|
|
Změny ve stravovacích zvycích horníků na Kladensku (s přihlédnutím k obci Vinařice)
Žvachtová, Pavla ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Rozhodujícím mezníkem pro utváření Kladenska jako známé industriální oblasti (těžební a hutní průmysl) byla polovina 19. století. S rozvojem průmyslu v tomto regionu souvisela velká profesní migrace z celé oblasti Čech a Moravy. Jedním z výsledků této migrace bylo vzájemné ovlivňování a prostupování jednotlivých kulturních prvků a jevů mezi nově příchozími a autochtonním obyvatelstvem, kteří pak společně vytvářeli kladenskou dělnickou (hornickou) kulturu. Dělnický charakter Kladenska se pak v průběhu historie mnohokrát změnil, nicméně jeho kořeny je třeba hledat právě v 19. století. Zásadní proměnou prošla kladenská dělnická (hornická) kultura po roce 1990, kdy v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami začal celý region procházet společenskou transformací. Ocelárny POLDI a těžba černého uhlí prošly úpadkem, produkce oceláren byla zastavena v polovině 90. let 20. století a poslední důlní pracoviště ukončilo těžbu v roce 2002. Tyto změny a procesy se pak logicky odrazily v každodenním životě všech obyvatel Kladenska, ale nejvíce se samozřejmě dotkly zaměstnanců v průmyslu, kteří nejen ztratili svou práci ale hlavně svůj společenský status (a to ve srovnání s obdobím před rokem 1990, kdy zejména hornictví bylo jedno z privilegovaných povolání). V této práci nelze postihnout všechny změny ve všech...
|
|
|
Tradiční kočovnické kultury Střední Asie
Hejzlarová, Tereza ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Pargač, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nahlíží na kulturu kočovných pastevců z historické perspektivy, a proto bylo její zpracování založeno na studiu literatury, týkající se zvoleného tématu. Struktura práce byla sestavena tak, aby zahrnovala všechny podstatné složky týkající se samotného fenoménu kočovného pastevectví a s ním spojených projevů materiální a duchovní kultury. Ačkoliv ruská kolonizace Střední Asie způsobila značné změny ve fungování kočovného pastevectví, mnohé tradiční prvky této společnosti zůstávají zachovány i dnes. O tomto jevu svědčí i současné terénní výzkumy oblasti, uskutečněné českými etnology, které byly v nedávné době publikovány.245 V rámci mé cesty do Republiky Altaj, kterou bych označila spíše za pilotáž, něž-li jako terénní výzkum, který dle mého názoru potřebuje delší časové období a opakované cesty do zvolené oblasti, jsem měla možnost se s tímto fenoménem setkat osobně. Je možné i dnes zaznamenat, že se ve vesnickém prostředí udržují tradice, se kterými jsem se setkávala při studiu literatury. Jedná se zejména o chov původních druhů hospodářských zvířat, která se celoročně, volně pohybují na vzdálenějších pastvinách a práce s nimi má sezónní charakter. Nevymizelo ani tradiční obydlí - jurta, která je stále používána a mnoho vesnických obyvatel ji v trochu pozměněné podobě staví i vedle...
|
|
|
Místo jako součást literatury - zámek ve Vrchotových Janovicích. Pokus o literárně-antropologickou studii se zhodnocením dosavadních interpretací
Bažant, Andrej ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Vrhel, František (vedoucí práce)
Predmetem studie je zamek ve VrchotovYch lanovicich a jeho posledni majitelka, baronka Sidonie Nadhema. Puvodne stredoveka tvrz byla behem 18. a 19.stoleti pretvorena v romantickY zamek obklopeny pusobivy-m krajinarskYm parkem. Posledni majitelka zamku, Sidonie Nadhema (1885 - 1950), velmi vzdelana a nezavisla zena, se stala blizkou pfitelkyni dvou vy-jimecnych postav stredoevropske kultury, basnika Rainera Marii Rilka a esejisty a kritika Karla Krause. Oba zamek navstevovali a pro oba se tyto navstevy staly inspiraci pro jejich dUo. Behem II.svetove vaIky siouzil zamekjako sidio jednotek SS a po kratkem obdobi, kdy se Sidonie snaziia 0 jeho renovaci, odesla v roce 1949 do exilu v Anglii. V nasledujicich letech pak zamek pomalu pust! a jeho majitelka byia temer zapomenuta. Koncem 50.let presel zamek do vlastnictvi N arodniho muzea. V prvni polovine 60.let byly poprve vydany dopisy Karla Krause a R.M.Rilka Sidonii Nadheme, jez se staly dulezitym zdrojem informaci pro poznani jejich zivotu a del. Predevsim v pripade Karla Krause dopisy odhaIiIy zceia novou tvar jeho osobnosti i dila. Pro Krause, jenz byl doposud znam hIavne jako autor poiemickY, se vztab se Sidonii a pobyty v janovickem parku staly podnetem ke vzniku jeho IyrickYch basni. Sidoniina Cinnost pri navrhovani a uddovani parku se pro nej staia...
