|
|
Jakost odrůd slivoní
Kožíšková, Jarmila
V předložené disertační práci byly vlastnosti odrůd švestek zkoumány ve třech postupných experimentech zahrnující stanovení etylenu, CO2, etanolu a acetaldehydu, pevnosti plodů a stanovení těkavých aromatických sloučenin metodou SPME/GC/MS. V upravených plynných směsích (FAN: 0,6 % O2 a 1 % CO2, CA: 1 % O2 a 10 % CO2, RA: 21% O2 a 0,03 % CO2) byly skladovány dvě odrůdy švestek (Stanley a Valjevka) po dobu 70 dnů. V termínech 20., 40. a 60. dnu následoval shelf life po dobu 10 dnů v teplotě 20 °C. Pevnost slupky byla rozdílná pro obě odrůdy a rychlost měknutí byla vyšší u odrůdy Valjevka. Měknutí plodů bylo výrazně zpomaleno ve FAN a CA. Plody v CA atmosféře po 70 dnech byly pevné s nehnědnoucí dužninou. Výsledky prokázaly, že odrůda Valjevka má vysokou kapacitu (1705 mg/l) produkovat etanol. Mikrobní poškození na konci skladování nebylo žádné u odrůdy Stanley v CA a FAN, v RA bylo 13,19 %. Nejvyšší mikrobiální napadení bylo zjištěno u odrůdy 'Valjevka' v atmosféře RA 41,85 %. 71 těkavých aromatických sloučenin bylo stanoveno metodou SPME ve dvou odrůdách švestek Stanley a Vajlevka. Pomocí analýzy PCA je dostačujících 13 sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Stanley skladovaných ve třech atmosférách ((Z)-hex-3-en-1-ol, 2-methyl butan-1-ol, (Z)-3-octen-1-ol, 2-heptanol, heptanal, (Z)-3-hexenal, (E)-2-decenal, n-octanal, ethyl acetát, (E)-2-hexenyl acetát, a-terpineol, b-cyclocitral, b-jonon) a 11 látek pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Valjevka (2-octanol, n-octanal, (E)-2-hexenyl acetát, b-cyclocitral, b-jonon, (Z)-3-octen-1-ol, 2-methyl-1-pentanol, (Z)-3-hexenal, n-hexanal, ethyl benzoát a butyl 2-methylbutyrát). Plody třinácti odrůd švestek byly analyzovány ve dvou stupních zralosti: v době sklizňové zralosti a následně během shelf life. Rozpustná sušina se v období přezrávání zvyšovala a ve vztahu k odrůdám nebyly nalezeny rozdíly. V období přezrávání byly plody fyziologicky ve fázi snižování intenzity dýchání, zatímco produkce etylénu se zvyšovala a souvisela s ranností odrůdy. Odrůdy s krátkou vegetační dobou produkují více etylénu, zatímco pozdně zrající odrůdy mají nízký potenciál tvorby etylenu. Na základě posklizňových změn v testovaných kvalitativních faktorech, pozdně zrající odrůdy švestek Jojo, Topend, President, Tophit a Elena mají vyšší skladovací potenciál. Byla zjištěna vysoce významná negativní korelace mezi pevností plodů a produkcí etylénu. Metodou GC/MS/SPME bylo zjištěno celkem 69 těkavých aromatických sloučenin. Pomocí PCA je dostačujících osm sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů třinácti odrůd slivoní ve dvou stupních zralosti: oct-1-en-3-ol, p-menth-1-en-4-ol-R, n-hexan-1-ol, n-pentan-1-ol, ethylhexan-1-ol, g-nonanolakton, g-kaprolakton a g-oktalakton. Plody odrůdy Tophit byly před skladováním proti kontrole ošetřeny přípravkem 1-MCP po dobu 24 hodin při 20 °C a poté uloženy při teplotě 1 °C po dobu 50 dnů v atmosféře CA (2 % O2 a 7 % CO2) a RA. Odběrové termíny byly 10., 30., 50. den při 1 °C, po kterých následovalo shelf life po dobu 7 dní. Kombinace chladírenského skladování v řízené atmosféře a ošetření 1-MCP vedlo k udržování pevnosti a významné inhibici produkce etylenu a CO2 po přenesení plodů do teploty 20 °C. Analýzou GC/MS metodou SPME bylo stanoveno 64 těkavých aromatických sloučenin, z nichž (E)-2-hexenal, (Z)-hex-3-en-1-ol, butyl-2-methylbutyrát a limonen byly významné.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností plodů broskví a švestek
Joklová Kaňová, Jana
Disertační práce Studium fyzikálně chemických vlastností plodů broskví a švestek byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tato práce byla zaměřena na stanovení látkových složek v plodech broskví odrůdy 'Red Haven' v období zrání plodů a posklizňového skladování v různých typech atmosfér dle zastoupení CO2 a O2. V analyzovaných pěti odrůdách broskví 'Flamingo', 'Harbele', 'Harblaze', 'Harbrite', 'Maria Marta' byly stanoveny zralostní hodnoty v průběhu zrání na stromě. V odrůdách plodů švestek 'Valjevka', 'President', 'Stanley' byla zjištěna jejich odolnost vůči plynným směsím. V období zrání odrůd broskví byly stanoveny těkavé složky (etanol, acetaldehyd) a byla vyjádřena koncentrace etylenu v