|
|
Projevy rizikového chování u jedinců s Aspergerovým syndromem
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce se zaměřuje, vzhledem k nastalé inkluzi, na aktuální téma sociálněpedagogické činnosti "Projevy rizikového chování u jedinců s Aspergerovým syndromem". Práce je členěna do 10 kapitol. První tři se věnují poruchám autistického spektra, Aspergerově syndromu a rizikovému chování. Další kapitoly jsou zaměřené na cíl práce, výzkumné otázky a zvolené metodice šetření. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry jedinci s Aspergerovým syndromem vnímají nastavené sociální normy, zdali si je uvědomují, jak jim jsou představovány a jestli si uvědomují rizikové chování, kterého se mohou dopustit nedodržováním těchto norem. Také jakými metodami se s těmito úskalími potýkají jejich rodiče a učitelé. V této práci byl uplatněn kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru s jedinci s Aspergerovým syndromem, jejich rodiči a učiteli. Z rozhovorů s jedinci s Aspergerovým syndromem vyplývá, že si sice některé typy rizikového chování uvědomují, avšak většinu norem mají spíše automaticky naučenou, než aby si logicky odůvodnili správnost či nesprávnost svého chování. Rodiče vypovídají, že rizikové chování řeší se svými dětmi až v momentě, kdy nějaké nastane. Učitelé vyzdvihují pedagogické asistenty, jako důležitou součást pedagogického týmu. Diskuze porovnává zjištěné závěry výzkumné části, které byly rozdělené do kategorií, s dostupnou literaturou a tvrzením v teoretické části práce. Závěr dodává, že by bakalářská práce mohla přispět k bližšímu poznání tohoto tématu nejen u pedagogických pracovníků, ale i budoucím absolventům pedagogických disciplín.
|
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
host ::
RSS.