|
|
Paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče
ZIMOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Intenzivní péče má za cíl záchranu životů, naopak paliativní péče doprovází nemocné a zkvalitňuje jejich poslední chvíle. I když by se mohlo zdát, že tyto dva obory jsou vzdálené, není tomu tak. Oba se dotýkají smrti a pracují s lidmi, kteří balancují mezi životem a smrtí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé obory, včetně jejich historie. Dále je kapitola věnována propojení těchto dvou oborů. Následující kapitoly se zabývají etickými aspekty paliativní péče poskytované na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Další kapitoly se zabývají umíráním a smrtí. Poslední z kapitol v teoretické části práce, jsou věnovány blízkým umírajících a zemřelých pacientů. Cílem práce bylo: Zmapovat povědomí zdravotnického personálu pracujícího v intenzivní a resuscitační péči, zjistit přístup zdravotnického personálu pracujícího v resuscitační a intenzivní péči k poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, zjistit problémy a nedostatky ze strany zdravotnického personálu, v poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče a zjistit faktory, které působí a ovlivňují zdravotnický personál při poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Výzkumné šetření probíhalo na oddělení ARO jedné z jihočeských nemocnic. Na základě výsledků lze říci, že zdravotnický personál, pracující na ARO má výborné teoretické znalosti v oblasti paliativní péče. Pacientům se snaží poskytovat co nejlepší péči a dělají pro ně maximum. Vzhledem k velké specifičnosti oddělení, je mnohdy velmi náročné zajistit co nejlepší podmínky pro umírajícího pacienta a jeho blízké. I přes toto všechno byly shledány problémy, které se týkají nedostatečné a nevhodné komunikace, kterou podtrhuje i prostředí, kde je uskutečňována. Dalším nedostatkem byla absence psychologické podpory a péče pro zdravotníky, kteří jsou téměř neustále vystavováni stresu. Zaznamenána byla také naprostá absence nabídnutí podpory a péče o pozůstalé. Což je součástí a předpokladem poskytování kvalitní paliativní péče. Na základě rozhovorů můžeme říci, že na ARO pracují velmi vzdělaní pracovníci, kteří svou práci dělají s láskou a chtějí jí poskytovat co nejkvalitněji Bylo by však v tomto případě na místě, nabídnout zdravotnickým pracovníkům možnosti vzdělávání v oblasti paliativní péče a komunikace, kterých je dostatek. Výsledky této práce by mohly pomoci minimalizovat zjištěné problémy a mohly by sloužit jako podklad pro přednášky a semináře pro pracovníky na ARO.
|
|
|
České překladatelství a tlumočnictví v EU
ZÍMOVÁ, Eva
Cílem mé bakalářské práce je vytvořit přehlednou informační brožuru poukazující na význam českého překladatelství a tlumočnictví v Evropské unii a to jak v rovině obecné tak konkrétní, se zaměřením na jednotlivá jazyková oddělení a na vlastní práci překladatelů a tlumočníků v orgánech EU. Úvod práce pojednává o cestách vedoucích do řad českých tlumočníků a překladatelů v Evropské unii a s jejich nezbytným vzděláním. Druhá a třetí část práce je zaměřena na důležitost jednotlivých českých překladatelských a tlumočnických oddělení. Jednotlivá oddělení a jejich práce jsou v této kapitole podrobně představena. Krátká část je věnována formám pomoci, kterou Evropská unie poskytuje českým překladatelům a tlumočníkům a roli kterou v orgánech Evropské unie hrají soukromé jazykové agentury.
|
|
|
Úskalí ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku
ZIMOVÁ, Eva
Poranění mozku se řadí mezi jedny z nejčastějších úrazů obecně. Pacient s poraněním mozku je ve většině případů hospitalizován v nemocničním zařízení, kde by mu měla být poskytována komplexní ošetřovatelská péče. Jelikož sestra má nezastupitelnou a významnou roli v průběhu ošetřování a obvykle bývá s pacientem při příjmu, podílí se na léčbě, je u vzniklých komplikacích a nebo při uzdravení a propuštění pacienta, je důležité, aby měla dostatek vědomostí a znala úskalí této péče. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním mozku a dále zjistit povědomí všeobecných sester o možných komplikacích, které mohou nastat u pacientů s poraněním mozku. Byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké mají všeobecné sestry znalosti v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku? Jaké jsou nejčastěji se vyskytující komplikace u pacientů s poraněním mozku? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním mozku? Jak sestry reagují na vzniklé komplikace u pacientů s poraněním mozku? Jaké možnosti mají sestry ve vzdělání v oblasti problematiky ošetřování pacientů s poraněním mozku? Pro zpracování empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněné pozorování. Dle výsledků této práce lze říci, že co se týče ošetřovatelské péče o pacienty s poraněním mozku a jejích specifik, mají sestry dobré znalosti. Sestry na traumatologii ale kladou větší důraz při příjmu na pacienta, odpovědích sester z nejmenovaného z oddělení se pacient ztrácí a sestry hovoří spíše o vyšetření či operacích. Sestry jsou také schopny odhalit komplikace a vhodně je řešit. Ovšem sestry z nejmenovaného oddělení jsou zas schopny lépe referovat o tomto poranění i komplikacích, než sestry z traumatologie. Proto považuji za důležité, nabídnout sestrám další vzdělávání v této problematice, které dle výsledků rozhovorů v některých případech chybí. Výsledky této bakalářské práce mohou být prezentovány na seminářích anesteziologicko-resuscitačního a traumatologického oddělení.
|
|
|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
host ::
RSS.