|
|
Stylisticky snížené lexikum současné ruské prózy a problematika jeho překladu do češtiny.
Vysoký, Josef ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je otázka překladu stylisticky snížené slovní zásoby (zejm. vulgarismů) z ruštiny do českého jazyka. Podkladem jsou příklady excerpované ze současné ruské prózy, souboru povídek V. Kozlova. Nejprve jsou srovnány oba národní jazyky s důrazem na sociolekty, mezi nimiž jsou je věnována pozornost jedné konkrétní vrstvě, vulgarismům. Následně jsou srovnávány vulgarismy v obou jazycích. Tento přístup je významný pro pochopení jejich společných a rozdílných rysů, možnosti jejich použití a další rozpracování tématu z hlediska. Český jazyk nedisponuje slovní zásobou s vysokou mírou expresivity, jak je tomu v případě ruského matu. Princip funkční ekvivalence dovoluje nedostatek na úrovni vysoké míry expresivity kompenzovat volbou vhodných prostředků cílového jazyka.
|
|
|
Slovotvorba slovesa v ruském matu
Vysoký, Josef ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se věnuje otázce jazykového fenoménu spojeného s ruským (východoslovanským) prostředím označovaným jako mat. Důvodem pro sepsání této práce je aktuálnost a živost matu v současnosti a zároveň jeho časté přehlížení v odborných pracích. Tento jazykový fenomén je vnímán na pozadí tzv. areálů vulgarismů, tedy rozdělení jazyků různých jazykových skupin evropských jazyků podle tématu jejich nadávek-vulgarismů. Dále je v práci objasněn pojem mat, jeho složení a funkce. Předmětem práce je analýza slovotvorných postupů uplatňovaných při tvorbě slovesa v matu a jeho potenciálu vyjadřovat význam neobscénní v porovnání s původním obscénním významem kořenů slov matu. Čtvrtá kapitola porovnává vulgarismy- nadávky v ruském a českém jazyce, kdy se soustředí v souladu s tématem práce na konkrétní slovní druh, na slovesa.
|
|
|
Porovnání pěstování žlutěkvetoucích hybridních odrůd řepky a bílekvetoucí liniové odrůdy Witt technologií Flower Power System® v provozních podmínkách Agro Rubín a.s.
Vysoký, Josef ; Baranyk, Petr (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Cílem této práce je porovnat v provozních podmínkách žlutěkvetoucí hybridní odrůdy pěstované v konvenčním intenzivním zemědělství s bílekvetoucí liniovou odrůdou Witt pěstovanou v systému Flower Power System (FPS) a potvrdit, resp. vyvrátit hypotézu, že liniová odrůda Witt je minimálně stejně rentabilní jako hybridní odrůdy (HO), a to především i díky ekologicky šetrné a ekonomicky úsporné technologii FPS.
Metodika FPS spočívá v založení porostu odrůdy Witt s obsevem ranější žlutěkvetoucí odrůdy maximálně na šíři 1 záběru postřikovače, v tomto případě 24 m. Pro obsev byla zvolena liniová odrůda Cortes.
Základní zpracování půdy orbou bylo provedeno hned po sklizni předplodiny ozimého ječmene a po aplikaci organického hnojení, kejdy prasat na rozdrcenou slámu. Výsev všech sledovaných odrůd probíhal v termínu 11. až 21.8.2014.
Vzcházení porostu a podzimní vývoj probíhaly rovnoměrně, žádná výrazná poškození škůdci nebyla zaznamenána, vzhledem k teplému počasí byla nutná trojitá aplikace morforegulátorů. Do zimy porosty vstupovaly s dostatečným počtem pravých listů, silným kořenovým krčkem a přisedlou listovou růžicí.
Jarní vývoj porostu začal velmi brzy, díky mírné zimě přezimovalo podle odrůdy 91 až 96% rostlin. Aplikace DASA proběhla počátkem března, první aplikace DAM 390 již v druhé polovině března. Kvetení probíhalo v průměru měsíc v termínu 29.4. až 30.5.2015. Aplikace insekticidů proběhla na všech odrůdách 1x ve fázi poupěte, druhá aplikace do květu proti bejlomorce byla kvůli slabému výskytu vynechána, neprojevil se tak očekávaný efekt FPS.
Sklizeň byla zahájena díky velmi teplému a suchému počasí 21.7.2015. Celkový průměrný výnos byl 4,64 t8%/ha. Výnos odrůdy Witt byl 4,64 t8%/ha, obsev Cortes 4,62 t8%/ha a průměr HO 4,67 t8%/ha (4,19 až 5,01 t8%/ha). Rentabilita POR u odrůdy Witt dosáhla 87,10%, průměr HO 87,49% (86,10% až 88,46%).
Výsledná čísla nám ukazují, že odrůda Witt nedosahuje min. stejné rentability jako průměr HO, při srovnání s některými konkrétními HO je však výrazně překonává, což je u liniové odrůdy zajímavé. Při srovnání kvalitativních parametrů, díky kterým by mohlo být dosahování lepších výkupních cen, dosáhla odrůda Witt velmi podobných hodnot jako odrůda Cortes, což ji proti žlutěkvetoucím odrůdám nezvýhodňuje. Ve spojení s nižší ekologickou zátěží na včely a další necílové organismy se však odrůda Witt zdá velmi zajímavou volbou.
|
host ::
RSS.