Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Polymorfismus mikrosatelitových markerů u kmenů \kur{Beauveria bassiana}.
KRÁLOVÁ, Martina
\kur{Beauveria bassiana} je entomopatogenní polyfágní houba, která se běžně vyskytuje v půdě a parazituje na půdním hmyzu, resp. na stádiích hmyzu, jež se vyskytují v půdě. Dnes se používá při ochraně rostlin proti více jak 70 druhům hmyzu. V České republice má \{Beauveria bassiana} nyní největší význam v boji proti lýkožroutu smrkovému \kur{Ips typographus} v Národním parku Šumava. Tato práce byla zaměřena na hodnocení genetické variability kmenů entomopatogenní houby \kur{Beauveria bassiana} na základě analýzy mikrosatelitů a porovnání čtyř separačních metod elektroforézy na 2% agarózovém gelu, elektroforézy na 3% synergelu, čipové elektroforézy a fragmentační analýzy z hlediska nejpřesnější separace PCR produktů. V této studii bylo použito 41 kmenů z NP Šumava a 20 kmenů ze sbírky, označených jako ostatní, kde kromě kmenů odebraných z celého světa, byly zahrnuty i kmeny odebrané z NP Krkonoše a jižní Moravy. Pro analýzu mikrosatelitů bylo použito 11 primerových párů a pro vzájemné porovnání metod byly vybrány pouze 4. Populace kmenů \kur{Beauveria bassiana} odebrána z NP Šumava byla vyhodnocena na základě analýzy mikrosatelitů jako plně konzervativní a uzavřená bez ohledu na zdroj a lokalitu. U kmenů, které byly odebrány z celého světa, se projevila značná genetická variabilita. Z hlediska separace se jako nejlepší a nejvhodnější metoda pro detekci mikrosatelitů osvědčila fragmentační analýza. I přes její náročnou finanční stránku, se ukázala tato metoda jako nejpřesnější a nejcitlivější. Její výhoda spočívá v možnosti detekovat minimální rozdíly ve velikosti jednotlivých alel mikrosatelitů v rozmezí 1-2 bp, což je u gelové elektroforézy nemožné.
Analýza low-copy sekvencí a její využití pro hodnocení polymorfismu kmenů/izolátů \kur{Beauveria bassiana}
JOZOVÁ, Eva
Beauveria bassiana je využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce morfologického i genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém propojení jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus jednotlivých úseků pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 36 kmenů odebraných v Národním parku Šumava v České republice. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován podle sekvencí LSU (28S velká podjednotka ribosomální DNA). Vypozorovali jsme, že populace pocházející z Národního parku Šumava je velmi uzavřená. {\clqq}Lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Populace z Národního parku Šumava nevykazuje žádné rozdíly v polymorfismu. Díky této analýze byl ujednocen vzorek Bba I101. Tento preparát je opětovně používán na lýkožrouta smrkového, vyskytujícího se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.