Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pozdně halštatské železářství na příkladu výrobního objektu z Tuchoměřic
Lett, Jaroslav ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Salač, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o hutnictví a kovářství v období pozdního halštatu a časného laténu na území střední Evropy. V první části jsou představeny všechny dosud známé doklady hutnické a kovářské činnosti ve sledovaném období. Příklady těchto dokladů jsou pak předvedeny na nejvýznamnějších středoevropských lokalitách, kde byla tato činnost jednoznačně prokázána. Je zde představen soubor kovářského nářadí datovaný do stupně Ha D z předsíně jeskyně Býčí skála, doložená těžba a hutnění rudy z téhož období v Čečejovicích (SK) včetně nedaleké kovárny v předsíni jeskyně Fajka v Jasově (SK). Následuje malé sídliště v Čakově s prokázaným hutněním železných rud ve stupni Ha D2-3 na základě výskytu hutnické strusky v sídlištní vrstvě bez mladších intruzí. Hutnická činnost ve větším měřítku s obdobím největší aktivity ve stupni LT A a kupolovité pece jsou představeny na příkladu lokality Neuenbürg (DE). Další představenou lokalitou je sídliště s prokázanou hutnickou i kovářskou činností s vrcholem aktivity ve stupni Ha D2-3 a jámové pece s jámovými milíři ve Waschenbergu (AT). Tento výčet je završen stručným přehledem nálezů spojených se zpracováním kovů na území Tuchoměřic, neboť výzkum polozemnice z roku 2019 navazuje na řadu dalších podobných nálezů v této oblasti. Ve druhé části jsou poznatky z předchozích...
Počátek českých oppid: Role Středomoří a urbanisační procesy v evropské době železné
Kysela, Jan ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Vitali, Daniele (oponent)
Předkládaná práce zkoumá na příkladu Čech otázku, do jaké míry přispěly ke vznik mladolaténských oppid a šířeji ke kulturní transformaci probíhající v mladolaténském Zaalpí, vlivy z jižního prostředí a nakolik je lze naopak vysvětlit místním vývojem. Podrobně je rozebrána historický a chronologický rámec celé problematiky. Vlastní otázka je zkoumána zaprvé rozborem korpusu středomořských importů ve střední Evropě, na jejímž základě je v rámci střední Evropy zhodnocena posice Čech v kontaktech se Středomořím; zadruhé na otázku odpovídá studie o shodách a rozdílech mezi oppidy a jejich sídlištními systémy na straně jedné a středomořskými městy na straně druhé. Kontakty se Středomořím se jeví jako stálé a pro zaalpskou společnost významné, samotná oppida jsou však shledána za jev převážně lokální. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Domy doby římské a stěhování národů v Čechách
Forró, Jana ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Diplomová práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se nadzemních i zahloubených staveb v době římské a stěhování národů na území Čech. Vychází ze souboru 131 polozemnic a dostupných dokladů nadzemních domů. Zahloubené stavby byly rozděleny do několika skupin podle dochovaných stop konstrukce, což umožnilo srovnání situace v Čechách se sousedními oblastmi. Pomocí statistických metod byly sledovány vzájemné vztahy jednotlivých znaků a identifikovány některé regionální rozdíly. Oba typy staveb byly na závěr zhodnoceny ze stavebního i funkčního hlediska, přičemž poznatky o nadzemních stavbách poskytly základ pro zhodnocení sezóny výzkumu z r. 1959 v Zalužanech, okr. Příbram. Klíčová slova Čechy - doba římská - stěhování národů - sídliště - stavitelství
Pohřebiště bylanské kultury v Lovosicích
Půlpán, Marek ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Koutecký, Drahomír (oponent)
