|
|
Cesta mantry z Indie do Čech aneb příspěvek k etnografii hudby a globalizace
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (oponent)
Předkládaná disertační práce je vícemístnou etnografickou studií (multi-sited ethnography, Marcus 1995) globalizovaného světa prostřednictvím zaměření se na sociální život (dle teorie Social Life of Things, Appadurai 1986) jedné z nejznámějších védských manter, tzv. Gájatrímantry, jako globalizovaného fenoménu a komodity. Zpěv či recitování manter (posvátných zpěvů ve védském jazyce, předchůdci sanskrtu, jejichž výslovnost, intonaci i rytmus je v bráhmanském diskurzu zakázáno měnit) jako původně lokální, nyní však globální fenomén, nabral v procesu kulturního přenosu po cestě z Indie do České republiky nové zvukové formy, sociální kontext, funkce a významy. Současná česká kulturní produkce manter je konkrétním, zhuštěným příkladem toho, jak mezikontinentální propojenost ve věku globalizace funguje v každodenním životě, v hudbě a ve vztahu k tělu a posvátnu. Sociální a kulturní procesy týkající se přenosu budou studovány terénním výzkumem na vybraných bodech této trajektorie jako v navzájem propojených entitách. Cílem je prozkoumat, jak se sociální a kulturní procesy spojené s přenosem dějí, jaké hudební podoby na sebe berou a jaké významy jim aktéři přikládají.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Hudebnice nebo kuriozity?" Československá dívčí kapela Satanic Girls
Svobodová, Eliška ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá tématem československé dívčí kapely Satanic Girls (v jižní Americe vystupující pod názvem Las Satánicas), která působila od srpna 1968 v emigraci. Autorka na základě analýzy rozhovorů (vedených v období únor 2013 - březen 2014), článků z tisku, fotografií, videí a materiálů z archivů pomocí hudebně-antropologických přístupů popisuje, analyzuje a interpretuje historii kapely se zaměřením na procesy vyjednávání. Na vytyčené tematické linii "ženy - hudebnice - emigrantky", se v textu zabývá tím, nakolik emigrace, neustálé a extrémní změny kulturního prostředí a pokyny manažerů ovlivňovaly hudební i vizuální styl kapely. Jedno z ústředních témat představuje neustálá, nedobrovolná (a někdy i nevědomá) oscilace kapely mezi tím, být prezentovány jako hudebnice a nebo jako sexuálně přitažlivé atrakce.
|
|
| |
|
|
Češi hrají balkán: výzkum stereotypů českých hudebníků
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce nabízí vhled do komunity pražských hudebníků, kteří hrají tzv. "balkánskou muziku". Ve výzkumu se věnuji českým hudebníkům, bez zjevných vazeb na Balkánský poloostrov a jejich představě Balkánu. Hudbu a hudební události považuji za momenty, ve kterých hudebníci svůj postoj a představy o Balkáně demonstrují. Převážná část práce vychází z mé osobní zkušenosti s "balkánskou muzikou" v českém prostředí a z působení v kapele Džezvica, na jejímž působení západní představu o Balkáně ukazuji především. Práce je spojením teoretických přístupů týkajících se stereotypizace a balkanismu, a terénního výzkumu, provedeného během let 2010 - 2012 v Praze. Nedílnou součástí je analýza polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty na téma "balkánská hudba". Práce zachycuje, zda je možné na "český balkán" pohlížet optikou balkanismu a zda, jak a na jakém základě hudebníci své představy tvoří.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kdo zpívá židovsky? Hlas jako prostředek performance židovských identit v pražských synagogách a modlitebnách
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Fontánová, Anna (oponent)
Cílem tohoto především hudebně antropologického výzkumu je popsat, analyzovat a interpretovat proces hledání židovské identity na proměnách židovské náboženské hudby v Praze a postojům jejích akterů k ní. V průběhu staletí se měnila židovská rituální hudba v závislosti na tom, co v danou dobu znamenalo být židem - co aktéři chtěli být a jak tuto představu naplňovali performancí. Proměna, kterou prošla pražská synagogální hudby za postsocialismu se jeví jako obzvláště markantní. Všímám si různých způsobů hudebního provedení rituálu v jejich sociálně-historickém kontextu, dobových estetických ideálů i konfliktů na téma, jaký hudebně-performativní projev je ten pravý židovský. Všechny tyto fenomény totiž vyjevují hlubší sociální vyjednávání členů komunity o palčivé otázce, jak být správně židem a přitom integrovat všechny složky své identity. Étos dané doby demonstrují i osobní příběhy několika pražských synagogálních zpěváků vedoucích bohoslužbu (tzv. kantorů/chazanů). Výzkum kombinuje kvalitativní etnografické přístupy sociální i historické antropologie a antropologie hudby.
|
|
| |
host ::
RSS.