|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Poměr mezi katolickou církví a národním socialismem v Německu v předvečer II. světové války
Radoměřská, Terezie ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Poměr mezi katolickou církví a národním socialismem v Německu v předvečer II. světové války Diplomní práce se soustřeďuje na události v Německé říši v období od převzetí moci Adolfem Hitlerem v roce 1933 do vypuknutí II. světové války. Cílem práce je postihnout vztah mezi katolickou církví a národně socialistickou vládou Německa. Práce přináší klíčové momenty národně socialistického programu a podstatná vyjádření jejích představitelů, které se vztahují k náboženství a církvi. Současně i ostré odsouzení této ideologie ze strany církve. Po převzetí moci roku 1933 národní socialisté uzavřeli Říšský konkordát. Konkordát byl v následujících letech systematicky porušován, církev byla pronásledována a její aktivity důsledně likvidovány. Práce nastiňuje postupnou likvidaci politického katolicismu, stran Centrum a BVP, likvidaci katolických profesních i mládežnických sdružení a vzestup Hitlerjugend. Sleduje cílenou likvidaci katolického tisku i násilné převzetí školství. Popisuje snahu o diskreditaci církve devizovými a mravnostními trestními procesy, které proti ní byly vedeny. Na pozadí těchto represí se práce zabývá vývojem postojů a oficielních vyjádření německých biskupů. Od odsouzení před rokem 1933, přes opatrná vyjádření v letech 1934 - 1935, k pokusům o smír v jednání s Hitlerem v roce 1936, jednoznačně...
|
|
|
Osudy oseckého kláštera v letech 1938-1950
Konopík, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Bibliografická citace: Osudy oseckého kláštera v letech 1938 - 1950: Diplomová práce/ Petr Konopík, vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. - Praha, 2015 - 91 s. Anotace Tato diplomová práce má za cíl popsat a reflektovat mnišský řád cisterciáků a události, které se odehrály v klášteře cisterciáků v Oseku u Duchcova. Středem mé práce je český cisterciácký klášter v Oseku na teplicku, který se nachází na severu Čech poblíž státních hranic s Německem. Ve své práci se soustřeďuji na události, které se odehrály v letech 1938 - 1950. Stěžejním obdobím jsou události spojené s koncem 2. světové války a navazujícím odsunem Němců a německých řeholníků, kteří byli před vlastním odsunem vězněni. Druhé období, jímž se zabývám, je zřízení salesiánského studentátu, neboli učiliště. Dalším tématem mé práce je celonárodní Akce K, jinými slovy, přepadení a centralizace řeholníků do internačních táborů. Práce stojí převážně na osobních svědectvích a od nich odvozených historických kontextech, podložených archivními materiály a literaturou, které popisují vztahy církve a státu v Československu. Cílem práce je představit a popsat cisterciácký řád jako takový a přiblížit situaci tohoto řádu v jednom českém klášteře, který je svou honosností a rozlohou nazýván perlou Krušných hor. Klíčová slova Cisterciáci,...
|
|
|
Josef Beran v letech 1939-1945
Kolouch, František ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
16. února 2008 Resumé Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybral významnou osobnost české katolické církve kardinála Josefa Berana. Zpracoval jsem jeho šestileté a velmi dramatické životní období v letech 1939 - 1945. Prakticky se jedná o období druhé světové války, kdy byl Josef Beran jako vlastenec jednou z obětí tzv. heydrichiády a v roce 1942 byl zatčen a následně odvlečen do Malé pevnosti Terezín a pak do koncentračního tábora Dachau. Práce sleduje jeho osudy co by rektora kněžského semináře v počátcích období Protektorátu Čechy a Morava a posléze jako vězně nacistického režimu až do jeho porážky, kdy se Josef Beran vrací do osvobozené vlasti. Na základě různých pramenů jsem zaujal k některým jeho postojům osobní reflexi a to ve snaze dosáhnout co nejúplnějšího chápání jeho osobnosti. Většinu informací jsem získal především z archívních materiálů a osobních svědectví. Mnoho materiálů jsem objevil ve Státním ústředním archivu a to konkrétně ve Fondu pražského arcibiskupství, kde mi byla zpřístupněna osobní korespondence Josefa Berana a pražského arcibiskupa K. Kašpara a korespondence K. H. Franka ve Fondu říšského protektora. Moji práci velmi obohatily materiály z Fondu poválečného retribučního soudnictví s církevními referenty pražského gestapa Kurta Oberhausera, Fritze Kiesewettera a...
