|
|
Anomální difuze iontů v modelech turbulentního okrajového plazmatu tokamaku
Papřok, Richard ; Krlín, Ladislav (vedoucí práce) ; Svoboda, Vojtěch (oponent) ; Langer, Jiří (oponent)
Zvýšený transport částic a energie z okrajového plazmatu byl pozorován a může být problémem pro činnost budoucího termojaderného reaktoru. Turbulence v okrajovém plazmatu představuje komplexní problém, s jehož zvládnutím si současna teorie neumí zcela poradit. Pro začátek volíme jednouchý, snadno matematický popsatelný potenciál, který představuje první přiblížení ke skutečné měřenému potenciálu. Dynamika z něj vycházející, vede pro jistou oblast parametrů k jevu zvanému Lévy walks, který zapříčiňuje (zvýšenou) anomální difúzi. V této práci je ukázáno, že pro typické hodnoty fyzikálních veličin v tokamacích, spadají tyto parametry právě do této oblasti a mohou být tudíž příčinou anomálního transportu v plazmatu.
|
|
| |
|
|
Srážkové charakteristiky v pozorovaných datech a simulacích regionálních klimatických modelů
Svoboda, Vojtěch ; Pech, Pavel (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Vzhledem k pozorovaným změnám ve srážkových charakteristikách představují srážky v podobě intenzivních srážkových událostí vyšší potenciální nebezpečí a to nejen z hlediska výskytu bleskových povodní. Přestože informace o charakteristikách individuálních srážkových událostí jsou důležité z pohledu mnoha hydrologických aplikací, individuální srážkové události a jejich charakteristiky nejsou (narozdíl od jiných ukazatelů denních/sub-denních srážkových úhrnů/intenzit) v současné době objektem zájmu mnoha studií. Disertační práce přináší komplexní analýzu charakteristik intenzivních srážkových událostí v České republice založenou na pozorovaných datech a rozsáhlém souboru simulací regionálních klimatických modelů (RCM), která je navíc doplněna o rozbor korelační struktury měřených srážkových dat na příkladu Královéhradeckého kraje. Vzhledem k tomu, že simulace RCM reprezentují prostorový průměr v gridboxech, byl vyhodnocen také efekt prostorového průměrování srážkových dat na charakteristiky událostí. Evaluace srážkových událostí simulovaných RCM pak byla provedena podle několika ukazatelů vzhledem k bodovým a prostorově průměrovaným pozorovaným datům pro kontrolní období 1981-2000. Pro dvojici scénářových období (2020-2049 a 2070-2099) byly následně vyhodnoceny změny v charakteristikách srážkových událostí a to včetně jejich provázanosti s předpokládanými změnami v radiačním působení a teplotě.
|
|
| |
|
|
Jean - Luis Barrault
Svoboda, Vojtěch ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Jean-Louis Barraulta, jednoho z nejvýznamnějších francouzských divadelníků. Barrault je známý ve světě jako vynikající herec, mim, reţisér a teoretik divadla. Jeho přínos pro vývoj evropského divadla v minulém století je velmi významný, zejména pro mimické divadelní ţánry. Práce přibliţuje čtenáři Barraultovu osobnost a uměleckou tvorbu se zaměřením na jeho přínos pro pantomimu. Další náplní práce je zmapovat významné vlivy různých osobností na umělecký vývoj Jean-Louis Barraulta.
|
|
|
Vliv dynamického strečinku na okamžitý výkon
SVOBODA, Vojtěch
Práce je zaměřena na zhodnocení dopadu dvou typů strečinku na následný výkon. S ohledem na obsah je možné ji rozdělit na praktickou a teoretickou část. První, tedy praktická část, přibližuje relevantní poznatky k řešené problematice. Pozornost je věnována anatomii svalového vlákna, fyziologii svalové kontrakce a propojení svalu s centrální nervovou soustavou. Dále je v práci popsána proprioceptivní funkce svalů, její anatomická dimenze a principy fungování. V souvislosti s vnitřní regulací možnosti protažení svalu jsou v teoretické části práce popsány také nepodmíněné reflexy na úrovni svalového vlákna. Vzhledem k tématu lze v této sekci najít obecné principy strečinku. Následuje detailní rozlišení typů protažení včetně jejich provedení, výhod a záporů. V závěru teoretické části jsou popsány obecné kontraindikace strečinku a hypermobilita jako jeden z rizikových faktorů. Druhá část náležela praktickému výzkumu. Výzkum si klade za úkol zodpovědět otázku: ?Který z typů strečinků před výkonem má lepší vliv na aktuální výkon?? K tomuto účelu bylo vybráno osm aktivních vrcholových sportovců. Vzhledem k poměrně nízkému počtu sledovaných jedinců a opakovanému měření každého z nich lze povahu výzkumu charakterizovat jako smíšenou. Po sestavení konkrétních strečinkových jednotek byly testované osoby seznámeny s disciplínami, na nichž bude efekt protažení měřen. Jednalo se o 40 yardový sprint, specifická forma člunkového běhu, skok z místa do dálky a provádění kliků bez přestávky pro zjištění maximálního počtu opakování. Tyto disciplíny byly prováděny vždy po aplikaci jednoho typu protažení, přičemž minimální rozmezí měření bylo určeno na 24 hodin z důvodu zachování objektivity výzkumu. Celkově byla každá aktivita měřena čtyřikrát ? dvakrát po provedení statického a dvakrát po provedení dynamického strečinku. Výzkum zaznamenává jednotlivé odchylky v měřených hodnotách po provedení statického i dynamického strečinku v rámci všech testování. Pro lepší přehlednost jsou z těchto odchylek vytvořeny aritmetické průměry poukazující na průměrné pozitivní i negativní odchylky. Výsledné hodnoty jsou poté zachyceny v tabulkách, znázorněny graficky a slovně vysvětleny. Čtveřice měření ukázala analogické výsledky. V případě prvních tří disciplín je jako vhodnější určen dynamický typ strečinku vzhledem k poměrně vyšším výkonům u jednotlivých aktivit. Současně byla také zjištěna lepší záporná průměrná odchylka u časů měřených po dynamickém strečinku. Posledním testovaným pohybem se stalo cvičení kliků bez možnosti odpočinku pro maximální počet dosažených opakování. U této disciplíny nebyl po aplikaci obou druhů protažení zaznamenán zásadní rozdíl. Provádění kliků v této formě uvedenou skupinou probandů přiřazuje aktivitě silově- vytrvalostní povahu. Vzhledem k poměrně jasným výsledkům u ostatních, krátkodobých činností spojených s maximální formou výkonu, se zdá patrné, že typ strečinku projevuje větší dopad právě na tento typ zatížení oproti silově- vytrvalostnímu v podobě cvičení kliků. Kapitola s názvem ?Diskuze? je opět rozdělena na dvě části. V první z nich je učiněn rozbor získaných výsledků a závěrů vzhledem k možným námitkám stran objektivity měření. Ve druhé části diskuze jsou získané závěry podrobovány srovnání se zahraničními studiemi, které se také zabývaly dopadem uvedených typů strečinku na shodné či obdobné disciplíny. Vzhledem k výše uvedeným faktům i výzkumu samotnému lze považovat otázku výzkumu za zodpovězenou. U krátkodobých disciplín prováděných s maximální intenzitou lze prokázat dynamický strečink před aktuálním výkonem za vhodnější oproti strečinku statickému. Tento závěr nelze prokázat u aktivit silově-vytrvalostního charakteru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.