|
|
Floristický průzkum pramenišť východní části Krkonoš (Labe)
Hronovská, Markéta ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá floristickým průzkumem pramenišť, která se nachází ve východní části Krkonoš a zároveň v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem této práce je tedy inventarizace cévnatých rostlin a mechorostů, které se na vybraných prameništích vyskytují. Dalším cílem je na základě přesné lokalizace pramenišť pomocí GPS přístroje vyhotovit různé mapy, které slouží k doplnění literární rešerše.
Během konce léta a podzimu 2015 byl zhotoven subjektivní metodou soupis druhů bylinného a mechového patra, které zachycují aktuální pokryv vegetace na stanovišti. Pro zachycení abundance druhů na vybraných lokalitách byla vhodně zvolena stupnice pokryvnosti. Charakteristika zájmového území byla zpracována formou literární rešerše.
Na vybraných prameništích bylo ve 2. polovině vegetačního období 2015 determinováno celkem 59 druhů cévnatých rostlin a 9 druhů mechorostů. Z celkového počtu nalezených druhů cévnatých rostlin jich je 8 zařazených mezi ohrožené. Nejvyšší diverzitu vykazovalo prameniště Modrého a Rennerova potoku a největší množství cévnatých druhů rostlin se našlo v pramenné oblasti Úpy (tzv. mokvavé skále). Nejméně druhů se naopak nacházelo na prameništi Suchého a Javořího potoka.
K porovnání lokalit z hlediska přírodních podmínek bylo využito mnohorozměrné RDA analýzy pomocí počítačového programu CANOCO 5 a programu PAST 3. 11.
Po prostudování literatury týkající se péče a ochrany nelesních biotopů v chráněných území byl pro každou lokalitu navrhnut konkrétní management.
Zjištěné informace by měly být hodnotné pro případné budoucí podrobnější inventarizace těchto nebo podobných míst
|
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
|
|
Dokumentace památných stromů v Praze
Suchá, Helena ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit souhrn vybraných památných stromů v Praze s hodnocením jejich současného stavu dle vybraných dendrometrických veličin a následným porovnáním s hodnotami v Ústředním seznamu ochrany přírody.
U 20 vybraných byla měřena výška s použitím výškoměru NIKON laser 550 A, obvod kmene ve výčetní výšce 130 cm pomocí 30 metrového, látkového pásma s výjimkou platanu javorolistého na Karlově náměstí (Platanus hispanica) a tisu červeného ve Františkánské zahradě (Taxus baccata), kde měření proběhlo u paty stromu. Zdravotní stav a vitalita byly hodnoceny nepřímými metodami. Byly hodnoceny dle tabulek publikovaných v knize od Kolaříka a kol. (2010). Zároveň s dendrometrickými veličinami byla prováděna determinace druhů a fotodokumentace všech památných stromů, fotoaparáty značky CANON PowerShot SX1 IS + DIGITAL CAMERA FinePix JZ 100FUJIFILM. Území, ve kterých stromy rostou, se nachází v Hlavním městě Praha. Jde o katastrální území: Malá Strana, Nové Město, Staré Město, Smíchov, Hradčany, Liboc a Košíře. Z vytvořeného souhrnu vyplývá, že nejpočetnějším rodem ve sledovaných oblastech jsou duby (Quercus), (7 jedinců) z nichž tři duby letní (Quercus robur) jsou v lesoparku na Cibulkách, dub zimní (Quercus petraea) v Oboře Hvězda, dub letní (Quercus robur) a dub uherský (Quercus frainetto) na Smíchově, a dub letní (Quercus robur) na území Starého Města. Další skupinou byly čtyři jedinci platanu javorolistého (Platanus hispanica), které se nacházejí u Velkopřevorského paláce, na Kampě, Karlově náměstí a v zahradě Kinských. Čtyři památné stromy buku lesního (Fagus sylvatica) se nalézají v oboře Hvězda, dalším druhem památného stromu, který roste v oboře, byla skupina 5 jírovců maďalů (Aesculus hippocastanum). Na petřínských svazích roste jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který patří do katastrálního území Hradčany a javor babyka (Acer campestre) patřící k Malé Straně. Posledním druhem je jinan dvoulaločný na Novém Městě (Ginkgo biloba). Z výsledků plyne, že nejvyšším památným stromem je buk lesní (Fagus sylvatica) v oboře Hvězda a nejnižší tis červený (Taxus baccata). Platan javorolistý u Velkopřevorského paláce (Platanus hispanica) má největší obvod a tis červený (Taxus baccata) nejmenší. Většina zkoumaných památných stromů je v dobrém zdravotním stavu a v dobré vitalitě. Měření zaznamenaná v ústředním seznamu ochrany přírody jsou z let 2007 až 2014.
