|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
|
Právní postavení žadatelů o azyl v EU
Potluková, Pavlína ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem okolností týkajících se vytvoření Společného evropského azylového systému a dále se zaměřuje na azylová řízení ve vyspělých zemích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první vysvětluje základní pojmy z oblasti azylu. Ve druhé kapitole je líčen vývoj právního postavení uprchlíků a žadatelů o azyl, a to v souvislosti s právními akty a mezinárodními smlouvami, které postavení těchto osob upravují. Otázce základních práv a povinností žadatelů o azyl a azylantů se věnuje třetí část práce, na kterou navazuje kapitola zaměřující se na popis průběhu a výsledků azylových řízení v pěti vybraných evropských zemích.
|
host ::
RSS.