|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
|
Historie a současnost česko-rakouských vztahů na Novobystřicku
DVOŘÁKOVÁ, Gabriela
Jako studentku germanistiky a rodačku z Nové Bystřice mne zajímalo, jak se česko-rakouské vztahy vyvíjely v minulosti a v současnosti, zda pronikají i do problematiky školství, místních zájmových spolků a jakým způsobem pracuje Městský úřad s okolními obcemi v Rakousku. Nejdříve je v této práci nastíněno historické složení obyvatelstva a jejich vztahy na Novobystřicku, dále historie školství na Novobystřicku, zaměření nynější základní školy v Nové Bystřici a dlouholetá spolupráce s rakouskými školami, která se odehrává od roku 1990. Ze zájmových spolků jsem vybrala Sbor dobrovolných hasičů z Nové Bystřice a Mezinárodní hudební orchestr, který sídlí v Jindřichově Hradci, ale jeho největší propagátor a dirigent je rodákem z Nové Bystřice. Hlavním cílem práce je posoudit česko-rakouské vztahy na konkrétních případech v zájmovém území Novobystřicka.
|
|
|
Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989
Papežová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce Kateřina Papežová, Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989 Diplomová práce se zabývá vývojem spolupráce mezi příhraničními regiony České republiky a Rakouska od otevření společné hranice v roce 1989 po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Cílem diplomové práce je sledovat, jak se v těchto regionech projevilo otevření hranice a jak se spolupráce mezi nimi vyvíjela v pozdějších letech. V úvodu práce je představen rámcový vývoj mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem v letech 1989-2004, v následujících kapitolách je pak zpracován vývoj spolupráce příhraničních regionů ve třech oblastech, které byly vybrány s cílem sledovat prohlubování regionální přeshraniční spolupráce. První oblast je zaměřená na prvotní kontakty mezi obyvateli regionů u příležitosti přeshraničních setkání a kulturních akcí. Zabývá se také pozitivními příležitostmi i negativními dopady, které do příhraničních regionů přineslo otevření hranice. Ve druhé kapitole je pozornost věnována snahám o porozumění mezi Čechy a Rakušany žijícími v sousedství hranice. Porozumění je zde pojímáno nejen ve smyslu překonávání jazykové bariéry, ale také přeneseně v podobě vyrovnávání se s předsudky a stereotypy, které přispívaly k váznoucí komunikaci mezi sousedními národy....
|
|
|
Odpor Rakušanů proti jaderné elektrárně Temelín. Analýza rakouského protijaderného konsensu
Bruna, Petr ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Na začátku nového milénia dosáhnul vrcholu dlouholetý a velmi emotivní spor mezi Českou republikou a Rakouskem, jehož předmětem byla jaderná elektrárna Temelín. Ve své práci se soustředím na rakouskou protijadernou politiku, její genezi a aspekty, které ji v daném případě, při pokusu zabránit spuštění JE Temelín, dynamizovaly. Nejprve sleduji historickou zkušenost Rakušanů, která ovlivnila jejich postoj k jaderné energii. Protijaderný konsensus se postupně vyvinul v moderní národní ideologii a nejvýznamnější milník na cestě k bezjadernému statutu , referendum o JE Zwentendorf, pěstovaným mýtem moderních dějin Rakouska. Kontroverze kolem JE Temelín poté ovlivnily aspekty, které definují rakouský politický a společenský život a zvláště v letech 2000-2002 se společnými silami podílely na vyhrocení vztahů mezi Českem a Rakouskem. Ony aspekty, ve své práci mluvím o dimenzích, jsou následující. Federální struktura rakouského státu a často nezávislé jednání zemských hejtmanů s vlastními zájmy. Stranickopolitická dimenze, tzn. přítomnost pravicověpopulistické FPÖ v parlamentu a od roku 2000 i ve vládě a její zneužití instituce přímé demokracie pro vlastní cíle. S FPÖ souvisí i další aspekt - vyvolávání protičeských resentimentů a vůbec strachu z "východního rozšiřování" EU. Negativně ovlivnila diskusi i...
|
|
|
Komunikační aktivity Rakouského kulturního fóra v Praze v období červen 2010 - květen 2011
Kabelková, Zuzana ; Dolanská, Nora (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Komunikační aktivity Rakouského kulturního fóra v Praze za období červen 2010 - květen 2011 představuje kulturní neziskovou organizaci a její činnosti, popisuje stručně historii, východiska fungování a organizační rámec včetně financování. Pojednává především o marketingové komunikaci instituce, a to s důrazem na interkulturní aspekty. Cílem této práce je zmapovat, jakými aktivitami přispívá Rakouské kulturní fórum v Praze (ŐKF) ke zprostředkování komplexního obrazu Rakouska a jeho kultury v České republice a jakým způsobem tyto aktivity prezentuje. Na základě ročního pozorování, deskripce a analýzy pomocí kritérií odborné literatury interpretuje bakalářská práce komunikační strategii, marketingový mix a nástroje komunikace. Tato část práce je i teoreticky zakotvena za pomoc odborné literatury. Praktická část práce hodnotí celkovou propagaci v souvislosti s utvářením image Rakouského kulturního fóra a se zacílením na zájmové skupiny. Nechybí ani sumarizace akcí za minulý rok a rozbory významnějších událostí či uvedení příkladů spolupráce a posouzení využití významných jmen spojených s eventem. V poslední kapitole se nachází vyhodnocení průzkumu, který byl proveden u názorových vůdců a který podtrhuje subjektivní hodnocení autorky o činorodosti Rakouského kulturního fóra a...
|
host ::
RSS.