|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
Češi hrají balkán: výzkum stereotypů českých hudebníků
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce nabízí vhled do komunity pražských hudebníků, kteří hrají tzv. "balkánskou muziku". Ve výzkumu se věnuji českým hudebníkům, bez zjevných vazeb na Balkánský poloostrov a jejich představě Balkánu. Hudbu a hudební události považuji za momenty, ve kterých hudebníci svůj postoj a představy o Balkáně demonstrují. Převážná část práce vychází z mé osobní zkušenosti s "balkánskou muzikou" v českém prostředí a z působení v kapele Džezvica, na jejímž působení západní představu o Balkáně ukazuji především. Práce je spojením teoretických přístupů týkajících se stereotypizace a balkanismu, a terénního výzkumu, provedeného během let 2010 - 2012 v Praze. Nedílnou součástí je analýza polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty na téma "balkánská hudba". Práce zachycuje, zda je možné na "český balkán" pohlížet optikou balkanismu a zda, jak a na jakém základě hudebníci své představy tvoří.
|
|
Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech
Bečev, Georgi ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá interetnickými souvislostmi v tradiční bulharské hudbě, které byly v minulosti z různých důvodů často opomíjeny nebo marginalizovány. Jsou posuzovány sbližující procesy, které v oblasti tradiční hudby probíhají v důsledku kulturní interakce mezi jednotlivými balkánskými etniky. Je zkoumána úloha, již pro formování hudebního folklóru měla dlouhodobá příslušnost balkánského regionu k jednomu státnímu útvaru (Osmanské říši), jako jeden z faktorů, který mohl zásadně napomoci vzájemným kontaktům zúčastněných etnik. Autor opírá svá východiska o jazykovědný koncept tzv. balkánského jazykového svazu, v jehož rámci je zkoumán soubor jevů a konvergentních tendencí v jazycích geneticky nepříbuzných v rámci balkánského areálu a klade si otázku, zda je možno podobnou tezi formulovat i v oblasti hudby a na základě posouzení hlavních sbližujících procesů tak vymezit pomyslný balkánský hudební svaz. K tomuto účelu jsou vybrány dva výrazné fenomény, jež jsou přítomny v bulharském folklóru a určitým způsobem také v širším balkánském rámci. Dvouetnická hudebně-kulturní interakce je posuzována na obřadu nestinarstvo/anastenaria, lidovém mysteriu, vrcholícím tancem na žhavém uhlí, jenž je praktikován malými komunitami Bulharů a Řeků v několika sídlech jihovýchodní části Balkánského poloostrova....
|