|
|
|
Analýza etnických poměrů a regionalismu na severovýchodním Slovensku
Hynčica, Pavel ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Pargač, Jan (vedoucí práce)
V nasi praci jsme se pokusili analyzovat nektere poznatky vztahujici se k etnicke situaci na severovychodnim Slovensku. Dusledkem slozitych a specifickych historickych, geografickych, ekonomicko-sociaInich a dalSich pomeru je nevyhranena etnicka sebeidentifikace zdejsich obcanu. Tato skutecnost vyplyva i z terenniho vyzkumu, ktery jsme provadeli v okoli Sniny a Ubl'y. Pro formovani etnicke identity zdejsich obcanu Je podstatny vliv charakteristickych rysu prostfedi, ve kterem ziji. Obyvatelstvo sv. Slovenska Je dlouhodobe spolecne (bez ohledu na narodnost) determinovano specifickymi geografickymi (odlehlost, hornate nepfistupne uzemi s hustym zalesnenim nebo loukami a pastvinami), ekonomickymi (nevyvinuta infrastruktura, zaostaly prumysl, nezamestnanost) a kulturnimi (dfevena sakraIni lidova architektura, nabozenstvi) pomery. I kdyz se poukazuje na etnicky charakter nekterych kulturnich jevu (drevene kosteliky jako proJev kultury prislusniku rusinskeho etnika), otazkou zkoumani teto skutecnosti jsme se hloubeji nezabyvali. V oblasti etnicke problematiky tohoto reglOnu Jsme svedky dlouhodobych permanentnich polemik meZI zasUinci prorusinske a proukrajinske koncepce, kteri odlisne interpretuji celou radu skutecnosti. Podstatny spor se vede 0 to, zda jsou Rusini samostatnou etnickou skupinou nebo subetnikem...
|
|
|
Vesnická samospráva na počátku 20. století v Libici nad Cidlinou
Vinduška, Jan ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
Uvedení v život obecní samosprávy v roce 1850 mělo obrovský význam jak pro samotné obyvatele obcí a měst, tak pro pozitivní vývoj celé společnosti. Obce i města dostala možnost se samostatně rozvíjet dle svých potřeb bez nutnosti neomezeného diktátu zvenčí, za předpokladu, že představitelé obcí a měst se budou řídit danými zákonnými normami. Zásady na nichž měl být vybudován první obecní zákon v habsburské monarchii a které byly císařem zaručeny jako základní práva svobodné obce, obsahovalo IV. oddělení říšské ústavy ze dne 4. března 1849 v § 33 a znějí následovně: a) Volení zastupitelů obce; b) Přijímání nových údů (občanů) do spolku obecního; c) Samostatné řízení obecních záležitostí; d) Uveřejňování výsledků obecního hospodaření; e) Veřejná jednání obecních zastupitelů. Těchto několik důležitých bodů pro vznik obecní samosprávy je základním motem předkládané studie. Jak již sám název napovídá, hlavním cílem této práce je snaha o interpretaci přesně specifikované vesnické samosprávy počátkem 20. století na Poděbradsku. Vedle konkrétního vzniku obecního výboru a orgánů obce na základě voleb se budeme zabývat také vymezením hlavních činností představenstva (prezentovaného starostou obce), obecního výboru a dalšími aktivitami úzce souvisejícími s obecní samosprávou. Obecní samospráva totiž dala občanům do...
|
host ::
RSS.