Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Římskokatolická farnost Jistebnice od roku 1945 do současnosti
ŠITTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce se zabývá historií Římskokatolické farnosti Jistebnice od roku 1945 do současnosti. První část práce přibližuje starší historii města a farnosti Jistebnice, další části práce jsou pak věnovány poválečné historii jistebnické farnosti. Práce je řazena chronologicky podle působení jednotlivých duchovních správců farnosti. Důležité politické události v dějinách naší země, které měly vliv na život římskokatolické církve a tím i na život farnosti Jistebnice, jsou zařazeny v úvodu jednotlivých kapitol.
Vliv agrotechnických faktorů na výskyt plevelů v kukuřici a možnosti jejich regulace
Sittová, Marie
V roce 2014 bylo na dvou lokalitách (Žabčice, Kobylnice) založeno několik pokusů kukuřice. Cílem bylo zhodnotit zaplevelení v kukuřici po odlišné předplodině a různém způsobu zpracování půdy, zaměřit se na dynamiku růstu biomasy kukuřice a významných druhů plevelů při různé intenzitě zaplevelení a porovnat účinnost aplikovaných herbicidů ve vztahu k výnosu plodiny. Pomocí početní metody byl stanoven počet jednotlivých druhů plevelů v pokusech s různými osevními postupy i zpracováním půdy. Byl prokázán vliv předplodiny i zpracování půdy na výskyt plevelů v kukuřici. Největší zaplevelení bylo zjištěno u porostu kukuřice pěstované v monokultuře a při orebném způsobu zpracování půdy. Nejvýznamnějšími plevely v kukuřici byly ježatka kuří noha, merlík bílý a laskavec ohnutý. Různá intenzita zaplevelení měla vliv na růst biomasy plevelů i plodiny. Účinnost aplikovaných herbicidů byla vyhodnocena pomocí odhadové metody. Na všechny hodnocené druhy plevelů vykazovaly dobrou účinnost přípravky STORY + MILAGRO EXTRA 6 OD, aplikované na variantě, na níž byl ze všech variant 2. nejvyšší výnos kukuřice. Varianty s postemergentní aplikací herbicidů měly vyšší průměrný výnos kukuřice, než varianty ošetřené časně postemergentně.
Pastorační význam působení Kongregace těšitelů z Getseman na poutním místě Klokoty u Tábora
ŠITTOVÁ, Marie
Práce se zabývá pastoračním působením Kongregace těšitelů z Getseman na mariánském poutním místě Klokoty u Tábora. Příchod nové slovanské řehole do duchovní správy tohoto poutního místa v roce 1934 měl značný význam pro jeho duchovní i architektonický rozvoj. První etapa pastoračního působení těšitelů na Klokotech končí likvidací mužských klášterů v dubnu roku 1950. Druhá etapa působení kongregace pak začíná až téměř po dvaceti letech v roce 1969. Těšitelé se usilovně snaží o obnovení slávy poutního místa Klokoty po duchovní i po stavební stránce až do roku 1993, kdy zde umírá poslední z klokotských těšitelů. Působení Kongregace těšitelů v České republice se uzavírá v roce 2010.

Viz též: podobná jména autorů
4 ŠITTOVÁ, Marie
1 Šittová, Magdalena
1 Šittová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.