|
|
Zhodnocení stavu půdní organické hmoty při dlouhodobém pěstování obilnin
Sojáková, Lucie
V rámci diplomové práce bylo provedeno zhodnocení vlivu různých faktorů (rok, hloubka odběru, organická hmota) na celkový obsah oxidovatelného uhlíku Cox v % při dlouhodobém pěstování ozimé pšenice a jarního ječmene (monokultura obilnin). Měření bylo provedeno v letech 2016, 2017 a 2018, přičemž tyto roky jsou součástí dlouhodobého pozorování. Jedná se o stacionární pokus v řepařské výrobní oblasti. Pokus byl založen v roce 1965 na pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně, na lokalitě Ivanovice na Hané. Pozorování bylo provedeno na čtyřech variantách organické hmoty (sklizeň slámy, meziplodina, zapravení slámy a chlévský hnůj). Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u druhu zapravované organické hmoty, hloubky odběru a roku. Nejvyšší průměrná hodnota za tři sledované roky byla zjištěna u varianty zapravovaná meziplodina. Průměrné hodnoty Cox (%) vycházely téměř totožně u hloubky odběru 0,0 – 0,1 m a 0,1 – 0,2 m, avšak u hloubky 0,2 – 0,3 m byly hodnoty Cox podstatně nižší.
|
|
|
Účinek hnojení na obsah vybraných forem draslíku v půdě
Jelínek, Jiří
Diplomová práce řeší účinek stupňovaného hnojení draselnými hnojivy na obsah vodorozpustného, přístupného draslíku a mobilní draselné rezervy v půdě. Práce vychází z dlouhodobých stacionárních pokusů založených Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Analyzovaná půda pocházela s pokusných lokalit řepařské (Uherský Ostroh, Věrovany, Žatec) a bramborářské výrobní oblasti (Chrastava, Staňkov, Svitavy, Horažďovice, Lípa). Do hodnocení bylo zařazeno šest variant hnojení se stupňovanými dávkami draslíku v kg.ha-1 podle výrobní oblasti (bramborářské a řepařské): 1. nehnojená kontrolní varianta (0; 0), 2. chlévský hnůj (35; 35), 3. chlévský hnůj + N2P2K0 (35; 35), 4. chlévský hnůj + N2P2K1 (104; 96), 5. chlévský hnůj + N2P2K2 (143, 132), 6. chlévský hnůj + N2P2K3 (193, 178). Vodorozpustný draslík byl statisticky průkazně ovlivněn stupňovanými dávkami hnojení. Obsah vodorozpustného K se v rámci výrobní oblasti signifikantně liší. Půdní typ se na celkové variabilitě obsahu vodorozpustného draslíku podílel nejvíce (35,3 %). Množství vodorozpustného K se vlivem aplikace draslíku zvyšovalo nejvíce na půdách těžkých. Obsah přístupného K se po aplikaci 1 kg K v průměru zvýšil o 0,6289 mg.kg-1. Varianta hnojení se na celkové variabilitě obsahu přístupného draslíku podílela z 32,48 %. V bramborářské výrobní oblasti bylo množství přístupného draslíku nižší oproti řepařské výrobní oblasti o 89,5 mg.kg-1 půdy. Nejnižší hodnoty v rámci půdního typu byly zjištěny na kambizemi. Skupina půdního druhu signifikantně ovlivnila množství sledované formy K. Mobilní draselná rezerva nebyla hnojením signifikantně ovlivněna. Půdní typ měl na obsah mobilní K rezervy signifikantní vliv. Stupňované dávky draslíku měly signifikantní vliv na zvýšení obsahu mobilní draselné rezervy na těžkých půdách.
|
host ::
RSS.