Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Pozemkové úpravy a udržitelný rozvoj zemědělské krajiny
Bárek, Ondřej
Téma pozemkových úprav jsem si vybral na základě dlouholetého působení v podniku Zemědělského a obchodního družstva (ZOD) Letonice, konkrétně na pozici obsluhy zemědělské techniky. Tato oblast se mi stala blízkou a pohyb v krajině mojí denní rutinou. Vliv doby minulé, kdy na našem území došlo k náhlému scelování pozemků a vznikaly zde ucelené plošné hony pro přijatelnější hospodaření, mělo postupem času negativní vliv na celkový ekosystém krajiny. Tímto vlivem byly rozorány hraniční linie mezi hospodařícími celky, migrační element se snížil či úplně zanikl a narušila se celková biodiverzita krajiny. Zmíněné problémy postihly i obec Letonice, kdy došlo k nabourání krajiny převážně vodní erozí a pozemky i polní cesty vykazují v současné době špatný stav. Práce bude mít za cíl tento stav více nastínit a také se pokusit vyřešit zmíněné problémy.
Zpracování vybrané části plánu společných zařízení pro komplexní pozemkovou úpravu
DUŠÁTKOVÁ, Leona
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení a návrh na doplnění územního systému ekologické stability v katastrálním území Chotoviny, které se nachází v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována krajině, ekosystému, biodiverzitě a ekologické stabilitě. Dále se věnuje klimatické změně a popisuje plán společných zařízení v rámci pozemkových úprav. Praktická část obsahuje popis jednotlivých prvků ÚSES a zhodnocení celkového stavu. Součástí praktické části je návrh na doplnění místního ÚSES, který zahrnuje 8 nově navržených interakčních prvků, jeden biokoridor a jedno biocentrum.
Analýza ÚSES na vybraném souboru KPÚ v okrese Tábor z hlediska projekce a realizace.
LHOTKOVÁ, Hana
Ve třech katastrálních územích v okrese Tábor (Mašovice, Prasetín, Myslkovice), kde již proběhly komplexní pozemkové úpravy, byly vybrány plochy s prvkem ÚSES a posouzeny z hlediska projekce a realizace. Jednalo se o dva lokální biokoridory a zelený pás, který byl realizován v rámci výstavby dálnice D3. K těmto významným prvkům je nutné přistupovat o něco zodpovědněji a zajišťovat tak i následnou péči, která je důležitá především v prvních letech po založení. Zejména se jedná o případnou dosadbu uhynulých dřevin, nebo naopak provádění výchovných řezů. Aby bylo možné získat zapojený travní porost, je nutné plochy přihnojovat, případně ničit vzrostlý plevel, který si může rozšířit do zemědělské půdy a snížit tak případný výnos pěstovaných plodin.
Změny v krajině projektem územního systému ekologické stability v komplexní pozemkové úpravě
FUČÍK, Marek
Cílem této diplomové práce je analyzování změn v krajině projektem komplexní pozemkové úpravy a porovnání současného stavu. Dále zakreslení do map a posouzení vlivů. Jedná se o katastrální území Chvalšiny a Borová u Chvalšin. V práci jsou zaznamenány a popsány všechny prvky územního systému ekologické stability.
Pozemkové úpravy a následná realizace ÚSES v okrese České Budějovice, hodnocení realizací v k.ú. Dynín, Sedlec a Lékařova Lhota
JIRSOVÁ, Stanislava
Téma pozemkových úprav jsem si vybrala z toho důvodu, že od roku 1993 pracuji na Pozemkovém úřadě České Budějovice a proto mám k této oblasti velmi blízko. Během posledních 50 let docházelo v zemědělské krajině ke scelování orné půdy do velkých nepřerušených celků. Byly rozorány meze, které oddělovaly jednotlivá pole a tvořily pásy přirozených ekosystémů mezi intenzivně obdělávanými zemědělskými monokulturami. Odstranění mezí značně přispělo ke snížení biodiverzity v krajině. Dnes je snaha tento stav napravit. Za tímto účelem bylo navrženo vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES), jehož součástí je i vysazování biokoridorů - liniových prvků, které předělují stávající velké půdní celky a zvyšují biologickou diverzitu. Má práce je rozdělena na dvě části. První částí je literární rešerše, která obsahuje přehled dané problematiky pozemkových úprav obecně a je čerpána především z vědecké literatury. Ve druhé části jsem se zaměřila na realizace ÚSES v katastrálních územích Dynín, Sedlec a Lékařova Lhota. Výsledkem práce je hodnocení realizací ve vybraných lokalitách a jejich přínos v krajině.
Návrh cestní sítě v komplexní pozemkové úpravě
SCHNEEDÖRFLER, Marek
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení současné cestní sítě v katastrálním území Pracejovice a na návrh nové cestní sítě v této oblasti. Katastrální území Pracejovice se nalézá v jižních Čechách zhruba 5 km od města Strakonice.
Analýza současného stavu, revize a testování nových postupů tvorby skladebných prvků ÚSES vybraných  katastrálních území Novohradska.
SÍČOVÁ, Petra
Územní systém ekologické stability je uměle vytvořený, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ve vybrané oblasti Novohradska byl plán ÚSES schválen již před desetiletím. Tato práce reviduje území podle standardní metodiky, která je založena na biologickém hodnocení. Při aktualizaci přírodních segmentů oblasti jsou testovány a využívány nové postupy, které zahrnují funkční aspekty krajiny. Konkrétně jsou založeny na fyzikálně-chemickém hodnocení. Data z mapování vymezeného území byla zpracována a vyhodnocena za pomocí nástrojů GIS. Metodou funkčních aspektů krajiny lze vhodně doplnit standardní metodiku pomocí objektivní identifikace optimálně funkčních a nefunkčních ploch, které jsou alternativou k segmentům kostry ekologické stability.
Posouzení vlivu ÚSES na stabilizační funkce v krajině
DVOŘÁKOVÁ, Radka
Během posledních 50 let docházelo v zemědělské krajině ke scelování orné půdy do velkých nepřerušených celků. Byly rozorány meze, které oddělovaly jednotlivá pole a tvořily pásy přirozených ekosystémů mezi intenzivně obdělávanými zemědělskými monokulturami. Odstranění mezí značně přispělo ke snížení biodiverzity v krajině. Dnes je snaha tento stav napravit. Za tímto účelem bylo navrženo vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES), jehož součástí je i vysazovní biokoridorů - liniových prvků, které předělují stávající velké půdní celky a zvyšují biologickou diverzitu. Tato stanoviště mají na okolní krajinu řadu pozitivních vlivů. Mohou být ale také útočištěm škůdců. Příkladem je vysazování střemchy hroznovité (Prunus padus), která je místem přezimování a primárním hostitelem mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) - obilného škůdce a přenašeče virových chorob. Cílem práce bylo zhodnotit vlivy ÚSES na okolní části krajiny a to jak vlivy pozitivní, tak negativní. Velká pozornost byla věnována průzkumu, jak přítomnost vysázených střemch působí na početnost a rozšiřování mšic na polích přiléhajících k biokoridoru. Pro výzkum byl zvolen relativně nově vysázený biokoridor ?Hlvatecký rybník? v katastrálním území Sedlec u Českých Budějovic. Na základě výsledků byly zhodoceny vlivy biokoridoru a byla navržena doporučení pro vysazovaní tak, aby se zabránilo negativním vlivům spojeným s rozšiřováním škůdců.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.