|
|
Role volných kyslíkových radikálů v ischemicko-reperfuzním poškození plic při plicní transplantaci a možnosti prevence radikálového poškození
Mrázková, Hana ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Klíčová slova: Tx plic, EVLP, NHBD, IR poškození, ROS, hyperkapnie, genderové rozdíly Tato disertační práce se zabývá velmi aktuální otázku nedostatku dárcovských orgánů pro transplantace plic. Stejně jako u ostatních orgánů i zde se neustále zvyšuje množství pacientů v terminálních stadiích onemocnění na čekacích listinách, ale nedochází k adekvátnímu navýšení dárcovských orgánů. V naší experimentální práci jsme se zaměřili na rozvoj výzkumu řešení, které se z dlouhodobého hlediska zdá jako nejúspěšnější a tím je transplantace orgánů od dárce s nebijícím srdcem (NHBDs) v protokolu ex vivo transplantace plic (EVLP) na zvířecím modelu (potkan kmene Wistar). Jedná se o metodu světově klinicky již zavedenou (v ČR jen experimentálně), která je neustále předmětem dalšího výzkumu. Na podkladě dříve prováděných studií jsme se v první experimentální části práce změřili na možný protektivní vliv hyperkapnické ventilace na ischemicko-reperfúzní (IR) poškození plic při EVLP. Studie prokázala, že hyperkapnická ventilace má protektivní vliv na vznik volných kyslíkových radikálů (ROS) u IR poškození plic, ale pouze pokud je využita v období reperfúze. Ve druhé experimentální studii jsme navázali na velmi aktuální téma vlivu pohlaví na IR poškození plic při EVLP u dárce s nebijícím srdcem. I zde jsme naplnili...
|
|
|
Využití radiofrekvenční ablace v léčbě inoperabilních jaterních tumorů
Skalický, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Vyhnánek, František (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent)
MUDr. SKALICKÝ, Tomáš Autor se v dizertační práci zabývá radiofrekvenční ablací jaterních nádorů. Při léčení jaterních metastáz využíváme několika druhů léčby. Na prvním místě s nejlepší prognózou dlouhodobého přežiti je radikální jaterní resekce s mikroskopicky čistým okrajem 5-10mm, tzv. R0 resekce. Tito nemocni mají přežiti 5 let v průměru asi 30 - 40% a 10 leté přežití okolo 20%. Radikální resekci jaterních metastáz, přestože je jako jediná potencionálně kurativní, se však podaří provést pouze u 15-25% nemocných s jaterním postižením. Na druhu místě využíváme, u inoperabilních a neresetovatelných tumorů, metody destrukční, kdy tumor není odstraněn, ale je pomoci tepla, chemické látky či chladu destruován. Jde tedy o metody, které buď mohou metastázy zlikvidovat nebo zmenšit jejich rozsah a tím umožnit jejich následnou radikální resekci, či mohou byt použity jako paliativní řešeni a prodloužit život nemocného. Práce vznikla spojením pětileté klinické praxe ve FN Plzeň a experimentální práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.