Materiálovou základnou práce jsou archeologické nálezy získané v roce 2002 na lokalitě Lovosice (okr. Lovosice, Ústecký kraj, Česká republika). Podstatnou náplní práce je popis a kresebná dokumentace 15 vesměs velmi bohatě vybavených hrobů ze starší doby železné (doba halštatská Ha C1 - Ha D1, kultura bylanská). Movité artefakty jsou analyzovány z typologicko-chronologického hlediska. Pohřební ritus je hodnocen v rámci prostorově- funkčních vztahů mezi lidskými ostatky a milodary. Nemovité nálezy jsou analyzovány s ohledem na parametry jam, konstrukci a výbavu. Na tomto základě jsou hroby roztříděny do nálezových skupin. Pohřebiště je hodnoceno s ohledem na podobu, strukturu, celkový rozsah a chronologicko-chorologický vývoj. Hlavní úkol práce spočívá v definici vývojových horizontů pohřebiště a v jejich komparaci s českými a středoevropskými chronologickými systémy. Stanovené horizonty mohou do budoucna tvořit jednu z hlavních opor při hodnocení hrobových a sídlištních nálezů doby halštatské nejen v severozápadních, ale i ve středních Čechách. Lovosická nekropole je interpretována jako lokalita centrálního významu a zesnulí jako elita, která měla zásadní podíl na kulturním a hospodářském rozvoji regionu. Lovosice představují v současné době jedno z nejbohatších, nejkomplexněji prozkoumaných, a...
Laténské pohřebiště v Zeměchách (okr. Mělník)
Pršalová, Tereza ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
Předložená bakalářská práce je věnována zpracování a vyhodnocení laténského pohřebiště v Zeměchách u Kralup nad Vltavou, které bylo odkryto při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2007. Cílem práce je sledovat jednotlivé aspekty pohřebního ritu v rámci pohřebiště a pomocí analogií je poté interpretovat. Součástí práce je i zasazení pohřebiště do kontextu laténského osídlení v okolí Knovízského potoka. Klíčová slova Zeměchy - doba laténská - pohřebiště - Knovízský potok
Hospodářství v době laténské
Rozsypal, Jan ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na dílčí otázku široké problematiky hospodářství doby laténské, konkrétně na problém výživy oppid. V našem bádání je tato otázka součástí většiny hospodářských modelů pro dobu laténskou, přičemž jsou uplatňovány značně odlišné přístupy, přinášející nesourodé výsledky. Výrazný rozdíl mezi závěry jednotlivých badatelů je jedním z hlavních předmětů této práce. Cílem práce není nový model ani vyřešení otázky obživy oppid, nýbrž srovnání a rozbor přístupů prezentovaných v jednotlivých modelech, jejich testování z perspektivy studia směnných vztahů, včetně aplikace novějších poznatků o směně z ostatních humanitních věd. Klíčová slova La-Tène, hospodářství, oppidum, směna, multidisciplinární
Zlato v mladší době železné v Čechách
Smola, Adam ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
Bakalářské práce se zabývá zlatem v mladší době železné. Cílem práce je komplexní popis dosavadních přírodovědných a archeologických poznatků o těžbě, zpracování a využití zlata v mladší době železné s důrazem na území Čech. Práce se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na geologii zlata. Druhá část je potom věnována montánní archeologii a třetí část se týká zlata v kontextu laténských Čech. V závěru jsou navrženy oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost, pokud chceme hledat přímý doklad těžby drahého kovu v mladší době železné. Důležitou částí práce je seznámení české odborné veřejnosti s nepříliš známými, ale o to víc unikátními úspěchy francouzské montánní archeologie při prokazování těžby zlata v podobném kulturním prostředí a časovém horizontu. Práce by měla posloužit jako podklad pro další bádání, a teorii uvést v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: mladší doba železná, zlato, těžba, osídlení, montánní archeologie
The Relationships between Bohemia and Gaul from 4th to 1st century. BC.
