|
|
Vliv tělesné kondice na kvalitu reprodukce a mléčnou užitkovost krav
BRŮŽKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici dojnic a posoudit souvislost mezi změnami zdravotního stavu mléčné žlázy, produkcí a kvalitou mléka dojnic. Sledování probíhalo ve vybraném podniku od října 2015 do září 2016 u dojnic plemene české strakaté. U dojnic bylo zjišťováno bodové kondiční skóre, jehož hodnocení probíhalo měsíčně při ranním dojení, současně s kontrolou užitkovosti. Z údajů kontroly užitkovosti byly použity hodnoty pro mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, % tuku, % bílkoviny, % laktózy, PSB). Dále byly použity údaje o reprodukci sledovaného stáda, pořadí laktace, datum posledního otelení a věk. Sledováno bylo 482 dojnic. Při hodnocení bodového kondičního skóre byl zjištěn průměrný stupeň tělesné kondice krav 2,18. Minimum tělesné kondice ve sledovaném období bylo 1,25, maximum 3,75. Korelační analýzou vztahu mezi kondicí a množstvím nadojeného mléka byla zjištěna negativní závislost (-0,21). Dále byla sledována kvalita mléka. Obsah tuku v mléce byl u sledovaných dojnic 4,16 % a bílkoviny 3,63 %. Složkou, na kterou měla kondice vliv, byl zjištěn tuk (r = 0,14). Nejvíce kondicí ovlivněnou složkou vyplynula bílkovina (0,28). Vyplynul i nepatrný vliv březosti, hodnotou r = 0,06. Dalším vyhodnoceným ukazatelem kvality mléka byl počet somatických buněk (PSB). Vliv kondice na PSB byl mírně průkazný (-0,05). Průměrný počet somatických buněk za sledované období byl 287,75 tis./ml. Plodnost ve stádě se jeví jako nevyhovující. V rámci populace se stádo projevilo lepší v zabřeznutí po 1. inseminaci (46,7%) naopak po všech inseminacích slabší (44%). Následně byl vyhodnocen vliv tří faktorů: den březosti, den otelení a věk ve dnech na kondici. U dojnic na 1. laktaci byl zjištěn jeden průkazný vliv a to věk s hodnotou korelačního koeficientu 0,23. Zatímco u krav na vyšší laktaci byl prokázán vliv všech tří sledovaných faktorů. Závislost mezi dnem březosti a BCS se projevila jako negativní (-0,06) ale velmi slabá. Vyšší absolutní hodnota korelačního koeficientu byla pozorována mezi věkem ve dnech a BCS (-0,14). Hodnota BCS byla přímo úměrná dnů od otelení (0,16). Práce vznikla za podpory projektu GAJU 019/2016/Z Výživa a technika chovu jako cesta k pohodě zvířat a kvalitě produktů.
|
|
|
Analýza reprodukce a mléčné užitkovosti vybraného stáda mléčného skotu
STEJSKAL, Petr
Diplomová práce se zabývá analýzou reprodukce a mléčné užitkovosti stáda českého strakatého a red holštýnského skotu v Zemědělském družstvu Velká Chyška. Mléčná užitkovost spolu s reprodukcí tvoří základ každého chovu a její analyzování je tak pro chovatele velmi užitečné. Cílem práce bylo rozdělit stádo dojnic podle pořadí laktace na čtyři skupiny (1., 2., 3., 4. a více laktací) a podle podílu krve českého strakatého a red holštýnského plemene na tři skupiny (C1- C 75-100 %, C2- C 51-74 % a R- R 51-100 %). U těchto plemenic sledovat ukazatele mléčné užitkovosti a to především užitkovost za normovanou laktaci, index perzistence laktační křivky a celoživotní užitkovost. Dále se zaměřit na reprodukční ukazatele: inseminační interval, servis periodu a mezidobí. Získaná data byla zaznamenávána do vytvořených tabulek a posléze statisticky vyhodnocena. Také došlo k porovnání všech skupin mezi sebou. Potřebné údaje byly získány z programu GEA Dairy plan a karet dojnic. Do analyzovaného souboru byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci v období od 10. 10. 2014 do 30. 2. 2015. Celkem se jednalo o 155 kusů. Ukazatele mléčné užitkovosti byly zhodnoceny jako výborné. Skupiny plemenic C1 a C2, tedy s převládající krví českého strakatého plemene, vykazovaly v porovnání s kontrolou užitkovosti velmi nadprůměrné výsledky. Skupina s převládající krví red holštýnského plemene (R) taktéž přesahovala výsledky z kontroly užitkovosti České republiky, ale nikoliv v takovém rozsahu jako skupiny C1 a C2. V porovnání skupin mezi sebou nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. Statisticky byl prokázán pouze vliv pořadí laktace na užitkovost za normovanou laktaci a také vliv pořadí laktace na index perzistence laktační křivky. Reprodukční ukazatele byly na rozdíl od užitkovosti na velmi špatné úrovni. Servis perioda a mezidobí byly u všech skupin vyhodnoceny jako nevyhovující a byl zde prokázán problém s managementem reprodukce. V porovnání skupin mezi sebou nebyly taktéž zjištěny statisticky významné rozdíly. Na základě zjištěných výsledků a jejich rozboru proběhlo vyvození závěrů pro chovatelskou praxi.
|
|
|
Chovatelská analýza úrovně chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
HORA, Ondřej
Tato práce se zabývá chovatelskou analýzou úrovně chovu skotu v zemědělském družstvu Agra Březnice u Bechyně. Data o mléčné užitkovosti a reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Z výsledků užitkovosti a reprodukce v letech 2010 až 2012 vyplývá, že sledovaný chov dosahuje při srovnání s průměrem populace českého strakatého skotu chované v České republice nadprůměrných hodnot. Užitkovost v produkci mléka byla ve sledovaném období vyšší v průměru o 394 kg. Složení mléka je na úrovni populace. Obsah tuku byl ve sledovaném období v průměru o 0,02% nižší a obsah bílkovin byl o 0,01% nižší než byly hodnoty populace v České republice. V reprodukci se používá čistokrevná plemenitba při uzavřeném obratu stáda. Z reprodukčních ukazatelů dosahuje výrazně kratší hodnoty než je průměr populace délka servis periody. Také ostatní reprodukční ukazatele s výjimkou inseminačního indexu dosáhly ve sledovaném období lepších hodnot, než byl průměr těchto hodnot dosažený v České republice. Z výsledků dále vyplývá, že nejčastějším důvodem pro vyřazení dojnice ze stáda jsou problémy s onemocněním končetin a onemocněním vemene. Na tyto problémy je třeba se zaměřit z krátkodobého hlediska lepším přístupem k monitoringu a prevenci, z dlouhodobého hlediska se jeví jako nejvýznamnější dobudování nové stáje. Plemenná hodnota býků užívaných v reprodukci byla na vyhovující úrovni.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
host ::
RSS.