Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vzdělanostní struktura obyvatelstva Česka v postsocialistickém období: prostorové vzorce a genderové rozdíly
Ouředníček, Radek ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Korčák, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením úrovně vzdělanosti v Česku a jejím vývojem v postsocialistickém období. Cílem práce bylo popsat a vysvětlit rozdíly v úrovni vzdělání a jejich vývoj na různých řádovostních úrovních v Česku s důrazem na odlišnosti podle genderu. Analýzy byly realizovány na měřítkových úrovních evropských států, celého Česka a na závěr českých mikroregionů SO ORP. K zodpovězení výzkumných otázek práce byla použita kvantitativní analýza sekundárních dat. Úroveň vzdělanosti a stav genderových nerovností Česka byly v evropském kontextu zhodnoceny jako podprůměrné. Výzkumem byl zjištěn nárůst úrovně vzdělanosti a obrat v genderové nerovnosti ve vzdělání české společnost. Kartografickou analýzou byly vymezeny prostorové shluky úrovně vzdělanosti. Nejvýraznější prostorové rozdíly byly zjištěny mezi socioekonomicky vyspělými jádrovými a suburbánními regiony a zaostávajícími, polohově a socioekonomicky znevýhodněnými oblastmi. Klíčová slova: vzdělání, úroveň vzdělanosti, územní diferenciace, genderové nerovnosti, postsocialistický vývoj, Česko
Územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách v Česku
HŘEBÍČKOVÁ, Anna
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na analýzu územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách. Práce využívá kvantitativní analýzy dat volební účasti za referenční období 2006-2022. Zkoumá, jak se volební účast liší v různých geografických oblastech a jaké vlivy a faktory mohou tyto diferenciace ovlivnit. Volební účast je analyzována v hierarchicky odlišných územních celcích, jako jsou obce, okresy a kraje, Zároveň jsou tyto diferenciace vyjádřeny pomocí mapových výstupů. Důraz je kladen zejména na "problémové" regiony Česka-venkov, pohraničí nebo vnitřní periferie. Zároveň poukazuje na vývojový aspekt volební účasti v čase, k těmto účelům je v práci využit index změny. Následně dochází i k analýze vztahu mezi volební účastí a vybranými sociodemografickými či socioekonomickými charakteristikami obyvatel. Zkoumá se zejména vliv faktorů jako jsou věk, vzdělanost a nezaměstnanost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.