Pierrevelcin, Gilles ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent) ; Guillaumet, Jean-Paul (oponent)
Tato práce si klade za cíl zkoumat vztahy mezi !echami a Galií mezi 4. a 1. stoletím p"ed Kristem, a to p"edev#ím p"ezkoumáním dosavadních publikací na toto téma. Vycházeli jsme tak z$d%jin bádání a z$monografií k$jednotliv&m typ'm artefakt'. Byl tak vytvo"en korpus 230 p"edm%t' nále(ejících 61 typ'm, které jsou pova(ovány za "indikátory kontakt'" mezi ob%ma oblastmi. Tyto indikátory umo()ují sledovat dynamiku kontakt' z$hlediska sou*asn% chronologického i prostorového. Vyvstává tak nápadn% role n%kter&ch nalezi#+ (Stradonice, Manching) a oblastí (,v&carsko, Por&ní a Pomoselí). Práce se skládá jednak z rozboru kvantitativních i kvalitativních údaj' a jednak ze studie o formách kontakt', o nich je mo(no uva(ovat (sm%na, migrace atd.). Tato druhá fáze anal&zy poukazuje na n%které metodologické slabiny a dokládá, (e archeologické prameny jsou k$zodpov%zení na#ich otázek sice nezbytné, nikoliv v#ak samy o sob% zcela dosta*ující.
Tuchlovicko v době laténské a době římské: archeologický výzkum z let 1967 a 1968 (A. Knor, J. Zeman)
Bursák, Daniel ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Předkládaná práce shrnuje poznatky o protohistorickém osídlení v prostoru dolního toku Tuchlovického potoka. Hlavní pozornost je věnována zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu z let 1967 a 1968, který proběhl pod vedením A. Knora a J. Zemana. Výzkum navazoval na vykopávky K. Motykové z roku 1966, při kterém byly v průkopu odvodňovací strouhy mezi obcemi Tuchlovice a Srby (okr. Kladno) objeveny pozůstatky sídliště ze starší doby římské se zachovalými nálezy z organických hmot, především ze dřeva. Celkem třinácti zahloubenými sondami se podařilo odkrýt poměrně rozsáhlé pozůstatky sídliště, zaniklého podle všeho přírodní katastrofou. Podle charakteru sedimentů a stratigrafické situace bylo sídliště pravděpodobně strženo povodní. K určení stáří sídliště lze použít jedině charakteristické keramické nálezy, které osídlení datují převážně do 1. století n. l. Vyzvednutá dřeva byla podrobena dendrochronologické analýze, avšak výsledky v podobě konkrétní datace se nepodařilo získat. Z konkrétních nálezů je možno zmínit nález plotu, dubové skládané nádoby a další artefakty bez bližší funkční interpretace. Výzkum ukázal na značný potenciál lokality k řešení širokého spektra otázek archeologie sídlišť, jejich vztahu k přírodním podmínkám a umožnil též nahlédnout do skupiny jinak pouze vzácně...
Severoitalští Bojové a otázka původu středoevropských oppid
Kysela, Jan ; Bouzek, Jan (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Předmětem této práce je otázka původu zaalpských2 pozdně laténských oppid, či přesněji jedna teze, vypracovaná v odpověď na tuto otázku. Tato teorie, nacházející inspirační zdroj středoevropských oppid v severní Itálii v oblasti osídlené keltským kmenem Bojů nalezla zejména mezi českými badateli určitý ohlas: stala se základním stavebním kamenem modelu, který byl vypracován pro vznik oppid v Čechách a který lze vzdor některým námitkám, které vůči němu byly vysloveny3 s určitou nadsázkou označit za oficiální postoj české archeologie k dané otázce. Nesdílím myšlenkovou šablonu, na jejímž základě byla tato teorie vypracována, a přesto (a tím spíš) považuji za zajímavé, nahlédnout ji znovu prost tohoto interpetaačního klíče, prověřit její jednotlivé prvky a argumenty, otázat se, nakolik průkazné jsou samy o sobě, nakolik lze jeden s druhým spojovat a nakolik nosné pak jsou jako celek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.