|
|
Křesťan v kyberprostoru
Škácha, Petr ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Cílem této práce je nalezení odpovědi na otázku, zda je možné kyberprostor využívat bezpečně a k dobrému, nebo zda je kyberprostor sám o sobě špatný a jeho používání nesprávné. První část práce je věnována bouřlivému technologickému vývoji posledních desetiletí obecně. První kapitola vymezuje pojem kyberprostor. V druhé kapitole pak bude shrnut rozvoj technologií, které s kyberprostorem souvisí, a to převážně technologií telekomunikačních. Další kapitoly se věnují tomu, jak tato změna a rozšíření technologií změnila způsob mezilidské komunikace, a popisují nejdůležitější změny pozitivní i negativní. Druhá část práce se snaží uvést do specifických světů obyvatel kyberprostoru, do komunit, které s různými cíli vznikly kolem nových technologií. Byly přitom vybrány konkrétní příklady, na kterých je nějakým způsobem vidět nové skutečnosti, které dříve nebyly dostupné vůbec, nebo pouze omezeně. Poslední, třetí část je pak jádrem této práce, ke kterému první dvě části přivádějí. Ta nejdříve popisuje, jak už zmíněný vývoj technologií a změny ve stylu komunikace zasahují jednotlivce, jaké pro něj mají přínosy a následky, na závěr shrne, co k této nové situaci člověka říká učení církve. Klíčová slova kyberprostor, teorie komunikace, teologie komunikace, teologická antropologie
|
|
|
Starověká praxe pokání a Ambrožův spis De paenitentia
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Ambrožův spis De paenitentia a zhodnotit jeho význam pro teologii pokání. Po představení vývoje kající praxe v rané církvi do 4. století, především v západní části církve a s přihlédnutím k novaciánské krizi jako mezníku, se dále zabývá osobností a dílem Ambrože Milánského, jmenovitě spisem De paenitentia, a to nejen v kontextu reakce na dobovou polemiku s novaciánskou herezí, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou teologií, která se později rozvine v chápání pokání jako jedné ze svátostí církve. Klíčová slova Ambrož Milánský, církevní otcové, 4. století, Novacián, hřích, pokání, smíření
|
|
|
Homosexualita a učení katolické církve
Mikita, Peter ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Homosexualita a učení katolické církve je kritickou analýzou fenoménu homosexuality v učení katolické církve z dogmaticko-morálního i antropologického, resp. teologicko-etického hlediska v diferencovaném kontextu řešení tzv. neregulérních a složitých životních situací v intencích apoštolské exhortace papeže Františka O lásce v rodině, Amoris laetitia. Konfrontuje jednotlivé moderní antropologické přístupy k teoretickým i praktickým otázkám souvisejícím s homosexuální orientací, s důrazem na míru jejich kompatibility s dogmatickým rámcem církevní nauky, vymezeným církevními dokumenty. Ptá se po konformním i akceptovatelném řešení pozitivního začlenění homosexuality do integrálního osobnostního rozvoje křesťana praktikujícího katolickou víru.
|
|
|
Through the Profane Desire to the Desire for Eternity
Benešová, Hana ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Šmejdová, Barbora (oponent)
Hana Benešová Skrze touhy profánní k touze po věčnosti. Abstrakt V sekulární společnosti není touha po Bohu častým tématem reflexe. Avšak právě ona vede k lidskému naplnění a integritě. Tato práce zkoumá touhu po Bohu skrze poznání profánních tužeb a jejich nedostatečnosti. Prostřednictvím tohoto poznání je jim dáno správné místo v Augustinově konceptu řádu lásky (ordo amoris). Příkladem tohoto procesu transformace tužeb jsou také Augustinovy reflexe nad ztrátou jeho milovaných příbuzných a přátel prizmatem věčnosti a poznání, že v Bohu není nikdo ztracen. Pro upřesnění a pochopení průběhu přeměny vnímání tužeb je použita fenomenologická metoda. Podrobně je popsán pohyb a odstup jakožto důležité součásti percepční změny. Rovněž je zkoumáno téma ženské spirituality v kontextu touhy. Práce se proto zaměřuje na snahu ženy osvobodit se od toho, co je dočasné, aby se otevřela bezpodmínečné lásce a sama takovou láskou milovala. Objevování touhy po Bohu prostřednictvím uvědomování si pomíjivosti profánních tužeb a jejich neschopnosti uspokojit nepokojné srdce může být důležitým úkolem pro další bádání v oblasti spirituální teologie.
|
|
|
Examen: Zpytování (s)vědomí podle sv. Ignáce z Loyoly
Herink, Robin ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Examen: Zpytování (s)vědomí podle sv. Ignáce z Loyoly Tato práce se zabývá modlitbou examen, neboli zpytováním svědomí v kontextu ignaciánské spirituality. Sleduje její vývoj od instrukcí v Duchovních cvičeních sv. Ignáce z Loyoly, přes komentář Alphonsa Rodrígueze až po současné autory. Zkoumá přelomový článek Zpytování vědomí George Aschenbrennera a kontext doby, ve kterém vznikal. Nakonec hledá vhodnou podobu modlitby examen pro dnešní dobu, objasňuje různá úskalí a výzvy a předkládá impulzy, které mohou pravidelnou praxi této modlitby obohatit.
