|
|
Strategie oplozování u ryb s vnějším oplozením
SIDDIQUE, Mohammad Abdul Momin
Morfologické vlastnosti, druhově specifické rozdíly, vývoj a funkce obalů jikry hrají významnou roli v porozumění oplozovacím strategiím u ryb stejně jako jejich umělé reprodukci. Zhodnotili jsme morfologii a vývojová stádia obalů jiker, mechanismus blokování polyspermie a také úlohu mikropyle a kortikálních granulí při eliminaci polyspermie jeseterovitých ryb. Struktury obalů jiker jsou u této čeledi velmi podobné. Skládají se z vnějšího obalu (thekální buňky, bazální lamina, folikulární epitel), pětivrstevného obalu oocytu (adhesivní vrstva, alveolární vrstva, epitelární vrstva a zona radiata externa a interna) a vrstvy matrixu oocytu a kortikálních granulí. Vývoj obalů jiker jeseterovitých ryb uvnitř ovárií se skládá z pěti fází s dalšími změnami následovanými po oplození. Navíc jsme standardizovali terminologii používanou pro popis membrán jiker, což může minimalizovat zmatky a být nápomocné pro budoucí práce zaměřené na jikry jeseterovitých ryb stejně jako další rybí druhy. Dále se tato práce zabývá poměrem množství spermií vůči jikře (vyžadovaným k oplodnění jikry) a vlivem před inkubace jiker u sladkovodních druhů před jejich oplozením, což poslouží u jesetera malého (Acipenser ruthenus) k standardizaci reprodukčních protokolů. Před inkubační doba neměla žádný vliv na úspěch při oplození ve vztahu k poměru spermie vůči vajíčku u hodnot 430 000:1 a 43 000:1 (počet spermií : na jikru). Na druhou stranu tato doba před inkubace byla důležitá (signifikantní) v případě použití nízkého počtu spermií 4300:1 a 430:1. Použitím experimentálního sub optimálního poměru spermie-jikra jsme odhalili pozitivní vliv před inkubační doby a to u poměru 430:1 s tím, že 0,5 minuty před inkubace zvýšilo míru oplození, oproti před inkubace v délce 10 min. Transmisní elektronová mikroskopie odhalila, že před inkubace jiker ve vodě po dobu méně než 10 min nespouští kortikální reakci. Což logicky naznačuje, že při nízkém poměru spermie-jikra s před inkubací v rozmezí 0,5 - 1 min ve sladké vodě před oplozením může zvýšit fertilizační úspěch u jesetera malého (minimálně oplozenost nesníží). Vliv před inkubace v mořské vodě a délka trvání vnímavosti k oplození (receptivity) jiker byla určována pro čerstvě vytřené i přezrálé jikry u morčáka evropského. Naše výsledky odhalily signifikantní vliv před inkubační doby u čerstvě vytřených (P < 0,01) i přezrálých jiker (P < 0.01). Čerstvá jikra měla vyšší oplozenost než přezrálá jikra. Oplozenost signifikantně klesala v obou příkladech po 3 min před inkubace. Což ukazuje, že jikry morčáka evropského si zachovávají schopnost oplodnění spermatem do 3 minut po jejich uvolnění do mořské vody. Dále byl určován vliv před inkubace jiker a aktivačních medií na procento embryí v očním embryonálním stádiu vývoje u jelce jesena (Leuciscus idus). U embryí v očním stádiu vývoje, před inkubační doba měla signifikantní vliv na procento embryí při užití sladkovodního aktivačního media (P < 0.001). Procento embryí v tomto stádiu vývoje postupně klesalo s prodlužováním před inkubační doby. Druh aktivačního media měl signifikantní vliv na procento embryí v očním stádiu vývoje pro každou před inkubační dobu (P < 0,05). Přesněji řečeno, sladká voda produkovala nižší procento embryí v očním stádiu vývoje pro každou před inkubační dobou, zatímco slaná voda a Woynarovichův roztok produkovaly vyšší procento embryí v očním stádiu vývoje v čase 0 s a 30 s před inkubací. Analýza parametrů spermií pomocí CASA softwaru, neukázal vliv aktivačního media na jejich parametry. Naše výsledky ukazují, že slaná voda a Woynarovichův roztok zlepšují míru oplození u jelce během oplozování. Závěrem, tato dizertační práce poskytuje základní znalosti biologie gamet, role periody receptivity jiker, vliv před inkubace jiker a různých aktivačních médií, které mohou být užitečné pro pochopení oplozovací strategií u několika druhů ryb s vnějším oplozením, stejně tak jako pro standardizaci jejich oplodňovacích protokolů při umělé reprodukci.
