Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Motivy a bariéry přeměn obchodních společností a družstev v účetních souvislostech
Smutná, Markéta
V České republice, ale i v Evropě má trh fúzí a akvizic rostoucí tendenci. Nemalý podíl na tomto rostoucím trendu má celková globalizace ekonomiky. Přeměny obchodních společností jsou složitý proces a mohou mít různé formy například fúze, převod jmění na společníka, rozdělení nebo změna právní formy. Nejčastěji uskutečňovanou přeměnou obchodních společností v České republice je fúze sloučením. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice fúzí dle české účetní legislativy a mezinárodních účetních standardů. Praktická část se zaměřuje na modelový příklad fúze sloučením v České republice a na komparaci problematiky fúzí české účetní legislativy s mezinárodními účetními standardy. V další části jsou identifikovány kritické oblasti při přeměnách obchodních společností a navržena vhodná doporučení.
Významnost nehmotných aktiv v účetních závěrkách firem podnikajících ve vybraném sektoru
Škrháková, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou významnosti nehmotných aktiv. V teoretické části jsou definována nehmotná aktiva dle české právní úpravy, mezinárodních účetních standardů i amerických standardů a jejich oceňování. Vlastní práce se zabývá nehmotnými aktivy v účetních závěrkách firem a jejich strukturou v časové řadě. Na závěr je řešen vliv aktivace a ocenění přeceněnou hodnotou na výsledek hospodaření.
Právní, sociální a kriminogenní aspekty stalkingu
NOVÁKOVÁ, Andrea
Teoretická část práce vysvětluje podstatu stalkingu a snaží se o přiblížení jeho druhů. Zabývá se pohledem českého práva na stalking. Dále přináší pohled na jeho stav, intenzitu, strukturu, dynamiku v Česku, a také jeho etiologii. Následně popisuje dopady stalkingu na oběť. V závěru teoretické části jsou doporučení pro oběti stalkingu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem stalking subjektivně ovlivňuje každodenní život a způsob trávení volného času oběti v souvislosti s tím, jaké druhy stalkingu pachatel použil, a současně zjistit, na koho se oběť obrátila o pomoc, a zda měla důvěru v pomoc policie. Na základě odpovědí ze strukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, že nejčastěji se pachatelé uchýlili k obtěžujícímu kontaktování a potulování se v blízkosti bydliště nebo zaměstnání respondentů. Panovala shoda v dopadech na psychický stav, který následně ovlivnil i stav zdravotní. Bylo zjištěno, že stalking měl dopad na pracovní/studijní život respondentů a jejich vztahy. Více než polovina respondentů zaznamenala dopad finanční a materiální. Způsob trávení volného času byl ovlivněn psychickým stavem respondenta a přímým narušováním pachatele. Všichni respondenti se obrátili s žádostí o pomoc na rodinu nebo přátele. Míru důvěry respondentů v policii, lze hodnotit jako nadprůměrnou. S pomocí policie však nebyl plně spokojen žádný z respondentů, který se na ni obrátil. Výsledky zjištěné důvěry a spokojenosti s policií, mohou mít přínos z hlediska sebereflexe v přístupu k oběti. Znalost dopadů stalkingu je důležitá pro pochopení toho, s čím se oběť potýká. Práce může být zdrojem informací pro studenty, kteří se v rámci své budoucí profese mohou s obětí stalkingu setkat.
Legislativní požadavky na kvalitu mléka v ČR
Škvorová, Kamila ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo podat ucelený literární přehled zabývající se legislativními opatřeními prvovýroby mléka z hlediska prodeje mléka a jeho uschování. Využita byla nejaktuálnější česká a evropská legislativa. Tyto zdroje byly doplněny tématicky vyhovujícími vědeckými a odbornými publikacemi. Mléko je již od středověku primární a vyhledávanou potravinou, kterou lidé každodenně konzumovali. Spolu s mléčnými výrobky si mléko zasloužilo popularitu zejména díky svému bohatému složení a výživovým a zdravotním vlastnostem. Mezi hlavní složky mléka patří voda, laktóza, tuk, bílkoviny a minerální látky. Mléko však také může obsahovat cizorodé látky organického i anorganického původu a nežádoucí mikroflóru. Mikroorganismy jsou pro člověka zvlášť nebezpečné a jsou považovány za hlavní zdroj nemocí z potravin. K odstranění nežádoucí mikroflóry, prodloužení trvanlivosti a zajištění zdravotní nezávadnosti je využíváno tepelného ošetření, mezi které patří pasterizace a ošetření velmi vysokou teplotou (UHT). Tato ošetření musí být prováděna dle stanovených požadavků a specifikací. Pokud si spotřebitel zakoupí mléčný produkt v České republice, zajistí si tak i jeho kvalitu. Všechny živočišné výrobky, včetně výrobků importovaných na český trh, jsou povinně opatřeny veterinární oválnou značkou, která zajišťuje zdravotní nezávadnost. Jakost mléka ovlivňuje řada faktorů, většina z nich spolu úzce souvisí, a proto nelze vždy jednoduše zjistit konkrétní příčinu možného snížení standardů kvality. Již při výrobním procesu je kladen důraz na prevenci v oblasti kvality a zdravotní nezávadnosti. Bezpečnost je zaručena pomocí systému stanovení kritických kontrolních bodů HACCP, který je v ČR i EU ze zákona povinný. Mezi nepovinné patří systém ISO. Většina podniků s dobrou pověstí má zavedeny oba tyto systémy. Současná aplikace HACCP a ISO norem zaručuje záruku pro celkové zabezpečení kvality a zdravotní nezávadnosti produktů. Toto spojení bývá označováno jako systém TQM. Hlavními ukazateli kvality syrového mléka jsou celkový počet mezofilních mikroorganismů, počet somatických buněk, obsah tuku, obsah hrubých bílkovin, rezidua inhibičních látek, průměrná velikost stáda a počet kusů chovaných dojnic. V mléce se nesmí nacházet žádné konzervační ani stabilizační látky. Splnění požadavků a kritérii jakosti se ověřuje na vhodném počtu vzorků, které jsou odebírány, v podnicích produkujících mléko, náhodnými kontrolami. Základní kritéria kvality syrového mléka, která musí provozovatelé potravinářských podniků zajistit, jsou: Obsah mikroorganismů v 1 ml při teplotě 30 °C musí být < 100 000. Zjistí se průměrem hodnot za dva měsíce při odběru alespoň dvou vzorků měsíčně. Obsah somatických buněk v 1 ml při teplotě 30 °C musí být < 400 000. Zjistí se pomocí klouzavého geometrického průměru za období tří měsíců, každý měsíc se vyhodnotí alespoň jeden vzorek. Bezprostředně před zpracováním musí mléko obsahovat v 1 ml < 300 000 mikroorganismů při teplotě 30 °C. Ve zpracovaném mléce, které se používá pro výrobu dalších mléčných produktů, nesmí být obsah mikroorganismů v 1 ml > 100 000 při teplotě 30°C.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.