|
|
|
Působení katolické církve na Šumpersku v době komunismu
Snášelová, Jitka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Resumé Název práce: Působení katolické církve na Šumpersku v době komunismu Jméno autorky: Jitka Snášelová Bakalářská práce popisuje život katolické církve mezi lety 1948-1968 nejprve v celostátním měřítku a poté se zaměřuje na hornatý region Šumperska, obzvláště na obec Bludov. V první části práce má čtenář pochopit, jak se vůči církvi režim projevoval, jak vypadala náboženská nesvoboda a jaká zvěrstva byla mezi jiným napáchána. Druhou část práce pak autorka koncipovala tak, aby byly znázorněny dopady komunistické vlády na všední život obyčejných venkovanů. Nejdůležitější kapitolou této části pak je pojednání o soudním procesu s farníky v Bludově. Proces posloužil komunistické zvůli jako odstrašující případ pro příliš odvážné občany. Tomuto předchází popis společenské situace v obci na začátku 20. století s důrazem na vztah katolíci a nevěřící. Závěr práce potom patří ukázce působení šumperských církevních tajemníků v sedmdesátých letech, s čímž je pak úzce spojeno pojednání o poutích. Celý text pak má poukázat na propracovanost a zároveň zrůdnost komunistického vládnutí a na živoření církve po celých čtyřicet let. O to více si je pak třeba vážit hrdinů, kteří v boji s touto státní mocí vyšli s čistým štítem. Počet slov Stránky : 43 Slova : 14 303 Znaky (bez mezer) : 83 530 Znaky (včetně mezer) : 97 751...
|
|
|
Osudy oseckého kláštera v letech 1938-1950
Konopík, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Bibliografická citace: Osudy oseckého kláštera v letech 1938 - 1950: Diplomová práce/ Petr Konopík, vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. - Praha, 2015 - 91 s. Anotace Tato diplomová práce má za cíl popsat a reflektovat mnišský řád cisterciáků a události, které se odehrály v klášteře cisterciáků v Oseku u Duchcova. Středem mé práce je český cisterciácký klášter v Oseku na teplicku, který se nachází na severu Čech poblíž státních hranic s Německem. Ve své práci se soustřeďuji na události, které se odehrály v letech 1938 - 1950. Stěžejním obdobím jsou události spojené s koncem 2. světové války a navazujícím odsunem Němců a německých řeholníků, kteří byli před vlastním odsunem vězněni. Druhé období, jímž se zabývám, je zřízení salesiánského studentátu, neboli učiliště. Dalším tématem mé práce je celonárodní Akce K, jinými slovy, přepadení a centralizace řeholníků do internačních táborů. Práce stojí převážně na osobních svědectvích a od nich odvozených historických kontextech, podložených archivními materiály a literaturou, které popisují vztahy církve a státu v Československu. Cílem práce je představit a popsat cisterciácký řád jako takový a přiblížit situaci tohoto řádu v jednom českém klášteře, který je svou honosností a rozlohou nazýván perlou Krušných hor. Klíčová slova Cisterciáci,...