kritickém období zrání. V literárním přehledu jsou charakterizovány látkové složky dužnatých plodů, jak chemické složení ovoce, tak i těkavé aromatické látky a jejich biogeneze, detailně jsou popsány látkové složky plodů, mezi které patří biologické, fyzikální, senzorické, technologické znaky jakosti a posklizňové vlivy na plody ovoce. Dále je charakterizován etylen v posklizňovém období skladování, jeho fyziologické vlastnosti a metody pro jeho omezení účinku, faktory odezvy rostliny vůči etylenu a chemická inhibice příjmu etylenu. Další část je věnována metodám posuzování jakosti a technikám skladování ovoce, dále plodům švestek, broskví a jejich obecným charakteristikám. Experimentální část vyhodnocuje několik dílčích metodik. Hodnocení odrůd broskví ve třech stádiích zralosti a stanovení indexu zralosti, vliv nízkého obsahu kyslíku na tvorbu anaerobních metabolitů a těkavých látek stanovených u plodů švestek, distribuci četnosti plodů broskví dozrávajících na stromě v pěti stupních zralosti, produkci etylenu dle stupňů zralosti u odrůdy broskví, jejich senzorické hodnocení a stanovení těkavých aromatických sloučenin. V odrůdě 'Red Haven' byly hodnoceny stupně zralosti v rozsahu nezralé až přezrálé, které termínově představovaly pět postupných sběrů. Každý postupný termín byl sestaven ze 40ti plodů o průměrné váze pro daný stupeň zralosti. Produkce etylenu byla hodnocena distribucí plodů v daném sklizňovém termínu, která se významně lišila distribucí plodů podle etylenu dle termínů sklizně. Z provedených měření plodů broskví odrůdy 'Red Haven' dozrávaných na stromě ve stupních zralosti od nezralých, zralých, přezrálých při jejich četnosti 5 až 7 kusů se přímým nástřikem šťávy do náplňové analytické kolony stanovila koncentrace etanolu a acetaldehydu vyjádřena v mg*l-1. Koncentrace acetaldehydu se v průběhu zrání plodů neměnilo a tento metabolit lze považovat za průběžný, který se alkoholovou dehydrogenázou přeměnil na etanol. Koncentrace etanolu v přezrálých plodech je charakteristická svým vyšším obsahem, který nepředstavuje násobné koncentrace při přezrávání v normální kyslíkaté atmosféře. Hodnocení bylo provedeno pouze u jedné odrůdy, avšak podobné tendence by se daly předpokládat i u jiných odrůd. U pěti odrůd broskví byl formulovaný index zralosti (IZ = RS*pevnost/TK), který vyjadřuje procesy zrání plodů dozrávajících na stromě a významné rozdíly jsou pro plody nezralé a zralé, při čemž mezi plody zralými a přezrálými se index zralosti mění pouze několika jednotkami. Při sledování zralostních poměrů odrůd byly zjištěny rozdíly ve fázi nezralé až zralé pro odrůdy 'Harblaze' a 'Maria Marta'. Dále byly tyto odrůdy ohodnoceny i senzorickou analýzou. Analytickou metodou HP/GC/MS bylo stanoveno 42 těkavých aromatických sloučenin ze skupiny alkoholů, aldehydů, esterů, terpenů, laktonů a organických kyselin u plodů švestek odrůdy 'Valjevka' a 'Stanley'. Tukeyovým testem byly vyhodnoceny produkce, každé ze stanovených těkavých sloučenin. U odrůdy 'Red Haven' ošetřené čtyřmi různými plynnými směsi (ULO, CA, RA, FAN) dle procentického zastoupení nastaveného množství CO2 a O2 skladovaných v těchto atmosférách po dobu 29 dní byly analytickou metodou HP/GC/MS stanoveny některé těkavé aromatické látky.
|
|
|
Účinek 1-MCP na prodloužení skladovatelnost plodů broskví a švestek
Tomanová, Michaela
Cílem diplomové práce na téma Účinek 1-MCP na prodloužení skladovatelnosti plodů broskví a švestek bylo zjistit vliv 1-MCP na plody broskví odrůdy 'Redhaven'a švestek odrůdy 'TOP'. Praktická část se skládala ze sklizně plodů ve sklizňové zralosti, analýzy jakostních parametrů (hmotnost, pevnost slupky, senzorické hodnocení, titrační kyseliny, rozpustná sušina, produkce ethylenu, respirace), ošetření prostředkem 1-MCP a uskladnění při 2 °C a 20 °C. Po 7 a 14 dnech (10 dnech v případě broskví skladovaných při 20 °C) bylo u všech plodů provedeno stanovení jakostních parametrů. Pomocí naměřených hodnot byl u ošetřených a kontrolních plodů posouzen vliv 1-MCP na jednotlivé parametry mající vliv na prodloužení skladovatelnosti. Teoretická část se zabývala jednotlivými ovocnými druhy a odrůdami, látkovými složkami významnými pro zrání plodů, ethylenem, 1-MCP a skladováním ovoce.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.