Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zátěž v odborném výcviku u oboru kadeřník
Musilová, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku školní zátěže na středním odborném učilišti u oboru kadeřník. Cílem teoretické části je vymezení pojmů: jako je stres, stresory, školní a pracovní zátěž. Zahrnuje rovněž popis možných negativních následků dlouhodobého působení stresu, a to jak na žáka, tak i na učitele a třídní kolektiv žáků. Metodami pro zpracování teoretické části je podrobná analýza a syntéza poznatků z odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky, s důrazem na výzkumné studie provedené k danému tématu. Cílem praktické části bylo provedení průzkumného šetření na vybrané střední škole (konkrétně u oboru kadeřník). Žákům byl zadán dotazník týkající se zátěžových faktorů v odborném výcviku. Pomocí této dotazníkové metody byly prostřednictvím škálových otázek zjišťovány zdroje a míra zátěže působící na žáky v příslušném prostředí. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky. Na základě zjištěných údajů o stresorech a jejich působení v odborném výcviku (dále jen Ov bylo zpracováno doporučení pro pedagogickou praxi.
Zátěž v odborném výcviku u oboru kadeřník
Musilová, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku školní zátěže na středním odborném učilišti u oboru kadeřník. Cílem teoretické části je vymezení pojmů: jako je stres, stresory, školní a pracovní zátěž. Zahrnuje rovněž popis možných negativních následků dlouhodobého působení stresu, a to jak na žáka, tak i na učitele a třídní kolektiv žáků. Metodami pro zpracování teoretické části je podrobná analýza a syntéza poznatků z odborné literatury z oblasti psychologie a pedagogiky, s důrazem na výzkumné studie provedené k danému tématu. Cílem praktické části bylo provedení průzkumného šetření na vybrané střední škole (konkrétně u oboru kadeřník). Žákům byl zadán dotazník týkající se zátěžových faktorů v odborném výcviku. Pomocí této dotazníkové metody byly prostřednictvím škálových otázek zjišťovány zdroje a míra zátěže působící na žáky v příslušném prostředí. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky. Na základě zjištěných údajů o stresorech a jejich působení v odborném výcviku (dále jen Ov bylo zpracováno doporučení pro pedagogickou praxi.
Zatížení žáků při vzdělávání na střední škole
Číková, Elen
V teoretické části práce jsou definovány pojmy zátěž, školní zátěž a také je nastíněna problematika související se školní zátěží, tj. její příčiny, faktory, zvládání, důsledky a prevence. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky z průzkumného šetření pomocí dotazníků. U žáků na vybrané střední škole se zjišťovalo, jak často se setkávají se stresovými situacemi a jak moc jsou pro ně nepříjemné. Jedná se o stresové situace v interpersonální oblasti, tj. ve vztazích žák-učitel, žák-spolužák a žák-rodiče, které mohou být příčinami školní zátěže. Na základě zjištěných výsledků z dotazníků jsou vypracována doporučení pro pedagogickou praxi.
