|
|
ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL JAKO PREVENCE CIVILIZAČNÍCH CHOROB
TICHÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdravého životního stylu v souvislosti s prevencí civilizačních chorob. V teoretické části jsou stručně popsány nejvýznamnější faktory životního stylu, které mají vliv na lidské zdraví. Dále je zde zmíněna prevence a také některé civilizační choroby, se kterými se nejčastěji setkáváme.Zdravý životní styl představuje soubor zvyklostí a chování, který podle současných vědeckých poznatků podporuje zdraví. Můžeme si jej představit například jako styl, v němž většina složek, ze kterých se skládá, má pozitivní orientaci a kde fyzická aktivita, racionální výživa, nekuřáctví, střídmé pití alkoholu a dobré mezilidské vztahy jsou na prvním místě.Cílem této práce je zmapování životní stylu a následné porovnání výsledků ve skupině žen a mužů a porovnání životního stylu u osob žijících ve městě a na venkově. Výzkumný soubor tvořily osoby žijící v okrese Jindřichův Hradec, ve věku 41-55 let. První hypotéza - V rámci dodržování zdravého životního stylu se u mužů bude častěji objevovat negativní faktor kouření {--} byla potvrzena. Ve svém výzkumu jsem zjistila, že ve zkoumaném vzorku populace osob žijících v okrese Jindřichův Hradec pravidelně kouří 37,1 % mužů a 22,2 % žen, což koresponduje s výsledky studie HELEN, na nichž byla tato hypotéza postavena. Druhá hypotéza - Ženy budou hodnotit svůj zdravotní stav jako horší {--} nebyla potvrzena. Otázka zjišťující subjektivní pocit zdraví měla ověřit, zda platí zjištění Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky. Zdravotní stav hodnotilo kladně celkem 43,6 % žen a 35,4 % mužů, záporně 14,6 % žen a 29,1 % mužů. Třetí hypotéza {--} Lidé žijící ve městě na sobě budou ve srovnání s obyvateli venkova častěji pociťovat stres {--} byla potvrzena. Na otázku {\clqq}Trpíte stresem?`` odpovědělo kladně celkem 90,4 % osob žijících ve městě a 77 % osob žijících na venkově.
|
|
|
Sociální problematika mužského bezdomovectví
TICHÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na mužské bezdomovectví v Českých Budějovicích. V teoretické části jsem se věnovala především obecným příčinám vzniku bezdomovectví a specifickým problémům, které jsou spojeny se životem bezdomovců. Zaměřila jsem se na překážky v návratu do běžného života, jako je obtížné hledání zaměstnání, zdravotní stav této populace a bariéry v komunikaci s organizacemi či institucemi, které by jim usnadnily návrat do běžného života. V další části jsem popsala služby, které mají bezdomovci k dispozici k zvládnutí jejich těžké životní situaci na území České republiky. V souvislosti se sociálními službami jsem popsala základní legislativu týkající se poskytování těchto služeb. V závěru teoretické části jsem okrajově použila statistické údaje ze sčítání bezdomovců v Praze a Brně. V praktické části jsem se soustředila především na užívání alkoholu a jiných návykových látek, prodělání výkonu trestu odnětí svobody v minulosti bezdomovců. Dále jsem se zaměřila na příčiny vzniku této těžké životní situace. Veškeré informace, které jsem získala pro svůj výzkum, jsem získala od klientů v Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích, kteří využívají služby azylový dům.
|
|
|
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY - MONITORING INFORMOVANOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH DÍVEK V DANÉ PROBLEMATICE
TICHÁ, Jana
V této bakalářské práci se věnuji tématu poruch příjmu potravy. Toto téma jsem si vybrala pro jeho naléhavost a pro stále vzrůstající popularitu štíhlosti a neustálému hubnutí mezi mladými lidmi. Podle MKN-10 shodně s DSM-IV Americké psychiatrické asociace zahrnují poruchy příjmu dvě jasně definovaná onemocnění: mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto poruchy jsou si velice podobné, jsou pro charakteristické následující znaky: intenzivní snaha o dosažení štíhlosti spojená se snižováním přijímané energie a se zvyšováním vydávané energie, strach z tloušťky, nadměrná pozornost věnovaná jídlu, vlastnímu tělu a hmotnosti. Poruchy příjmu potravy nejčastěji postihují dospívající dívky a mladé ženy. Ženy trpí těmito poruchami přibližně desetkrát častěji než muži. Obvykle mívají chronický průběh, závažné duševní, tělesné a sociální následky. Neexistuje jediný klíčový rizikový faktor, vždy se jedná o soubor sociálních, kulturních a rodinných vlivů, životní styl a osobní předpoklady s dospíváním a biologickými faktory. Prevence poruch příjmu potravy je u nás stále na velmi nízké úrovni. Oproti tomu velká pozornost je stále věnována prevenci nadváhy.
|
host ::
RSS.