|
|
Vliv vápnění na druhovou skladbu a výnosy polopřirozeného travního porostu
Sláma, Miloš
V letech 2014 a 2015 byl na stanovišti Kameničky sledován vliv vápnění a N-hnojení na výnosy sušiny, podíl jednotlivých agrobotanických skupin a druhů, druhovou diverzitu a kvalitu polopřirozeného travního porostu. Pokusné plochy byly uspořádány ve čtyřech opakováních a rozděleny na nevápněné a vápněné bloky. Pro účely vápnění byl použit mletý dolomitický vápenec. Dusík ve formě močoviny byl aplikován v dávkách N0, N50, N100. Druhová skladba ovlivnila všechny sledované ukazatele trvalého travního porostu, přičemž měla vliv i na tvorbu výnosů. Hnojení dusíkem bez dotace ostatních živin se na stanovišti Kameničky nepromítlo do vyššího výnosu, vyšší druhové diverzity, ani kvality travního porostu. Hnojení dusíkem zvýšilo podíl hodnotnějších trav na úkor ostatních bylin, ovšem potlačilo (P<0,05) zastoupení mezirodového hybridu Festulolium pabulare. Vápnění se projevilo na zastoupení rostlinných druhů, které již byly přizpůsobeny kyselému prostředí, zároveň nevedlo ke zvýšení výnosů. Ve druhové skladbě se zvýšilo (P<0,05) zastoupení Festuca rubra L., Agrostis spp. nenáročných na živiny a naopak byl potlačen (P<0,05) Alopecurus pratensis L. a Ranunculus repens L. Vápnění nevedlo k vyšší diverzitě ani ke zvýšení kvality travního porostu.
|
|
|
Pícniny v osevních postupech a ve výživě zvířat
Sláma, Miloš
Cílem práce bylo posoudit vývoj osevních postupů s návazností na současný stav pícnin na orné půdě, kdy začalo ubývat osetých ploch pícnin a snižovaly se i stavy skotu. Práce se dále zabývá zásadami osevních postupů, vhodností zařazení jednotlivých druhů pícnin a jaký vliv má zařazení pícnin v osevních postupech a ve výživových parametrech skotu. Správně sestavený osevní postup totiž přispívá k bezproblémovému pěstování plodin a obohacení půdy o velké množství podzemní a nadzemní fytomasy. Zařazení pícnin přispívá v mnoha případech ke zvýšení úrodnosti půdy. Velmi vhodné je v této souvislosti zařazení leguminóz, především jetelovin, ale i luskovin, které zanechávají velké množství posklizňových zbytků a navíc díky symbióze kořenového systému s hlízkovými bakteriemi fixují vzdušný dusík. V krmných dávkách přežvýkavců představují významný zdroj bílkovinné složky. Nejvyšší uplatnění v krmivářství z jetelovin nachází vojtěška setá a jetel luční. Pro doplnění glycidové složky krmné dávky má největší význam kukuřice na siláž, která je díky okopaninovému charakteru s možným přímým hnojením také zlepšující plodinou v osevních postupech.
|
host ::
RSS.