|
|
|
Dokumentace dendroflóry obory Hvězda (Praha)
Beranová, Zuzana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou charakteristiku pražské obory Hvězda a na determinaci dřevin a stanovení základních dendrometrických hodnot.
První část je literární rešerše shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem především z hlediska historického a biologického. Historie obory Hvězda je zde shrnuta již od 16. století, jelikož v této době vznikla. Důraz je kladen především na letohrádek Hvězda, který je její součástí. Práce se dále zabývá faunou a flórou daného území a v neposlední řadě zhodnocením zdravotního stavu dřevin. Doplněna je fotografiemi a mapami.
Druhá část je zaměřena na samotnou determinaci a měření dendrometrických veličin. V metodice vystihuji jednotlivé kroky měření, které musely být pro zjištění dendrometrických veličin provedeny. Dále popisuji veškeré pomůcky, které byly při měření použity. Výsledky práce obsahují tabulky a grafy, jež jsou vysvětleny a okomentovány v diskuzi. Závěr představuje zhodnocení celkového stavu stromů v oboře, především zdravotního stavu a sadovnické hodnoty.
Dřeviny byly nejprve determinovány, následně proběhlo zjištění jejich souřadnic dle GPS Garmin Dakota 20 a vyznačení na mapě. Z dendrometrických veličin byly zjišťovány obvod kmene pomocí třicetimetrového pásma Cabrio Komelon, výška stromu za použití výškoměru značky Nikon Laser 550A, výška nasazení živé koruny a šířka koruny. U dřevin byl v rámci průzkumu hodnocen jejich zdravotní stav, fyziologické stáří a sadovnická hodnota. Zároveň byla provedena fotodokumentace stromů zařízením LG l90.
Na zájmovém území bylo dendrometricky šetřeno 50 dřevin, které lze zařadit do 5 rostlinných čeledí. Potvrzen byl výskyt dubu zimního (Quercus petraea), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy bělokoré (Betula pendula) a borovice černé (Pinus nigra). Nejvíce zastoupený je dub zimní (Quercus petraea), který je zde hojně vysazován a pokrývá převážnou většinu obory Hvězda. Nejmenší zastoupení zaujímají jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bříza bělokorá (Betula pendula) by se z území měla postupně likvidovat, jelikož se jedná o náletovou dřevinu. Stejně tak je to u nepůvodní borovice černé (Pinus nigra), která zde byla v minulosti vysázena a v současné době má negativní vliv na vývoj lesa. Většinu území přírodní památky zaujímají listnaté lesy. Fyziologické stáří bylo u většiny stromů ohodnoceno známkou 4, což znamená, že převažovaly dospělý jedinci, u kterých se začíná projevovat stagnace růstu. Zastoupeny byly také dospívající jedinci (známka 3). Zdravotní stav většiny dřevin byl dobrý až výborný. Z výsledků plyne, že v zájmovém území není žádný ze stromů v havarijním či silně narušeném stavu. Většina stromů také projevuje vysokou sadovnickou hodnotu, v zájmovém území tedy najdeme, až na pár výjimek, kvalitní dřeviny. Výskyt naměřených druhů byl v oboře Hvězda potvrzen i ve dvou předchozích průzkumech v letech 1986 a 2010.
|
host ::
RSS.