Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kameraman a využití software Adobe CC 2015 pro triky, střih a korekce (Adobe After FX, Adobe Premiere Pro, Adobe Speedgrade)
Votýpka, Vojtěch ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Kromě pojednání o softwaru obsahuje práce kapitoly věnující se nízkorozpočotvé kinematografii a související se současnou úlohou absolventa katedry kamery. Obsáhlou kapitolu tvoří budování vlastního pracoviště pro barevní korekce, jako cesty k nezávislosti a kontrole výsledného obrazu.
The Use and Significance of Slow Motion in Film
Waghmare, Sourabh ; FUXJÄGER, Klaus (vedoucí práce) ; WEISER, Antonín (oponent)
I want to write about Slow Motion in film - how it began to be used and how its use has evolved in film, technical considerations for shooting slow-motion and possibly an analysis of scenes that have used slow motion for the impact these scenes made on the viewers.
Využití technologie Sledování bodu v digitální postprodukci
Černý, Jiří ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; VELEK, Patrik (oponent)
V úvodu této práce se seznámíme se základním prvkem při práci strackingem - bodem / pixelem a jeho vlastnostmi v digitálním matematickém světě. Dále se seznámíme s přehledem obrazových zdrojů a zařízení, využívající bodové / pixelové snímače. Porovnáme princip technologie sledování bodu s ostatními technologiemi. Co můžeme s bodem dělat díky matematickým operacím? Porovnáme různé typy matematických algoritmů a popíšeme technologii sledování bodu v obraze a její podmínky. Popíšeme nástroje využívající sledování bodu v obraze a jejich použití včetně přehledu komerčních softwarových aplikací používaných v digitální postprodukci a jejich uplatnění při rozličných úkonech při práci s obrazem z natočeného nebo digitálně převedeného zdroje. Nakonec se podíváme na uplatnění a rozšíření technologie sledování bodu při práci v 3D softwarech. Představíme princip motion capture, který využívá sledování bodu pro tvorbu digitalizovaných prostorových kopií skutečnosti.
Problematika použití Motion control v digitální kinematografii
Moulis, Ladislav ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; FUXJÄGER, Klaus (oponent)
Tato magisterská práce pojednává o principech a možnosti využití zařízení Motion control v digitální kinematografii. Seznamuje čtenáře s jednotlivými typy zařízení a jejich technickými aspekty které mohou natáčení ovlivňovat. V této práci čerpám poznatky z mé stáže v Londýně u firmy Mark Roberts Motion Control Ltd, která se stala na půl roku mým domovem a zdrojem veškerých informací. Myslím si, že mne tato společnost (ač není na světe jedinou firmou zabývající se výrobou zařízení motion control) poskytla v této oblasti široký rozhled díky její produkci motion control nástrojů zahrnující celý řetězec výrobou rigů počínaje a softwarového ovládání konče. Pomocí vybraných příkladů se v této práci snažím popsat a shrnout praktické poznatky týkající se této specializované a vysoce technologicky náročné oblasti kinematografické tvorby, která u nás není až tak běžná.
Alfred Hitchcock
Hojdová, Jana ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; BRABEC, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
Tvůrčí využití digitálního intermediátu při tvorbě světelných atmosfér
Janda, Marek ; Weiser, Antonín (vedoucí práce) ; Jícha, Marek (oponent)
Cílem této magisterská práce je nastínit tvůrčí využívání digitálního intermediátu v kameramanské praxi. Moderní technologie, mezi které digitální intermediát patří přináší i nové možnosti práce a úpravy světelných atmosfér v digitální postprodukci. Úvodem jsou zmíněny atmosféry v malířství, fotografii a ve filmu. Dále jsou popsány typy vstupních formátů pro zpracování obrazu, druhy filmových přepisů, scannerů a výstupních formátů. Následuje vlastní postprodukce obrazu (s obrazovými ukázkami), která se zaměřuje na zařízení pro postprodukci, digitální kompozici, triky, barevné korekce a úpravy obrazu. Je zde uvedena technologie zápisu dat na film i problém týkající se digitálního kina včetně archivace. Na závěr práce jsou připomenuty klasické filmové technologie, perspektivy využití digitálního intermediátu v tvůrčí činnosti kameramana a je nastíněna budoucnost a vývojové tendence filmu.
Vizuální efekty v digitální éře
Bebrová, Jana ; Komrzý, Petr (vedoucí práce) ; Weiser, Antonín (oponent)
Práce shrnuje tu část historie kinematografie, která je poznamenána počítačovou tvorbou. Uvádím cestu od prvních digitálních pokusů až po současné trendy. Popisuji základy 3D animace a obrazové kompozice. Některé kapitoly jsou věnovány postupům tvorby VFX ve všech fázích výroby, plánování vizuálních efektů, koprodukci s postprodukčním studiem i ekonomickému pohledu. V závěru práce je uveden slovník pojmů a seznam používaných formátů.
Digitální filmové triky
Duda, Martin ; Masník, Boris (vedoucí práce) ; Weiser, Antonín (oponent)
Tématem této práce jsou filmové triky. Na začátku je vysvětleno co filmový trik je, proč se dělá a do jakých kategorií se dá rozdělit. Práce se soustředí na nové digitální trikové technologie, konkrétně kombinaci 3D CG animace a reálného prostředí. Klasické triky zmiňuje jen okrajově. Součástí práce je i názorný přehled historie vývoje triku na jednotlivých zlomových projektech, včetně obrázkové dokumentace. V jednotlivých kapitolách jsou podrobně popsány i vlastní poznatky z mé dosavadní praxe v tomto oboru, které by se daly aplikovat při vytváření dalších tvůrčích projektů. Na závěr jsem začlenil do této práce i praktický aglicko - český slovníček pojmů, nejčastěji používaných při natáčení a postprodukci.
Triky, využití v hraném filmu
Šmíd, Zbyněk ; Weiser, Antonín (vedoucí práce) ; Myslík, Jiří (oponent)
Rozbor a porovnání obrazu malířského s obrazem filmovým.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.