Problematika hygieny pedagogického procesu na základních školách a možné zdroje školní zátěže u žáků 9.tříd
HRDINA, Jakub
Diplomová práce pojednává o hygieně pedagogického procesu a zdrojích školní zátěže. Teoretická část se zabývá učením, socializací, lidskými potřebami, charakterizuje specifika a rizika vývojového období puberty, popisuje školní zátěž a její zdroje, charakter reakcí na zátěž, problematiku třídního klimatu, šikany, týrání a zneužívání. Součástí teoretické části je i kapitola, která pojednává o podpoře zdraví a prevenci. Celkem byly stanoveny dva hlavní cíle: 1. Zmapovat subjektivní vnímání žáků jednotlivých faktorů pedagogického procesu, 2. Zjistit nejčastější zdroje školní zátěže ovlivňující zdraví žáků 9. tříd. K zpracování praktické části diplomové práce byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Data byla získána prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Samotný dotazník je tvořen dvaceti otázkami, z nichž první dvě otázky jsou identifikační (pohlaví, věk) a zbylých osmnáct otázek je zaměřeno na zjištění subjektivního vnímání faktorů pedagogického procesu. Před zahájením výzkumu byl proveden předvýzkum na dvaceti respondentech. Samotný sběr dotazníků probíhal v únoru a březnu roku 2013. Data byla vyhodnocena v programu MS Excel a ve výsledcích jsou prezentována v grafické a tabulkové podobě. Výzkumný soubor tvořili žáci 9. tříd základních škol ve městě Pardubice. Základní soubor byl vybrán prostřednictvím prostého náhodného výběru. Jednotlivých patnáct základních škol bylo řádně očíslováno a poté pět z nich vylosováno z klobouku. Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků. Přestože návratnost byla 100%, 68 dotazníků zůstalo nevyplněných, proto bylo v praktické části zpracováno 232 kopií (77 %). Z celkového počtu 232 respondentů se k mužskému pohlaví přihlásilo 106 respondentů (46 %) a k ženskému pohlaví 126 respondentů (54 %). Věk probandů se pohyboval od čtrnácti do šestnácti let. V práci byly stanoveny dvě hypotézy: H1. Chlapci jsou spokojeni s kvalitou fyzikálních faktorů pedagogického procesu více než dívky, H2. Dívky trpí subjektivními zdravotními potížemi častěji než chlapci. Pro testování obou hypotéz byl zvolen dvouvýběrový test významnosti pro střední hodnoty dvou základních souborů (Studentův t-test). K ověření H1 bylo potřeba využít vyhodnocení čtyř uzavřených otázek týkajících se fyzikálních faktorů pedagogického procesu (osvětlení, hluk, kvalita vzduchu, teplota vzduchu). Testování H2 bylo zprostředkováno údaji získanými z otázky, jež zjišťovala četnost zdravotních obtíží. Protože mezi studovanými jevy neexistují rozdíly mezi pohlavími, předpokládané hypotézy byly zamítnuty. Z výsledků diplomové práce je patrné, že jsou žáci více nespokojeni s kvalitou školního nábytku než s kvalitou fyzikálních faktorů. Zásadním problémem je nedodržování přestávek ze strany učitelů. Tento nežádoucí jev zaznamenalo více než 50 % dotázaných. Taktéž nelze opominout problematiku domácích úkolů. Více než 46 % žáků zaznamenalo, že se s domácími úkoly setkávají každý den nebo několikrát týdně. Postřehy žáků, které jsou zaznamenány ve výsledcích práce a poté konfrontovány v diskuzi mohou posloužit jako zdroj informací pro pedagogy základních škol, kteří si budou moct výsledky celého výzkumu porovnat se získanými údaji z jejich základní školy.
Neurotické poruchy u dětí v raném školním věku
ZÍKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou neurotických poruch, které mohou vlivem různých příčin postihnout děti v rizikovém období raného školního věku. Teoretická část vymezuje základní pojmy a jejich charakteristiku (neurotická porucha, historie pojmu, raný školní věk, neurotické projevy - příznaky u dětí: tiky, poruchy spánku, somatické stesky, poruchy příjmu potravy, vyměšování, přizpůsobení, úzkostné, obsedantně-kompulzivní, poruchy komunikace a řeči, dětská hysterie, smutky a deprese, sebevražedné tendence a chování). Dále popisuje řadu vnitřních a vnějších faktorů, které se mohou podílet na vzniku neurotických potíží u dětí, a případné následky. Závěr této části je věnován léčbě pomocí psychoterapie, psychofarmakoterapie, event. pomocí relaxace. Tyto terapeutické postupy jsou zakončené preventivními aspekty a radami, jak s neurotickými dětmi komunikovat. Praktická část obsahuje čtyři kazuistiky neurotických dětí, které vedou k porozumění popisovaného problému na konkrétním případě. Zároveň poukazuje na to, že u třech případů jsou poruchy způsobené dysfunkčím rodinným prostředím.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.