|
|
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
|
|
|
Guidebook of the Šluknov area(Böhmisches Niederland)
ZAHRÁDKOVÁ, Hana
Die Arbeit wird als ein Reiseführer durch das Böhmische Niederland ( Šluknovský výběžek) abgefasst, das der nördlichste Ausläufer der Tschechischen Republik darstellt. Dieses Gebiet befindet sich im nördlichen Teil der Region von Děčín zwischen dem Elbsandsteingebirge und dem Zittauer Hügelland. Dieses Gebiet an der deutschen Grenze wurde bis 1945 überwiegend von deutschsprechenden Einwohnern bewohnt und war auch ein Bestandteil des Sudetenlandes. In der Arbeit wird kurz die historische Entwicklung des Gebiets erwähnt, deren meistbewegte Periode mit der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts verbunden ist. Das ganze Gebiet ist durch das gegenseitige Beeinflussen vom tschechischen, deutschen und sorbischen Element charakteristisch. Natürliche Zentren von diesem Gebiet sind die Städte Šluknov, Rumburk und Varnsdorf, die in der Arbeit auch vorgestellt werden. Das ganze Gebiet stellt ein touristisches Potenzial dar, das auf seine Nutzung erst wartet. Zur Präsentation dieser Region könnte auch diese Arbeit beitragen, die vor allem eine praktische Ausrichtung haben soll und nachfolgend tatsächlich als ein praktischer Reiseführer benutzt werden könnte. Außer den obengenannten Themen wird die Arbeit auch die in dem Gebiet vertretenen ehemaligen und gegenwärtigen Wirtschaftsbereiche und bestehende oder geplante Nutzung für Tourismus (Wandertouristik, Radtouristik, Aufenthaltkombinationen in Tschechien und in Deutschland usw.) vorstellen. Die Arbeit wird auch mit Sagen und Persönlichkeiten ergänzt, deren Namen mit diesem Gebiet verbunden sind.
|
|
|
Dostupnost sociálních služeb v Ústeckém kraji: případová studie Šluknovsko
Feninová, Ivana ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat a zhodnotit dostupnost sociálních služeb v Ústeckém kraji. Zvláštní pozornost je věnována Šluknovsku -- regionu, který je označován jako severočeský konec světa a který se potýká se sociálními a etnickými problémy. Teoretická část práce představuje sociální služby jako součást sociální politiky, věnuje se jejich současnému významu a pojetí a potvrzuje jejich vliv na kvalitu života. Uvádí také typologii sociálních služeb se zaměřením na dvě vybrané cílové skupiny -- seniory a etnické menšiny. Následně představuje legislativní zakotvení sociálních služeb v České republice a v neposlední řadě seznamuje s klíčovým procesem komunitního plánování. Praktická část práce na základě veřejně dostupných dat a informací z rozhovorů analyzuje dostupnost jednotlivých druhů sociálních služeb v Ústeckém kraji a podrobněji mapuje poskytované sociální služby na Šluknovsku dle cílových skupin, které vymezil komunitní plán. S ohledem na specifika Šluknovského výběžku dochází práce k závěru, že jsou sociální služby poskytovány v odpovídající struktuře, ale většina z nich je situována v centrální části Šluknovska, což zhoršuje jejich dostupnost obyvatelům v okrajových částech regionu.
|
host ::
RSS.