|
| |
|
| |
|
|
Studium fluidních inkluzí v pegmatitech ze Skalska u Jílového a z Dolních Borů
Fenclová, Kateřina ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Ackerman, Lukáš (oponent)
S použitím fluidních inkluzí byly určeny P-T podmínky, složení a vlastnosti fluid, které jsou asociovány s krystalizací pegmatitů ze dvou lokalit v jednotce moldanubika, Skalsko a Dolní Bory. V okolí Skalska (nedaleko Jílového u Prahy) se nachází malá tělesa pravděpodobně muskovitických pegmatitů spjata s žilami aplitů, která pronikají do okolních biotitických granodioritů (požárský a sázavský typ). Oblast geologicky náleží k středočeskému plutonu, který je variského stáří a žilná aktivita spojená s průniky aplitů, pegmatitů a lamprofyrů je nejmladší fází vývoje této oblasti. V Dolních Borech byly inkluze studovány z andalusit-diasporové nodule, jež se nachází v pegmatitové žíle č. 3 v oblasti zvané Dolní Bory-Hatě. Pegmatit je primitivního typu, má zonální stavbu a zmíněná andalusit-daisporová nodule se nachází uvnitř blokového křemene. Horninové prostředí, do kterého žíly pegmatitů pronikaly je tvořeno zejména granulity (borský granulitový masiv), které jsou taktéž variského stáří. Fluidní inkluze byly studovány v křemeni (Skalsko, Dolní Bory), andalusitu a diasporu (Dolní Bory). Zachycená fluida ve vzorcích ze Skalska jsou H2O-CO2 a H2O typu. H2O-CO2 fluida byla poměrně nízce salinní (4,1 až 5,9 hm.% NaClekv), obsahovala od 20 do 5 mol.% CO2 a hustota fluida byla od 0,84 do 1,03 g/cm3 . U H2O...
|
|
| |
|
|
Silkrety, jejich vznik a vývoj
Kohoutová, Iveta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Silkrety jsou horniny s vysokým podílem SiO2 (obvykle více než 90 hm. %), které vznikají mobilizací SiO2 během procesů zvětrávání. Silkrety které vznikají v blízkosti zemského povrchu během půdního zvětráváním v teplém a humidním klimatu se označují jako pedogenní silkrety. Dalším typem silkret jsou groundwater silkrety, k jejichž vzniku dochází v aridním a semiaridním klimatu, v hloubkách 5- 50 m pod povrchem v těsné blízkosti hladiny podzemní vody. Navíc se ještě dají rozlišit silkrety, jejichž silicifikace je spjata s evapority. U tohoto typu silkret je ale velice složitá geneze i určení období jejich vzniku. Existují čtyři typy textur silkret: GS-, F-, M-, C- textura, z nichž nejběžnější texturou je F-textura. V České republice jsou silkrety známy spíše pod termínem sluňáky nebo křemence. Ostatně v každé zemi, kde se vyskytují, mají své specifické označení. Silkrety jsou tvořeny hlavně SiO2, v minoritním množství tu jsou zastoupeny těžké minerály a živce. Tmelící složku tvoří nejčastěji α-křemen, opál a chalcedon. Průměrná mocnost silkret se pohybuje v rozmezí 1-3 m, ale byly nalezeny i mocnosti o 5 metrech. Hlavním zdrojem SiO2 je chemické zvětrávání silikátových minerálů a zrna křemenného prachu, která jsou unášena větrem a ukládají se před přírodními překážkami na zemském povrchu, např....
|
|
| |
|
|
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
|
|
| |
|
|
Izotopové složení fluid extrahovaných z fluidních inkluzí
Drahota, Jakub ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Žák, Karel (oponent)
Zlatonosné mineralizace a ložiska zlata v Českém masivu jsou vázané především na středočeskou metalogenetickou zónu. V této diplomové práci byla zkoumána křemenná žilovina z ložisek Mokrsko, Kašperské hory, Jílové u Prahy a Kasejovice, která vznikala z H2O-CO2±CH4±N2 fluid za teplot cca 500-300 řC. Křemen byl mechanicky i chemicky přečištěn a ve vakuové aparatuře pro termální dekrepitaci fluidních inkluzí bylo kryogenně separováno CO2 k následnému stanovení izotopového složení uhlíku. Naměřené hodnoty δ13 C-CO2 leží v rozmezí od -15,7 do -6,5 ‰ PDB. Takto rozsáhlé variace vylučují pouze jediný zdroj uhlíku a pro většinu lokalit lze uvažovat uhlíku ze dvou zdrojů a o jejich mísení. Jako nejpravděpodobnější zdroj se jeví uhlík homogenizované svrchní kůry a uhlík organického původu mobilizovaný při metamorfních procesech.
|
|
| |
host ::
RSS.