukace, Překážky edukace, Důležitost edukace, Návštěvní služba). Odpovědi respondentek (žen po šestinedělí) byly také uspořádány do jedné kategorie (Informovanost žen) a osm podkategorií (Očekávání, Zdroje informací, Oblasti edukace, Způsob edukace, Hodnocení edukace, Chybějící informace a jejich získávání, Potřeba pomoci, Názor na návštěvní službu). Z výzkumného šetření vyplynulo, že přestože si porodní asistentky uvědomují důležitost edukace a uvedly, že o všech potřebných oblastech edukují, respondentky o některých oblastech nedostaly vůbec žádné nebo jen okrajové informace. Ženy řešily v šestinedělí problémy s kojením a právě o tomto tématu v edukaci ženám nejvíce chyběly informace. Je to dáno tím, že v porodnici, kde výzkumné šetření probíhalo, se o oblast kojení starají výhradně dětské sestry, a proto porodní asistentky nechávají i edukaci o tomto tématu ve většině případů dětské sestře nebo pediatrovi, který také při propuštění novorozence matky edukuje. Je potřeba, aby všechny PA do své edukace zahrnuly alespoň základní informace ohledně kojení a ženám předaly kontakty, kam se obrátit v případě problémů s kojením (např. Národní linka kojení, webové stránky kojeni.cz). Výstupem této bakalářské práce je informační brožura s údaji o šestinedělí, kterou si ženy při propuštění do domácí péče budou moci odnést, a záznamový lístek, který porodní asistentce usnadní edukaci.
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o ženu v šestinedělí
ŤOUPKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá rolí porodní asistentky v péči o ženu v období šestinedělí. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy těhotenství, porod a šestinedělí. Následně jsou popisovány fyziologické změny, které se v období šestinedělí v těle ženy odehrávají. Jedná se o změny involuční a psychické. Dále se práce zaměřuje na potřeby žen v šestinedělí a zvláštní pozornost je věnována oblastem týkajících se hygienické péče, výživy, vyprazdňování, pohybu, kojení, bolesti, sexuality a vztahů v šestinedělí. V těchto oblastech je zdůrazňována role porodní asistentky. Poté je zmiňována důležitost edukace v ošetřovatelství a popisována ošetřovatelská péče o ženu po spontánním porodu a po císařském řezu. Teoretická část je uzavřena popisem nepravidelného šestinedělí, do kterého je zahrnuta problematika krvácení, infekce, poruch laktace a psychických poruch. Cílem bakalářské práce bylo zjistit spokojenost žen s péčí porodních asistentek. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jak byly ženy spokojeny s péčí porodních asistentek v období šestinedělí? Co ženy v období šestinedělí od porodních asistentek očekávaly a splnila se jejich očekávání? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem k rozhovoru bylo 17 předem připravených otázek. Respondentky měly možnost v rozhovorech zpětně hodnotit péči porodních asistentek v období šestinedělí, svá očekávání a jejich naplnění. Výzkumné šetření probíhalo v měsících únor až duben v roce 2014.
|
|
|
Edukace porodní asistentky o možnosti využití antikoncepčních metod u žen po porodu.
FALÁŘOVÁ, Eva
Plánované rodičovství a dostupnost antikoncepce se v dnešní době staly součástí životního stylu. Důležité proto je, aby porodní asistentky byly vzdělány v této oblasti a byly schopny matkám po porodu poskytnout v rámci ošetřovatelské péče kvalitní informace týkající se této problematiky. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat způsob edukace porodních asistentek v oblasti antikoncepce po porodu a zjistit, jak se porodní asistentky orientují v antikoncepčních metodách, které lze využít v období po porodu a při kojení. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou matky po porodu informované v oblasti vhodného výběru antikoncepce a zda porodní asistentka má významnou roli v edukaci matek o antikoncepci po porodu. Na dané cíle byly stanoveny výzkumné otázky a hypotézy. Pro zpracování dané problematiky bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření v kombinaci s kvantitativním výzkumným šetřením. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo metodou rozhovoru. Rozhovory byly vedeny s porodními asistentkami na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice, a.s., dále s porodními asistentkami z ordinací praktických gynekologů ve Vodňanech, ve Vimperku a v Českých Budějovicích a s porodními asistentkami z terénní péče v oblasti Strakonice, Písek a Tábor. Výzkumné šetření probíhalo v období březen, duben 2011. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno v ordinacích praktických gynekologů ve Strakonicích, ve Vodňanech a v Českých Budějovicích. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 30 otázkami. Respondentkami byly ženy po porodu přicházející do ordinace praktického gynekologa na kontrolu po období šestinedělí. Celkový počet respondentek byl 121 (100%). Výzkumné šetření probíhalo v období březen, duben 2011. Cíle práce, které byly stanoveny, byly splněny. Jak vyplývá z kvalitativního výzkumného šetření, porodní asistentky se orientují v metodách antikoncepce. V praxi však tyto znalosti uplatňují pouze v případě zájmu ze strany matek. Na základě kvantitativního šetření je možné stanovit 2 hypotézy. Hypotéza 1, která byla potvrzena: Matky po porodu jsou edukované v oblasti vhodného výběru antikoncepce po porodu. Hypotéza 2, která se nepotvrdila: Dle názoru dotazovaných matek, porodní asistentka nemá významnou roli v oblasti edukace při výběru vhodné antikoncepce po porodu. I přesto, že edukace v oblasti plánovaného rodičovství a antikoncepce je v kompetencích porodní asistentky, porodní asistentky nemají významnou úlohu v edukaci týkající se této problematiky. Zásadní informace jsou poskytovány lékařem. Proto na základě poznatků a výsledků výzkumného šetření byl vytvořen edukační plán a edukační standard k edukaci pro porodní asistentky v primární péči.
|
host ::
RSS.