|
|
|
Vliv hormonálního ošetření během umělé reprodukce na produkci plůdku piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v umělých podmínkách
HOUDA, Ondřej
V diplomové práci byl studován vliv vybraných komerčně dostupných hormonálních preparátů na bázi hCG (Pregnyl, Chorulon) a GnRH-a s dopaminním inhibitorem (Ovopel, Dagin, Ovaprim) a jejich dávek, ve srovnání s homogenátem kapří hypofýzy (CPE), při řízené reprodukci piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis, Linnaeus, 1758) v umělých podmínkách na kvalitu získaného plůdku. Cílem DP bylo posoudit vhodnost jednotlivých komerčně produkovaných hormonálních preparátů pro řízenou reprodukci piskoře a možnost nahradit jimi nestandardizované používání homogenátu kapří hypofýzy. Bylo zjištěno, že použití různých hormonálních preparátů a velikosti dávek může do jisté míry ovlivnit míru líhnivosti i přežívání larev (plůdku), velikost žloutkového váčku larev a množství energie deponované do tělních tkání larev. Prokazatelný rozdíl při aplikaci preparátů na odlišné bázi (hCG versus GnRH) však nebyl zaznamenán. Nejvyšší míra líhnivosti larev (93,3 ? 3,8 %) byla zjištěna u skupin ošetřených preparátem Pregnyl 3 000 IU - kg-1. Z hlediska celkového přežívání larev (od nasazení jiker do ukončení pokusu) se prokázaly za nejúčinnější preparáty Pregnyl 3 000 IU - kg-1 (69,9 ? 12,1 %) a Dagin (60,56 ? 11,71 %). V rámci DP nebyla prokázána žádná závislost mezi použitým hormonálním ošetřením a růstem larev(z hlediska dosažené celkové délky těla či suché hmotnosti). Množství energie deponované do tělních tkání larev (spalné teplo) bylo u všech skupin srovnatelné, kromě preparátu Dagin, kde byla zaznamenána snížená hodnota. Za nejvhodnější, nejefektivnější a pro řízenou reprodukci doporučeníhodný hormonální preparát nahrazující homogenát kapří hypofýzy z hlediska posuzovaných ukazatelů tak lze vnímat přípravek na bázi hCG a tím je Pregnyl v dávce 3 000 IU - kg-1.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic po klasické, resp. intrauterinní inseminaci
BRÁZDOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném podniku. Nejvíce (12,4) živě narozených selat v 1 vrhu se narodilo v nukleovém chovu. Z hlediska použité metody zapuštění byl nejvyšší počet všech narozených selat v 1 vrhu zjištěn při použití přirozené plemenitby (12,7), následoval počet všech narozených selat po intrauterinní inseminaci (12,3) a nejnižší počet selat se narodil po použití klasické inseminace (11,6). Ve sledovaném období zabřezlo po použití intrauterinní inseminace po 1. zapuštění 83,3 % prasnic, po přirozené plemenitbě 80,6 % prasnic a při použití klasické inseminace 79,2 % prasnic. Při vyjádření počtu všech narozených selat na 100 inseminací bylo zjištěno, že po použití intrauterinní inseminace se narodilo 1 028 selat, po přirozené plemenitbě 1 026 selat a za použití klasické inseminace se narodilo jen 921 selat, tj. o 107, resp. 105 ks méně. Nejvyšší počet všech narozených selat (11,8) byl dosažen u prasniček, které byly zapuštěny ve věku 256270 dní, následovaly prasničky zapuštěné ve věku 241255 dní (11,1). Prasnicím s délkou březosti do 114 dní se narodilo o 1,2 všech narozených selat více než prasnicím s délkou březosti nad 115 dní. Při délce intervalu od odstavu selat do 1. zapuštění do 5 dnů se narodilo prasnicím více selat (12,4) než při délce intervalu nad 6 dnů, kdy se narodilo o 0,5 selete méně.
|
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukci prasnic
BRÁZDOVÁ, Ivana
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic, tj. plodnost a mléčnost prasnic a vlivy na ně působící. Na reprodukci se podílí zejména plemenná příslušnost a heteroze, věk a hmotnost prasnic, velikost a pořadí vrhu, délka mezidobí, heritabilita, individualita kance, výživa, krmení, ustájení aj. Těmito vlivy se práce zabývá a objasňuje je. V práci jsou popsána i mateřská plemena prasat, u nichž se reprodukční vlastnosti sledují. Dále je v práci věnována pozornost metodám řízené reprodukce.
|
|
| |
host ::
RSS.