|
|
Komparace česko-německých a slovensko-německých vztahů na začátku 21. století
Bímová, Veronika ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na komparaci česko-německých a slovensko-německých vztahů na počátku 21. století. V teoretické části práce je nastíněn vývoj zvlášť česko-německých a zvlášť slovensko-německých v období let 2000 až 2014. Praktická část práce již zahrnuje samotnou komparaci těchto vztahů ve zkoumaném období. Cílem práce bylo porovnat intenzitu současných vzájemných česko-německých a slovensko-německých vztahů v rovině politické, ekonomické a kulturní, tyto vztahy zhodnotit a posoudit, která z dvojice zemí Česká republika a Slovenská republika je pro Spolkovou republiku Německo v současné době významnějším partnerem.
|
|
|
Československo-polská konfederace
Lozinská, Anna ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá projektem československo-polské konfederace. Cílem práce je analýza důvodů krachu konfederační koncepce a zmapování povědomí českých a polských vysokoškolských studentů o problematice. V práci jsou představeny integrační pokusy ve střední Evropě, předcházející samotné myšlence československo-polské konfederace. Práce dále zahrnuje popis a analýzu událostí kolem vyjednávání o konfederaci a důvody jeho neúspěchu. Na závěr jsou zpracovány výsledky průzkumu provedeného mezi vysokoškolskými studenty.
|
|
|
Úloha a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích
Janatková, Karolína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Úloha a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích. Cílem této bakalářské práce je analyzovat úlohu a význam W. Wilsona v mezinárodních vztazích. První kapitola bakalářské práce se věnuje směrům, které měly vliv na politiku W. Wilsona. Jedná se o idealismus, pacifismus a izolacionismus. Druhá část pojednává o aktérech zahraniční politiky Spojených států amerických. Třetí kapitola se věnuje osobnostním a politickým předpokladům W. Wilsona. Poslední část této bakalářské práce se týká zahraniční politiky. Tato část se věnuje situaci před první světovou válkou, vypuknutí první světové války a reakci USA na válku. Dále se tato část zabývá projevy izolacionismu v USA, vstupem USA do války a analýzou Čtrnácti bodů. Poslední podkapitoly této práce se věnují Pařížské mírové konferenci, dále vzniku Společnosti národů, a proč nebyly mírové smlouvy s Německem a Rakouskem Senátem ratifikovány.
|
|
| |
|
|
Úloha Německa v současném integračním procesu v Evropě
Petráňová, Zuzana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Když v eurozóně naplno propukla dluhová krize, pozornost se soustředila nejen na zadlužené státy jižní Evropy, ale také na Německo. Vzhledem k tomu, že je největší evropskou ekonomikou a její politika je úzce spojená s EU, jsou rozhodnutí německé vlády důležitým faktorem v procesu evropské integrace. Práce se zabývá aktuální rolí Německa v současné krizi eurozóny. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky je zaměřená na poslední tři roky a soustřeďuje se na klíčové události, které vyvolaly největší společenskou diskuzi. Cílem zkoumání je zjistit, jakou roli hraje Německo v rámci EU a zda se z něj stává nebo stal regionální hegemon. K analýze byla z části použita teorie rolí a také prvky neogramscianismu, který se zabývá konceptem hegemonie. Výsledky zkoumání ukazují, že se Německo stává sebevědomějším aktérem, který v době krize eurozóny opouští kulturu zdrženlivosti a přebírá roli regionálního vůdce. Otázka hegemonie ale zůstává otevřená, jelikož se s takovou rolí samotné Německo zatím odmítá ztotožnit.
|
|
|
Azylová politika SRN po znovusjednocení
Cardová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá azylovou politikou SRN po znovusjednocení. Jejím cílem je vytvoření přehledu vývoje azylové politiky, vytyčení základních problémů a predikce možného budoucího vývoje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů a zakotvením politiky v mezinárodním a evropském právu, druhá nastiňuje vývoj po druhé světové válce, který je nezbytné zohlednit k analýze provedené ve třetí kapitole, která se zabývá vývojem azylové politiky od roku 1990 do současnosti. Poslední kapitola pak zachycuje současnou podobu politiky, její výzvy a možný budoucí vývoj.
|
|
|
Německá zahraniční politika vůči Rusku v období vlád G.Schroedera a A.Merkelové
Tojflová, Marie ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato práce se věnuje německé zahraniční politice vůči Rusku v období vlád G. Schroedera a A. Merkelové, která je rozebrána na pozadí vybraných dimenzí. Jedním z cílů této práce je podat analýzu německo-ruských vztahů v oblasti mezinárodně-politické, bezpečnostní, ekonomické a energetické po roce 1998 do současnosti. Druhým z cílů je porovnat zahraničně-politické přístupy obou kancléřů a určit, zda byla zachována určitá kontinuita v zahraniční politice vůči Rusku, nebo zda došlo k její proměně a v jakých oblastech.
|
|
| |
|
|
Česko-německé vztahy v období let 1918 - 1939
Valdman, Ladislav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá česko-německými vztahy na území Československa v letech 1918-1939. Teoretická část práce popisuje vývoj vztahů Čechů a Němců od vzniku Československa, přes období hospodářské krize až do závěrečných let prvního československého státu. Na teoretickou část navazuje analýza dotazníkové sondy provedené na jednom českém a jednom bavorském gymnáziu. Závěr práce pak tvoří rozhovory s českým a německým pamětníkem a jejich svědectví o česko-německém soužití v meziválečném Československu. Cílem práce je zmapovat vývoj česko-německých vztahů v letech 1918 až 1939 a zároveň porovnat, jak tento vývoj vnímá česká a německá mladá generace a jak na něj nahlíží pamětníci.
|
|
|
Československo-francouzské vztahy 1989-1992
Drechslerová, Dagmar ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá československo-francouzskými vztahy v letech 1989 - 1992. Zkoumá jejich intenzitu, a také pravou motivaci jednotlivých činů, přičemž vychází z realistické teorie prosazování národních zájmů. V první kapitole je rozebraná nově se formující československá zahraniční politika. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj a tradici československo-francouzských vztahů s bližším zaměřením na Francii, její politiku v době studené války a faktory, které jí ovlivňovaly. Třetí kapitola pojímá spolupráci obou zemí po sametové revoluci, a závěrečná kapitola sleduje Smlouvu o porozumění a přátelství mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou, její vliv na vzájemné vztahy, budoucí perspektivu, a vývoj tohoto bilaterálního vztahu.
|
host ::
RSS.