|
|
|
Činnost církevních tajemníků na Šumpersku do roku 1968
Snášelová, Jitka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností okresních církevních tajemníků v okrese Šumperk. Časové rozmezí práce se pohybuje od roku 1948 do roku 1968. Po stručném vylíčení situace v olomoucké diecézi po únoru 1948 se text věnuje teritoriálnímu vymezení okresu Šumperk, v průběhu 50. a 60. let. Poté práce sleduje působení tajemníků během jednotlivých let, přičemž se snaží z jejich zpráv nadřízenému orgánu stanovit nejdůležitější události a problémy římskokatolické církve toho kterého údobí. Speciální pojednání náleží výuce náboženství (spojené s těžkostmi při přihlašování do tohoto předmětu) a protináboženské propagandě, tedy tzv. ateistické výchově. Dále se text zabývá kauzami duchovních, kteří byli nespravedlivě odsouzeni a vězněni ve vykonstruovaných procesech komunistického režimu. Ačkoliv se jednalo o místní procesy, o kterých za hranicemi okresu nebylo nic známo, přesto stojí za zmínku, protože těmto kněžím zásadně ovlivnily životy. V neposlední řadě je pozornost věnována osobám církevních tajemníků a kněžím, kteří se museli snažit pod státním nátlakem spolu vycházet, přestože stáli každý na jiné straně barikády.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Augustin Schubert (1902-1942)
Futera, František ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Augustin Schubert (1902-1942) V této práci se autor snaží nasbírat co nejvíce informací o životě augustiniánského převora od sv. Tomáše P. Augustina Schuberta. Kromě celkového pohledu na tuto osobu se snaží autor objasnit několik dílčích otázek, které v dosavadní literatuře nebyly dostatečně zpracovány. Jde zejména o důvody jeho vstupu do řádu a příčinu jeho uvěznění za nacistické okupace. Práce se také snaží objasnit otázku, zda měl Schubert spíš blíže k českému, nebo německému prostředí. Práce je sestavena chronologicky. Nejprve sledujeme osudy žižkováka Františka Schuberta, který po svých studiích na vysoké škole vstupuje do augustiniánského řádu. Po studiu teologie v německém Würzburgu se Schubert vrací do Prahy kde začíná svou kněžskou činnost. Hned zpočátku je jeho působení úzce spjato s Československým Orlem. Této organizaci zasvětil Schubert většinu svého úsilí a i proto dnes máme nejvíce pramenů, právě z tvorby ČS Orla. Mezi významné milníky orelských dějin vstoupila pouť do Říma v roce 1933, jejíž byl Schubert hlavním organizátorem. Až do začátku války můžeme u tohoto mladého kazatele sledovat nárůst popularity ve všech společenských vrstvách. Bohužel válka udělala všemu konec. V roce 1940 byl zatčen a po věznění v českých vězení na Pankráci a v Terezíně, byl převezen nejprve do koncentračního...
|
|
|
Josef Beran v letech 1939-1945
Kolouch, František ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
16. února 2008 Resumé Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybral významnou osobnost české katolické církve kardinála Josefa Berana. Zpracoval jsem jeho šestileté a velmi dramatické životní období v letech 1939 - 1945. Prakticky se jedná o období druhé světové války, kdy byl Josef Beran jako vlastenec jednou z obětí tzv. heydrichiády a v roce 1942 byl zatčen a následně odvlečen do Malé pevnosti Terezín a pak do koncentračního tábora Dachau. Práce sleduje jeho osudy co by rektora kněžského semináře v počátcích období Protektorátu Čechy a Morava a posléze jako vězně nacistického režimu až do jeho porážky, kdy se Josef Beran vrací do osvobozené vlasti. Na základě různých pramenů jsem zaujal k některým jeho postojům osobní reflexi a to ve snaze dosáhnout co nejúplnějšího chápání jeho osobnosti. Většinu informací jsem získal především z archívních materiálů a osobních svědectví. Mnoho materiálů jsem objevil ve Státním ústředním archivu a to konkrétně ve Fondu pražského arcibiskupství, kde mi byla zpřístupněna osobní korespondence Josefa Berana a pražského arcibiskupa K. Kašpara a korespondence K. H. Franka ve Fondu říšského protektora. Moji práci velmi obohatily materiály z Fondu poválečného retribučního soudnictví s církevními referenty pražského gestapa Kurta Oberhausera, Fritze Kiesewettera a...
|
host ::
RSS.