|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv hospodářských zásahů a dynamiky prostoru na stav půd a přízemní vegetace lesních ekosystémů ve zvláště chráněných územích
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Viewegh, Jiří ; Podrázský, Vilém
Tato zpráva dokumentuje aktivity pracoviště, LF ČZU v Praze, jako spoluřešitele výzkumného projektu. Zahrnuje literární rešerši k degradaci stanoviště vlivem odstranění humusové vrstvy, dále k vlivu výchovných zásahů na dynamiku půdní organické hmoty, ke vlivu změny druhové skladby na stav humusových forem a v závěru uvádí půdní charakteristiky významné z hlediska ekologické stability a managementu lesních ekosystémů. Vlastní šetření se zaměřilo na popis přízemní vegetace a na odběr půdních vzorků v určených oblastech, daných zadavatelem. K nim byly přiřazeny lokality: Žákova hora v oblasti Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině, dále pak oblast Smrčiny a tzv. Trojmezenského pralesa na Šumavě. Na těchto lokalitách byly provedeny fytocenologické zápisy a odebrány vzorky humusových forem na stanovištích s různým stavem lesních porostů a s různými hospodářskými zásahy, resp. s těžbou stromů (Šumava).
|
|
|
Návrh naučné stezky v okolí Třeště
PAŘILOVÁ, Blanka
Českomoravská vrchovina patří k nejstarším důlním oblastem našeho státu. Historické písemné prameny jsou důkazem objevů bohatých ložisek stříbronosných rud již od poloviny 13. století. V těsném okolí města Jihlavy se vyskytovaly stříbronosné žíly náležící k jihlavskému rudnímu revíru. Ten sem zasahoval svými výběžky na Brtnicko, Stonařovsko a Třešťsko. Na Třešťsko vedla stříbronosná žíla z bývalého rančířovského revíru, konkrétně k Salavicím, Jezdovicím a okraji města Třeště. V dnešní době došlo téměř k zapomenutí velmi významné středověké těžby, důlní díla byla zrušena a zavalena. Některé z pozůstatků, které se dochovaly, by nám mohly připomínat tuto středověkou dobu, kdyby nebyly neustále zaváženy a zarovnávány. V první části diplomové práce se zabývám přírodní charakteristikou vymezené oblasti. Obsahem druhé části diplomové práce je již samotný návrh naučné stezky jihlavského rudního revíru ? části: Jezdovice u Třeště. Nejprve se zaměřuji na historii naučných stezek, na jejich typy a členění. V následující kapitole se již věnuji samotnému návrhu stezky, výběru trasy, včetně jejího značení a provedení. Stezka je zaměřena především na hornickou historii a geologické zajímavosti. Naučná stezka má okružní charakter a vzhledem pro svůj nenáročný terén, je snadno zvládnutelná téměř každým návštěvníkem. Je tedy určena pro širokou veřejnost. Přílohová část zahrnuje fotodokumentaci ze zajímavých míst trasy, fotografie vzorků, které zde byly vykutány již ve středověku, a další přílohy typu map, plánků a tabulek.
|
host ::
RSS.