|
|
|
Význam Augustinovy řehole pro duchovní život v proměnách času
Tichý, Jakub Štěpán ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Význam Augustinovy řehole pro duchovní život v proměnách času RNDr. Jakub Štěpán Tichý, Ph.D. Vedoucí diplomové práce: doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. Katedra: Katedra systematické teologie a filosofie Anotace Cílem této práce je představit Augustinovo pojetí řeholního života a poukázat na originalitu tohoto pojetí v kontextu již existujícího mnišství a kultury, ve které Augustin žil. Dále si práce klade za cíl představit současný stav výzkumu Augustinovy řehole a ilustrovat hodnotu řehole pro duchovní život v dnešní době na základě vybraných témat. Klíčová slova Augustin z Hippo, řehole, spiritualita řeholního stavu
|
|
|
Milost ve Vyznáních sv. Augustina
Löffelmannová, Lada ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Cílem této práce je nástin rozboru Augustinovy nauky o milosti v jeho autobiografickém díle Vyznání a následné přiblížení možností přínosu konceptu projevů milosti ve Vyznáních pro život křesťana v současné době. V první části bude nejprve pojednáno o společensko-historickém pozadí života svatého Augustina, následovat bude jeho životopis, dále pak stručné pojednání o Augustinově nauce o milosti. Druhá část představí nástin rozboru Augustinových Vyznání. Bude zde uvedena charakteristika díla jako teologické autobiografie, struktura a obsah díla. Ve třetí části pak bude zpracován koncept projevů milosti ve Vyznáních, na který bude navazovat nástin přínosu pro život křesťana v současnosti. Klíčová slova milost, hřích, svatý Augustin, Vyznání, duchovní život, současnost
|
|
|
Tajemství Vtělení v díle Jana od Kříže jako ozvěna janovské christologie
Hlaváčová, Marie ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Tajemství Vtělení v díle Jana od Kříže jako ozvěna janovské christologie. Práce analyzuje význam tajemství vtělení v mystické zkušenosti a nauce Jana od Kříže, španělského karmelitána ze 16. století, a hledá v jeho koncepci tohoto tajemství stopy toho, co o vtělení vypovídá čtvrté evangelium. Na základě rozboru úryvků z jednotlivých světcových děl dospívá k závěru, že tajemství vtělení má ve světcově zkušenosti i nauce klíčový význam spočívající v tom, že Ježíš - vtělené Slovo - je rozhodujícím činitelem procesu sjednocení s Bohem: je vzorem, podle kterého se má křesťan formovat, a současně milovaným Snoubencem, s nímž se věřící sjednotit a vstoupit tak do společenství lásky mezi Otcem, Synem a Duchem svatým. Stěžejním dílem, které odhaluje, jak si Jan od Kříže tajemství vtělení cení, je básnická parafráze Janova evangelia Romance na evangelium »In principio erat verbum«. V ní autor vyjadřuje svůj pohled na tajemství vtělení formou dialogu mezi Otcem a Synem ve věčnosti. Vtělení je chápáno jako sňatek vtěleného Slova s lidstvem, které se tím pozvedá na božskou úroveň a získává tudíž podíl na vztahu mezi Otcem a Synem. Báseň je hermeneutickým klíčem k pozdějším autorovým spisům, v nichž lze pozorovat tentýž pohled na tajemství vtělení ovlivněný janovskou christologií. Autorka doporučuje využít...
|
|
|
Augustinova nauka o manželství ve spisu De bono coniugali
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Augustinův spis De bono coniugali a zhodnotit jeho význam pro teologii manželství. Po představení pojetí instituce manželství v římské říši a ve spisech vybraných křesťanských autorů Východu i Západu v prvních čtyřech staletích a s přihlédnutím k rozvíjející se mnišské tradici se dále zabývá osobností a dílem Augustina z Hippo, zejména spisem De bono coniugali, a to nejen v kontextu reakce na dobové polemiky, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou naukou církevního autora o manželství. Klíčová slova Augustin z Hippo, církevní otcové, 5. století, manželství, panenství, přirozenost, čistota, tělo
|
|
|
Úloha mateřství v dějinách spásy v díle Pavla Evdokimova
Šafárová, Michaela ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce zkoumá otázku úlohy mateřství v dějinách spásy v dílech Pavla Evdokimova: Žena a spása světa a Svátost lásky. V první části práce se pod úhlem pohledu autora nahlíží na lidskou bytost v komplexním obrazu Božího plánu, charakterizujeme tak jeho teologickou antropologii a uvádíme problematiku člověka jako neodvolatelně povolaného k tomu být věrným obrazem Božím se zaměřením na specifické poslání ženy. Hlavní část práce poté zkoumá úlohu mateřství ženy a to jako klíčové povolání, které je možné žít ve formě fyzické (tedy manželství), nebo duchovní (tedy v zasvěcení). Předposlední část práce podtrhuje ideál, který Pavel Evdokimov spatřuje v postavě Panny Marie a poslední kapitola si klade za cíl reflektovat úlohu mateřství a její důležitosti pro situaci dnešní ženy. Klíčová slova Pavel Evdokimov, ruská teologie 20. století, teologická antropologie, žena, mateřství, zasvěcený život, manželství
|
host ::
RSS.