|
|
Biografické a literární souvislosti pobytu Boženy Němcové v Polné
KAPLANOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zaměřuje především na pobyt Boženy Němcové v Polné. Předmětem zájmu je vysvětlení, z jakého důvodů se rodina Němcových do Polné přistěhovala. Součást práce tvoří také charakteristika samotného polenského regionu spjatá s porovnáním tehdejšího a dnešního sociokulturního zázemí regionu. Těžiště práce spočívá v utřídění a výkladu biografických údajů, které jsou dostupné v primární i sekundární odborné literatuře (charakteristika polenské společnosti i jednotlivých klíčových osobností polenského společenského života a jejich vztahu k Boženě Němcové). Tento výklad je zároveň doprovázen i zhodnocením privátního života rodiny Němcových. Práce se soustředí i na známou osobnost Michaela Floriána, jehož práci tvoří šest dřevorytů týkající se Boženy Němcové. Nedílnou součást bakalářské práce představuje interpretační analýza literárních textů reflektujících polenský pobyt Boženy Němcové. Do práce je vnesena nová zmínka o odhalení památníku Boženy Němcové, k němuž došlo v červnu 2017. Práce je koncipována jako příspěvek k regionálnímu literárněhistorickému bádání.
|
|
|
The Granada kingdom and its cultural aspects
Töžérová, Denisa ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Počátkem 8. století se Pyrenejský poloostrov ocitnul pod muslimskou nadvládou. Jeho dobyvatelé si postupně podmanili téměř celé jeho území a později vytvořili vlastní nezávislý kalifát Al-Andalus. Vnitřní spory a ekonomické problémy kalifátu byly příčinou jeho úpadku, to mělo za důsledek jeho následné rozdělení na nezávislé panství. Na začátku 13. století dokázalo křesťanské reconquistě odolávat pouze jedno z nich, Granadské království. Granadské království si udrželo svoji nezávislost a jednotu skoro dvě století. Vzniklo v roce 1238 vyhlášením samostatnosti Muḥammadem Ibn Naṣrem, který z města Granady vytvořil hlavní centrum panovníkovi moci. Jeho vládci sice získali ochranu Kastilie a Aragonie, ale neustále se snažili hledat pomoc u svých severoafrických spojenců, ke kterým měli mnohem blíž. Obyvatelé království tvořili heterogenní společnost se složitými vztahy. Rozličné náboženské skupiny přispěly k mnohojazyčnosti obyvatelstva. V druhé polovině 14. století reconquista Pyrenejského poloostrova zpomalila a Granadské království zažilo vrcholnou éru své existence. Do Granady putovalo mnoho učenců z celého poloostrova a z jiných muslimských zemí. Granada se stala významným kulturním a obchodním centrem. Na panovníkově dvoře skládali svoje verše nejvybranější básnici, rozvíjela se matematika, astronomie,...
|
|
|
Islámská architektura a umění
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce je věnována islámské architektuře, ve svém počátku ale nejdříve popisuje vztahy islámského náboženství k umění a kultuře obecně. Upozorňuje na význam muslimských staveb v souvislosti se symbolikou islámu. Ve třetí kapitole pojednává o střetu dvou civilizací, přičemž bere v úvahu nejdříve vliv islámské kultury na Evropu a následně i ovlivnění islámu Evropou. Čtvrtá kapitola si všímá podrobněji některých důležitých prvků islámské architektury (oblouk, geometrické vzory, ornamentika a kaligrafie) a vyjmenovává základní muslimské stavby. V poslední kapitole je popsán vývoj moderní islámské architektury ve 20. století, který je pak doložen na konkrétních soudobých sakrálních i světských stavbách.
|
host ::
RSS.